Když lidi čtou o první světové válce, často se soustředí na fakt, že nějaké technické inovace už existovaly (Tank! Letadlo!), a automaticky podvědomě předpokládají, že mezi technologií první a druhé světové války nebyl zase až tak velký rozdíl.
Jenže zrovna obě tyhle zbraně byly tou dobou doslova v plenkách; málokdo si dovede představit, jak primitivní a vlastně málo užitečné tehdy byly.
Prvoválečné tanky měly vesměs nejvyšší provozní rychlost asi jako svižný chodec (kolem 6km/h, některé více, některé méně; britský tank, který teoreticky zvládal přes 10km/h, byl v podstatě zjevení)) a v závodě o maximální dojezd by prohrály i třeba s cyklistou, protože a) dojezd na jednu nádrž byl extrémně omezený, často to bylo 60km nebo i méně, b) byly MNOHEM poruchovější než jízdní kolo. V součtu to znamenalo, že než se tanky dostaly ze zázemí do "země nikoho," často už o nich všichni věděli a měli čas se připravit. A pancíře tanků byly tehdy poměrně tenké - tak tenké, že dopad kulometné dávky byl často schopný z vnitřní strany pancíře odštípnout mikrošrapnel a vrhnout ho do prostoru pro posádku.
Prvoválečné stíhačky mívaly otevřený kokpit, což logicky dost omezovalo dostup i rychlost. To ale zas tak nevadilo, protože obojí bylo omezeno i křehkostí a jednoduchostí strojů samotných. Vlastnosti jako "schopnost stabilně letět ve výšce 20 000 stop" nebo "rychlost 140 mil v hodině" byly průlomové. Bombardéry unesly necelou tunu nákladu a vzducholodě pro ně byly vážnou konkurencí. Není divu, že možná nejdůležitější úlohou letadel byl průzkum.
Pesimisticky by se dalo říci, že první světová válka byla technologicky dost pokročilá na to, aby byla opravdu děsivá (rozsáhlé použití dělostřelectva a kulometů, tanky, letadla, chemické zbraně...), ale málo na to, aby jedna strana dokázala rychle získat převahu a ukončit jatka.