wiki na to má dokonce celou stránku :-)
List of generic and genericized trademarks - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_generic_and_genericized_trademarks

nejvíc teda zarazila trampolína, že to původně byla značka.

a nejvíc mou představivost pobavil "durex", což je v Austrálii a Brazílii generický název pro lepicí pásku. Myslím, že to u některých Australanů v Evropě mohlo způsobit "sticky situation" :-)

Google/to google.

Obcas s tim dokonce firmy maji problem, kdyz to ohrozuje jejich TM.

MAWERICK: kleenex jako generikum pro papírové kapesníky, "to xerox" jako kopírovat... je toho určitě víc.

MAWERICK: Nojo, máš recht. Tady je vidět, jak málo se s lidma bavim o vysávání v angličině :)

SALVATOR: V angličtině je např. hoover pro vysavač :)

Jeden z nejvíc vyráběnejch typů motorový pily v Sovětským svazbu byla Družba II. Rumuni jich dováželi tolik, že v Rumunštině, i když má slovo "motofierastrau", je slovo "drujba" pro označení motorový pily tak rozšířený, že Google Translate "motofierastrau" ani nezná.
Samozřejmě, apelativizace není ojedinělá, spousta z nás používá lux, i když není od firmy Lux, pro většinu je průtokovej ohřívač vody karma, i když není od firmy Karma, jakejkoliv prostředek na mytí nádobí je jar, přestože jen jeden z nich je Jar. Přišlo mi to zajímavý havně proto, že to je asi první případ, na kterej sem narazil jinde, než v češtině.

RIMSAK: Tohle je rozhodně kuriózní, ale úplně nemyslím, že by to sem zapadalo

tak taky přidám něco ze světa zvuku, pro mě je novinka, že je to vlastně "Brownian" noise, a to už mi dává smysl z hlediska teorie chaosu a tak vůbec :]
Brownian noise - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Brownian_noise

White Noise vs Pink Noise vs Brown Noise (Side by Side Preview)
https://www.youtube.com/watch?v=NO2xgLAfQac

TANKIE_: a pak je mezi kytaristy věc, které se říká Brown Sound, ale jde o něco úplně jiného
Developing the Brown Sound - Roland Australia
https://rolandcorp.com.au/blog/developing-the-brown-sound

1866 se Lichtenštejnsko zapojilo do Prusko-Rakouské války proti Prusku. Do války se moc nehrnulo, jen poslalo 80 můžu bránit Brennerský průsmyk. Nic se jim nestalo, ba dokonce se k nim přidal Rakouský důstojník a tak se jich vrátilo domů po válce 81.
Na konci války byl ujednán Pražský mír a pár smluv Pruska s německými státy.
Lichtenštejnsko bylo ale tak malé, že na žádnou mírovou smlouvu nedošlo.
Technicky je tedy již 156 let ve válce s Německem.

tohle je taky zajímavý, s tim infrazvukem to má společnej názor v diskuzi

Švýcarští vědci [zdravíme BLOWUPa! [a Brno, ofc.:] :] vytvořili robotický simulátor duchů. Vůbec poprvé se jim povedlo v laboratoři vyvolat přízračný pocit cizí neviděné přítomnosti. Nejde o anděly ani ďábly, ale poruchu provozu centrální nervové soustavy.

:: OSEL.CZ :: - Pozor, je tu přízrak! Anebo robot?
https://www.osel.cz/7862-pozor-je-tu-prizrak-anebo-robot.html

"Náš mozek totiž pracuje s několika mentálními projekcemi těla v prostoru a za normálních okolností je dokáže udržet pohromadě jako jedno jediné já." ale mmnt., budu to muset vstřebat :D

Neco malo o nem treba zde, kdyby nekdo neznal.
Legenda o hnědé notě: Existuje zvuk, kvůli kterému ztratíme kontrolu nad střevy? - Lifee.cz
https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/legenda-o-hnede-note-existuje-zvuk-kvuli-kteremu-ztratime-kontrolu-nad-strevy_275627.html

MATEEJ: u toho se mi okamžitě vybavil hnědej tón 8)

SALVATOR: Předpokládám, že u většiny varhanních skladeb existuje doporučená "instrumentace", ale primárně záleží na varhaníkovi, který tu skladbu provádí, jaké rejstříky použije (konec konců každé varhany jsou vybavené jinak).

Na každém manuálu je několik rejstříků, což platí i o pedálovém "manuálu", a dost často se nepoužívá jen jeden z nich, ale nějaká jejich kombinace, což asi platí i o těch čtyřiašedesátkách. Samotné podle mě nedávají z hudebního hlediska smysl. :-)

Čtyřiašedesátka. Že existuje, vím už asi 30 let. Chtěl jsem ji vidět, tak jsem ji v průběhu let zkoušel vygooglit, ale marně. Včera jsem to zkusil znovu, a nejen že jsem ji našel, ale dokonce i slyšel!!!

Varhanní rejstříky nejčastěji nesou označení 1, 2, 4, 8, 16 a někdy i 32 stop. To říká, jak velká je píšťala, která hraje nejnižší tón příslušného rejstříku. Nejnižší C (to nejvíc vlevo na manuálu, tedy klaviatuře), rejstříku flétna 8' měří 8 stop, píšťala každého dalšího tónu je o něco menší. Nejnižší C rejstříku principál 16' zní o oktávu níž než u flétny 8' a měří 16 stop, atd.

32stopové rejstříky mají jen velké varhanní stroje. A na celém světě jsou jen dvoje varhany, které mají i 64stopový rejstřík, tj. píšťalu, která měří 19,5 metru. Jedny jsou v obchodním domě Wanamaker ve Filadelfii (pro který původně nevznikly, ale jeho majitel je koupil, když byly k mání) a druhé jsou v Sydney Town Hall.

Tyhle gigantické píšťaly vydávají tak hluboký tón, že už to vlastně skoro není ani tón, spíš vibrace. Tady je k slyšení sydneyský Contra Trombone 64', napřed samotný, pak spolu se všemi pedálovými rejstříky dohromady.

The English Organ - Sydney Town Hall Demo
https://youtu.be/wwmcIesEkQ0?t=393


A v tomhle videu je čtyřiašedesátka vidět i slyšet přímo uvnitř skříně. Hned na začátku je záznam z místa, kde je "jazýček" té píšťaly.

Boardwalk Hall- The 64' Diaphone
https://youtu.be/vAj0mMWHzxc?t=12


Autor pak stoupá skříní vzhůru asi před 4 patra, přes která se táhnou píšťaly rejstříku Diaphone 64'.

V závěru videa si můžete poslechnout i zvuk nahraný u ústí píšťaly. Posledních pár metrů píšťaly je otočeno o 90 stupňů, možná z akustických, možná z prostorových důvodů, možná z obou. Ústí je překryté kusem igelitu pro vizuální efekt, ten tam normálně není.

Boardwalk Hall- The 64' Diaphone
https://youtu.be/vAj0mMWHzxc?t=457