Existovalo něco jako Tour de Sverige a jmenovalo se to Sverigeloppet. Jelo se z Haparanda u finskejch hranic až na jih do Ystad. To je 1764 km. Závod existoval od roku 1951 do 1965. Hned v prvním ročníku zamítli účast Nilse Gustafa Håkanssona, protože pořadatelé měli obavy o jeho zdraví. Bylo mu 66 let a nejvyšší povolenej věk byl 40 let. Nils ale přesto vyrazil mimo pořadí a jako startovní číslo si zvolil nulu. Vyrážel minutu po posledním účastníkovi. Závod se jel na etapy, na to ale Nils kašlal, první tři dny a tři noci šlapal v kuse a za ním vlál jeho sněhobílý plnovous. Stala se z něj novinářská senzace a noviny byly plný článků o Stålfarfar - ocelovým dědovi, jak se mu říkalo už od 40. let. Na zastávce v Söderhamnu ho policie pořádala o lékařskou prohlídku a konstatovala, že je ve skvělým stavu. Do cíle dojel po šesti dnech, čtrnácti hodinách a šesti minutách, 24 hodin před dalším z účastníků. I když nebyl oficiálním závodníkem, vysloužil si slavnostní průvod s kapelou a audienci u krále Gustava VI Adolfa.
O 8 let později, v roce 1959 si v 74 letech udělal cyklistickej výlet do Jeruzaléma.
Na kole přestal jezdit až krátce po završení 100 let a zemřel v roce 1987 ve 102 letech, krátce po smrti svojí manželky, která se dožila 105.