SALVATOR: Tak pro takové tu máme katastrofu která způsobovala úmrtí "příjemnější" cestou. 17 října 1814 se protrhl jedna z dřevěných fermentačních nádrží pivovaru Meux & Co's Horse Shoe Brewery v Londýně. Byl to poctivý, přes šest metrů vysoký tank. Tlak unikající tekutiny zničil několik dalších, kolem stojících nádrží. Výsledkem bylo velmi mnoho (580,000–1,470,000l) piva různých fázích zrání které se díky náhle nabyté svobodě dalo na cestu po okolí a vzniknuvší 4,6m vysoká vlna piva zničila několik domů v okolí a zabila 8 lidí. Od Londýnské pivní záplavy se od užívání takto velkých dřevěných fermentačních tanků upustilo.

GREATDRAKE: Džýzys kurva to musí bejt strašná smrt!

Na to se dá navázat, že po jeho následovníkovi ( Frederick I. Barbarossa ) se ujal koruny Jindřich VI. Štaufský a za jeho vlády se udála také zábavné věc.
Lankrabě Ludvík III. Durynský a Arcibiskup Konrád z Wittelsbachu byli dlouhá léta ve při, došlo to tak daleko, že Jindřich, který zrovna mířil na vojenskou výpravu do Polska, se rozhodl do věci vstoupit a znesvářené strany umoudřit. Svolal je tedy ( a s nimi řadu dalších velmožů) do Erfurtu kde právě probýval. 25 července 1184 - tedy ani ne za týden tomu bude 837 let - se velmožové shromáždili v proboštví svaté Marie. Nicméně dřevěná podlaha jednací síně nevydržela takový nápor a téměř všichni přítomní se propadli o poschodí níže do žumpy. Erfurter Latrinensturz, jak jej německé zdroje nazývají, si tehdá vyžádal 60 utopených včetně mnoha velmožů. Jindřich, naštěstí pro něj, seděl na kamenné části a vyvázl živ. Jestli se znesvářené strany nakonec udobřily, nevím.

V roce 1140 vyvrcholilo soupeření dvou německých rodů Štaufů a Welfů. Ve hře nebylo nic menšího, než koruna Svaté říše římské, o kterou se rody přetahovaly od roku 1137. Jindřich Pyšný z rodu Welfů byl právoplatným následníkem, ale místní knížata se mu postavily a vybraly na jeho místo Štaufa Konráda III. A následovala vlastně občanská válka, ve který měl Konrád těžce navrch, takže v tom roce 1140 došlo na obléhání hradu Weinsberg, což byla poslední bašta Welfů. No a jelikož nebyli blázni, tak se vzdali, protože i když je po porážce rozhodně nečekalo nic pěknýho, rozhodně to bylo lepší, než padnout v boji, kterej byl už stejně dávno prohranej. Jenže součástí kapitulace byla dohoda, že všechny ženy můžou z hradu svobodně odejít s čímkoliv, co každá z nich sama unese.
Dopadlo to tak, že si každá hodila na záda svýho manžela a takhle vykráčely z bran hradu.
Nutno říct, že Konrád byl grant a slovo dodržel a nechal je jít, byť s trochu samožerskou poznámkou, že by nebylo hodno krále nedodržet slovo. Ale vyhrál, moh si to dovolit.
Na historii se odkazuje moderní přepracování pohádky o Popelce Věčný příběh s Drew Barrymore.

Tak vítejte, brzo to sem začnu sázet, budu rád, když to sem budete šoupat taky. Kecům se meze nekladou a uvidíme, kam se to vyvine.