Víte, že je (teoreticky) možný bejt dvojtej špión-samouk a eště za to dostat vysoký vyznamenání od obou stran? Aspoň podle životních dobrodružství Juana Pujola Garcíi.
Jeho život ale ze začátku nevypadal vůbec nijak dobrodružně. Narodil se v roce 1912 v Katalánsku, chodil na střední internátní školu, kterou nedokončil, pak studoval chov hospodářských zvířat na Královské drůbežářské škole (lol), po škole pracoval třeba jako manažer v kině. V roce 1931 si odbyl 6 měsíců povinný vojenský služby a dost tam švejkoval. A pak přišla Španělská občanská válka, díky který Juan Pujol García začal nenávidět politickej extrémismus zprava doleva.
Když vypukla, Republikáni (ti nalevo) ho povolali do služby, ale protože předtím zatkli jeho matku a sestru jako kontrarevolucionářky, tak se radši schoval u svý přítelkyně, protože ho srali. Vyhmátli ho, zavřeli, pak zas pustili a dali mu na starost drůbeží farmu, kterou Republikáni zrekvírovali, ale nebyla výdělečná a vedení formou komuny asi obecně stálo za hovno. Přidal se proto k republikánský armádě a při nejbližší příležitosti dezertoval k frankistům (ti napravo). To ale taky byla banda čuráků (dali mu přes hubu a zavřeli ho), takže Juan už nenáviděl fašismus stejně jako komunismus a v návaznosti na to pak nacistický Německo stejně, jako Sovětskej svaz.
Takže když přišla II. SV, tak Juan měl jasno - je potřeba postavit se náckům, ale Briti, jediný, ke komu mělo smysl se přidat, ho nechtěli, odmítli ho třikrát. Novej plán: dát se k náckům a pak se nabídnout jako dvojtej agent. Vytvořil si falešnou identitu fanaticky pronacistickýho státního úředníka, kterej pracovně lítá do Londýna, dokonce si sehnal španělskej diplomatickej pas a pak kontaktoval agenta Abwehru (německá tajná služba), ale nevim, kde k němu přišel. A ten mu na to skočil. Juan Pujol dostal krátkou nalejvárnu ze špionování, lahev neviditelnýho inkoustu, 600 liber (to by dneska byl skoro přesně milion CZK) a úkol odcestovat do UK a vybudovat tam síť tajnejch agentů. A Juan odcestoval, ale do Lisabonu a začal budovat síť, ale jen ve svý hlavě. I když v UK nikdy nebyl, povedlo se mu vytvářet uvěřitelný zprávy na základě knížek, turistickejch průvodců, filmovejch týdeníků a jízdních řádů. Měl teda problém s britským měnovým systémem, kterej v tý době nebyl decimální a nechápal ho a já mu to vůbec nemůžu mít za zlý. Vymyslel si rozsáhlou síť agentů, kterejch v jednu chvíli bylo 27, byl tam třeba Venezuelan žijící v Glasgow, jeho bratr z Ottawy, ukecaný americký seržant, nebo velšskej nacionalista ze Swansea. A i když občas udělal chybu, třeba že nevěděl, že Briti nepoužívaj metrickej systém, protože tam nikdy nebyl, Němci mu to sežrali i s navijákem. A nejen to - byl tak dobrej, že když MI5 zachytila jeho depeše, přišly jim tak uvěřitelný, že sami začali lov na špiona. Kterej ale v UK vůbec nebyl.
Pak jim ale došlo, že Juan si pro Němce vymejšlí a když se mu podařilo poslat německý ponorky na hon za konvojem, kterej vůbec neexistoval, sami nakonec přilezli s nabídkou na spolupráci a přestěhovali ho do Británie. Ve spolupráci s dalším agentem MI5 a neexistující sítí agentů byli tak efektivní, že Němce v zásadě zahltili tak, že ti už se ani nepokusili lanařit další agenty, protože by nestíhali zprávy ani zpracovávat. To, co předávali byly zčásti úplný smyšlenky, zčásti skutečný infromace ale s malou hodnotou a zčásti skutečný a hodnotný informace, ale předaný s takovým zpožděním, že je to znehodnotilo.
Občas bylo samozřejmě potřeba vymyslet důvod, proč nebyla předána nějaká snadno dostupná informace. Tak na příklad si musel vymyslet story o tom, že jeho kontakt v Liverpoolu onemocněl a následně zemřel těsně předtím, než z přístavu vyrazila velká flotila lodí. Dokonce nechali v místních novinách vytisknout fiktivní nekrolog. Němci pak dokonce platili vdovskej důchod jeho (taktéž fiktivní) manželce.
Juan taky dostal od Němců nejsilnější šifrovací systém k dispozici, včetně klíčů. Obojí samozřejmě dostali kontráši v Bletchley Park.
A pak v roce 1944 Němci pojali podezření, že se chystá něco velkýho - invaze spojenců do Evropy. A Juan tak sehrál klíčovou roli v Operaci Fortitude, která měla za cíl zatajit informace o Operaci Overlord. V zásadě se díky ní podařilo přesvědčit Němce, že vylodění proběhne buď v Norsku, nebo v Pas-de-Calais, ale rozhodně ne v Normandii. Součástí akce byla obrovská armáda nafukovacích tanků, lodí, letadel, falešný rádiový komunikace a představovala velkej úspěch. Oberkommando der Wehrmacht zahrnulo do svejch shrnutí minimálně 62 zpráv od Juana.
Pak ale přišli Němci s požadavkem - chtěli po Juanovy, aby reportoval o škodách, kterýv UK napáchaly střely V-1. A to byl problém, protože něco takovýho se dalo příliš snadno ověřit z jinejch zdrojů, lhát proto nešlo, ale zároveň nešlo ani předat skutečný zprávy. Zfalšovalo se proto Juanovo zatčení, následný propuštění, tím i "důvod" pro vyhýbání se Londýnu a Juan dokonce němcům poslal "oficiální" omluvu od britskýho ministra vnitra za nezákonné zatčení. Stejně to ale v zásadě znamenalo konec matení hlav Němcům, ale válka stejně už byla skoro u konce.
Od Britů dostal Řád britského impéria, od Němců Železnej kříž II. stupně. Odhaduje se, že v průběhu války dostal od Němců cca 340000,- dolarů. Po započítání inflace a převedení na koruny to dělá skoro 114 milionů korun.
Po válce se bál pomsty ze strany Němců, MI5 proto zařídila jeho cestu do Angoly, nafingovala smrt na malárii a zařídila jeho přesun do Venezuely, kde pak provozoval knihkupectví a obchůdek se suvenýry. Ve Venezuele taky v roce 1988 ve věku 76 let zemřel.