GREATDRAKE: Zábavná je studie z roku 2002 popisující trajektorii vyvrženého materiálu viz https://www.lpi.usra.edu/science/kring/Chicxulub/global-effects/

Jeden si představí, že spadne meteorit a udělá to bum a všichni kolem mají trabl. Ale že na zem ještě tři dny poté dopadají na mnoha různých místech rozžhavené, původním impaktem vyvržené, kusy zapalující co se jen dá, to je ta správna apokalypsa.

Jedno nošení sův do Atén, neb to patrně většina ví.
Na prvním obrázku je aktuální topografická mapa poloostrova Yucatán v mexiku, je zde znatelná modrá linka opisující kruh. Na druhém je totéž již s návodnými šipkami. To je Chicxulub impact kráter po meteoritu co narazil do země před 66 miliony lety, má cca 150km v průměru a 20km hloubky. Podle mnoha indicíí je to kráter po TOM meteoritu co vyhladil dinosaury.

SULTHAN: Když se člověk podívá třeba na Bleriot XI https://en.wikipedia.org/wiki/Bl%C3%A9riot_XI , kterého zkoušeli i v úloze lehkého bombardéru, tak vidí, že to skutečně od Wrightů bylo jen pár let :)

STENNY: připomnělo mi to jednu hospodskou debatu o bohu, kde dva lidé nezávisle na sobě zmínili, že jejich dědeček po návratu z I. sv. války opustili víru v boha po tom, co zažili ve válce...


#kecy

SULTHAN: vsechno je jen otazka vynalozenych prostredku :) A valka tomu vyvoji preje :) ale stejny je to treba ve vesmirnem programu :) Kdyz Kenedy rekl ze dostanou cloveka na mesic do konce dekady tak taky vlastne nemeli vubec tucha co a koho budou potrebovat :) ale proste si ty lidi a technologii vytvorili/vyskolili. Jen do toho nalili hromady a hromady penez aby to slo rychle :) Ve valce je to stejny

MAWERICK: No, vojenská letadla měli už těsně před válkou. Dá se říct, že to fakt bylo jen 10 let. Ale fascinující je právě to, jak rychle se tam dostali prakticky od základů, vyškolili piloty atd.

SULTHAN: 10 - 15 let je ve vyvoji, zvlast za valky dlouha doba. Nejen v prvni ale i vdruhe valce udelalo letectvi ohromny technologicky skok. Staci se podivat na letadla v roce 1939 a 1945.

STENNY: První kraťoučký let bratří Wrightů byl na konci roku 1903. Fascinující je fakt, že se vůbec v první světové válce letadla už používala. A nebyly to jen průzkumy - viz například torpédování ponorek.

Tradicni nekonecny text na dane tema:

Collections: No Man’s Land, Part II: Breaking the Stalemate – A Collection of Unmitigated Pedantry
https://acoup.blog/2021/09/24/collections-no-mans-land-part-ii-breaking-the-stalemate/

(ale je dobry i jeste nekonecnejsi prvni dil)

STENNY: jedna drobná věc k závěru. Jak vypadá rozsáhlé použití dělostřelectva a kulometů bylo velmi jasně vidět již v Rusko-Japonské válce při obléhání Port Arthur, které trvalo 11 měsíců a neslo všechny znaky které jednoho napadnou při vzpomínce na počátek 1s.v. (tunely, zákopy, ostnatý drát, spousta bahna, dělostřelecké přepady, defenzivní kulomentá obrana, tisíce mrtvých za den když nějaký strana udělala útok...). Když jeden vezme v potaz že evropské mocnosti měli na místě své pozorovatele, je poněkud smutné že poučení byla čistá nula.

Když lidi čtou o první světové válce, často se soustředí na fakt, že nějaké technické inovace už existovaly (Tank! Letadlo!), a automaticky podvědomě předpokládají, že mezi technologií první a druhé světové války nebyl zase až tak velký rozdíl.
Jenže zrovna obě tyhle zbraně byly tou dobou doslova v plenkách; málokdo si dovede představit, jak primitivní a vlastně málo užitečné tehdy byly.
Prvoválečné tanky měly vesměs nejvyšší provozní rychlost asi jako svižný chodec (kolem 6km/h, některé více, některé méně; britský tank, který teoreticky zvládal přes 10km/h, byl v podstatě zjevení)) a v závodě o maximální dojezd by prohrály i třeba s cyklistou, protože a) dojezd na jednu nádrž byl extrémně omezený, často to bylo 60km nebo i méně, b) byly MNOHEM poruchovější než jízdní kolo. V součtu to znamenalo, že než se tanky dostaly ze zázemí do "země nikoho," často už o nich všichni věděli a měli čas se připravit. A pancíře tanků byly tehdy poměrně tenké - tak tenké, že dopad kulometné dávky byl často schopný z vnitřní strany pancíře odštípnout mikrošrapnel a vrhnout ho do prostoru pro posádku.
Prvoválečné stíhačky mívaly otevřený kokpit, což logicky dost omezovalo dostup i rychlost. To ale zas tak nevadilo, protože obojí bylo omezeno i křehkostí a jednoduchostí strojů samotných. Vlastnosti jako "schopnost stabilně letět ve výšce 20 000 stop" nebo "rychlost 140 mil v hodině" byly průlomové. Bombardéry unesly necelou tunu nákladu a vzducholodě pro ně byly vážnou konkurencí. Není divu, že možná nejdůležitější úlohou letadel byl průzkum.

Pesimisticky by se dalo říci, že první světová válka byla technologicky dost pokročilá na to, aby byla opravdu děsivá (rozsáhlé použití dělostřelectva a kulometů, tanky, letadla, chemické zbraně...), ale málo na to, aby jedna strana dokázala rychle získat převahu a ukončit jatka.

PISKVOR:

AMANT: Gorilla gorilla je gorila západní. Gorilla gorilla gorilla je gorila nížinná. (Tj. "nížina - západ = gorilla")

Pelorus Jack (fl. 1888 – April 1912) was a Risso's dolphin that was famous for meeting and escorting ships through a stretch of water in Cook Strait, New Zealand, for 24 years between 1888 and 1912. Pelorus Jack was usually spotted in Admiralty Bay between Cape Francis and Collinet Point, near French Pass, a notoriously dangerous channel used by ships travelling between Wellington and Nelson.

How he got his name is uncertain. It is recorded in the book Breverton's nautical curiosities : a book of the sea that he was named after the pelorus, a marine navigational instrument. However, Te Ara - the Encyclopedia of New Zealand, says the name came from Pelorus Sound because it was at the entrance to that stretch of water where he would regularly meet ships to accompany them.

Pelorus Jack was shot at from a passing ship, and was later protected by a 1904 New Zealand law.

SPIKE411: aha, já to jen hodil do filtru, tyhlety stránky každého otravují :)

PALEONTOLOG: Je na seznamu. :) [SPIKE411 @ Centrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů]

PALEONTOLOG: už asi vím, jak vznikla pohádka o Otesánkovi :D