AMANT: hele mně přijde, že právě proto, že se naše společnost posunula tak, že už se nevěra nemusí nutně tutlat a změkčilo se tabu kolem toho, a začlo se mluvit víc o těch otevřených vztazích ... tak to umožňuje partnerům na začátku vztahu si právě otevřeně říct, jak to kdo má, co kdo preferuje, jestli má někdo sám ze sebe monogamii zvnitřněnou a vyhovuje mu, nebo někdo prostě bude hledat další vztahy mimo primární vztah (někteří lidi by to dělali tak jako tak).
a tak mají možnost si to otevřeně povědět, a rozhodnout se, jeslit v takovým vztahu chtějí být. a to mi přijde jako velká výhoda.
dřív byla norma jiná, monogamie byla právě obecně očekávaná a předpokládaná, jenže pak to vedlo právě k tomu, že lidi, kteří věrní být prostě nedokážou, někde natajňačku někoho podvádí, lžou a když se na to přijde, je jejich partner dost překvapenej, s kým to vlastně žije.
takže mi prostě přijde dobře, že díky tomuhle přístupu si člověk může líp vybrat, s kým teda do toho vztahu jde.
jinak se mi dost líbí, jak plameně obhajuješ tu monogamii, a že ještě někdo věří na vztahy forever.
když se mi rozpadla rodina, což měl být ten vztah forever (eeh, zpětně si ťukám na čelo, proč jsem si myslela, že s ním by to šlo), tak jsem tomuhle už trochu věřit přestala.
kor když se třeba bavím s kamarádama z dětství, se kterýma jsem trávila hodně času a byla jsem trochu součátí jejich rodin, jak to bylo pro mě super, mít zázemí v takový harmonický úplný rodině. a oni mi pak řeknou, že to celý bylo úplně jinak.
takže jo, prosím, jdi do toho, a nahlas říkej, že to ještě možný je. dobře se to čte.