Asi se obecně celkem ví, že ještě docela nedávno nebyla průměrná délka lidskýho života nic moc. Co je ale taky celkem obecně známo je fakt, že průměr výrazně snižuje vysoká dětská úmrtnost. Takže i když aristokracie je případ sám pro sebe, tak členové britský šlechty měli mezi rokama 1400 - 1550 dost slušnou šanci dožít se 70 let, pokud se dožili 21 let. To se samozřejmě postupně zlepšovalo, během Průmyslový revoluce se v Británii se úmrtnost dětí do 5 let snížila ze 74,5 % (1730–1749) na 31,8 % (1810–1829). No a jelikož situace byla, jaká byla, tak když se dítě dožilo určitýho věku, byla to celkem velká událost, kterou bylo záhodno oslavit. Třeba v Korei maj sérii speciálních oslav, který vlastně nejsou narozeninový. První se slaví Seire, 21 dní po narození, 100 dní po narození je to Baek-il, rok po narození se slaví Dol nebo Doljanchi, pak se slavila dospělost (v 15 u holek, ve 20 u kluků), pak dlouho nic a další speciální oslava je až v 60 letech Hwangap - jednak proto, že dožít se 60 přece jenom bejvalo celkem vyjímečný, i když člověk přežil svoje dětství, jednak proto, že to trvá 60 let, než se celej korejskej zvěrokruh dostane do výchozího bodu (kvůli různejm kombinacím znamení, elementů a asi eště něčeho, nezkoumal sem).
Narazil sem na nějaký fotky z oslavy Baek-il a je to hrozně vtipný:
