• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    Přišli jste na něco zajímavého? Z historie, vědy, popkultury, nebo bežného života? Podělte se o to. Pozor na faktoidy - ověřujte zdroje.



    Zajímavé, až interesantní kanály na YT:


    Směs - spíš technické obory
    Veritasium
    Kurzgesagt
    Vsauce
    Vsauce 2
    Vsauce 3
    Vsauce 4
    Tom Scott
    SmarterEveryDay
    Colin Furze
    Objectivity
    The Royal Institution
    Joe Scott


    Matematika
    Numberphile


    Fyzika
    Physics Girl
    Steve Mould
    Sixty Symbols


    Chemie
    Periodic Videos
    NileRed


    Astronomie
    Astrum
    PBS Space Time


    Příroda
    Nature Bites


    Lingvistika
    NativLang
    Langfocus


    Teorie hudby
    Adam Neely


    Historie
    Fall of Civilizations
    Mark Felton Productions
    Dejepis Inak
    History Time


    Potraviny
    Adam Ragusea
    Tasting history with Max Miller


    Film
    Film Courage


    Lingvistika/Mytologie/Etnologie/Kulturní antropologie
    Crecganford
    The Histocrat


    Jídlo/Debunking
    How To Cook That


    Nevím, neznám, nezařaditelné nebo zatím nezařazeno
    Branch Education
    ColdFusion
    Today I Found Out
    CGP Grey
    rozbalit záhlaví
    BBR
    BBR --- ---
    STARE_CASY: Zase přednáška. Dlouhá.
    Rozdíl v počtu zemřelých mužů ve věku vojenském mezi I. a II. svět. válkou je jistě dán účastí/neúčastí země ve válce, ale také výší ztrát na bojišti, které byly v obou válkách asi trochu jinak rozložené (má pocit, že jsem to někde čet, nevím, jak moc je to pravda).
    Dalšími vlivy války jsou: nejistá doba válečná, kdy si lidé rozmýšlejí mít děti právě kvůli životní nejistotě a většímu riziku, a dál, že muži jsou na frontě, takže ženy měly přece jen míň příležitostí mít děti s právoplatným manželem, a zřejmě i leckteré další vlivy. Po válce naopak často porodnost vzroste, ale některé z těch dětí, které by se byly narodily, kdyby válka nebyla, se již nenarodí. To, že mnoho mužů zahynulo, také asi trochu snižuje příležitost ženám v jejich generaci mít děti.
    Je ovšem třeba mít na paměti, že když se v době války, např. za 4 roky I. války nebo 6.-7. let II. války (v Česku počítám "dobu nejistoty" od Mnichova), mnoho dětí nenarodí, tak cca půlka nenarozených (ve skutečnosti o několik % míň) jsou ženy, které by byly bývaly mohly mít děti o cca 25 let později (o trochu míň, podle aktuálního rozložení plodnosti podle věku), ale protože se před 25 lety ty děti ženského pohlaví nenarodily, chybí mezi matkami o 25 let později. V době II. svět. války se sečetla nejistota války se sníženou porodností v I. světové válce. A v 50. letech se sečetla zvýšená poválečná porodnost s dočasně vzrostlým množstvím lidí narozených po I. světové válce (odložená plodnost do doby po válce), pak cca v polovině 60. let zase přišly důsledky slabých válečných generací a rodilo se méně dětí, bolševikovi chvíli trvalo, než mu došlo, že mu děti chybí (odborníci věděli s předstihem, bolševiku to však trvalo), nastartoval propopulační politiku, která se sečetla se silnými poválečnými generacemi (důsledky dočasně vzrostlé porodnosti po I. a II. svět. válce), a byly z toho Husákovy děti.
    S důchody to souvisí tak, že ještě v r. 1950 byla věková struktura v zásadě progresivní, tedy (podle Sulthanova obrázku níže) jakási pyramida s nejširší základnou a směrem vzhůru se zužující (sledujte tvar od r. 1950 směrem vzhůru), takže lidí v produktivním věku, i přes válečné zářezy, bylo stále hodně a díky stále velkému (a ještě zatím zvětšujícímu se) počtu lidí v mladém věku bylo starých RELATIVNĚ málo vůči zbytku populace, a proto lidi v produktivním věku mohli uplatit průběžné důchody. Upozorňuji, že 8 % lidí nad 65 let, který uvádíš je dán nejen zvýšenými úmrtími během Velké války, ale také (a já jen přes palec odhaduji, že možná víc) rostoucím počtem lidí vůbec a stále ještě (už ne dlouho) posilující, zvětšující se skupinou lidí v předproduktivním a produktivním věku.
    Další důsledky pro důchody: jakmile se jednou děti narodí, lze celkem přesně spočítat, kolik se jich dožije jakého věku, pokud nenastane nějaká katastrofa, jak byly války nebo španělská chřipka nebo něco podobného rozsahu. Čínskej virus, přestože excesivní úmrtí představovala v ČR něco přes 40 tis. lidí (tuším do jara 2022), vlastně nakonec žádnej velkej demografickej průšvih nebyl.
    Takže starejch bude dále přibývat a bude jich hodně, hodně. Podle projekce ČSÚ z r. 2018 (https://www.czso.cz/documents/10180/61566242/13013918u.pdf/6e70728f-c460-4a82-b096-3e73776d0950?version=1.2) bude v r. 2050 lidí starších 65 let v Česku cca 29 %. Dětí do 15 let (0-14) bude těsně pod 15%. Když odhadem připočítáme i mladé 15-19, kteří zpravidla nevydělávají (zatím, v současné společnosti), nebo nevydělávají ani tolik, kolik spotřebují a neplatí daně (sociální a koneckonců i zdravotní "pojištění" je jen zastírání dalších daní, omlouvám se, že opakuji zřejmé), vyjde nám, že jeden produktivní člověk bude vydělávat na jednoho neproduktivního. Nebo spíš na trochu víc než jednoho, protože mezi produktivními lidmi nebude 100% zaměstnanost, budou nezaměstnaní, invačlověci, ženy na mateřské, i kdyby velmi, velmi krátké, bezdomovci a další nevydělávající, a mnozí z nich i něco stojící. Vypadá to, že jeden vydělávající bude živit možná o dost víc než jednoho nevydělávajícího. V letech po r. 2050 se to bude jen horší, nejhorší situace bude kolem roku 2060.
    Jelikož porodnost v Česku je stále nízká a úhrnná plodnost se pohybuje hluboko pod hranicí reprodukce populace (1,43 dítěte na 1 ženu v r. 2011, 1,83 dítěte na 1 žen v r. 2021), která je 2,1 a nějaké drobné na 1 ženu, nezdá se, že by se základna mladých, kteří budou jednou produktivní a platit důchody (a leccos jiného) mohla v dohledné době zvětšit. Projekce ČSÚ do r. 2050, na kterou odkazuji výše, je regresivní: víceméně stále zmenšující se základna. I kdyby se plodnost zvýšila a porodnost příslušně vzrostla, těžko předpokládat, že by to bylo tak moc, aby se věková struktura změnila z regresivní na aspoň stagnující v nějaké relevantně vzdálené době.
    Čili, je-li někomu 40 a méně, bylo by bláhové, kdyby počítal s důchodem. Má cca 30 let na to, aby se zabezpečil na dobu, kdy už nebude moci vydělávat, nebo ne moc. A obávám se, že ani padesátníci na tom nebudou o moc líp, ani šedesátníci. Naděje na dožití šedesátníků v r. 2021 byla stále ještě 22,8 roku (před čínským virem v r. 2019 to bylo 24,2 roku). Takže v době, kdy šedesátníci začnou potřebovat sociální péči, zdravotní péči nebo aspoň občas pomoc, tj. po cca 75 či 80 roce věku, a bude jich nejmíň dvojnásobek proti současnému stavu, stát nebude mít ani na důchody, tím méně na služby pro sociálně či zdravotně potřebné. Pokud někdo přemýšlí o řešení na úrovni státu, neexistuje, nemůže existovat. Řeči o důchodové reformě jsou dneska už jen politika, nikoliv možnost či naděje řešení. Ta snad byla před 20 lety. Řešení je výhradně individuální. Ani ne rodinné, rodina nepomůže, protože produktivní budou tíženi daněmi tak, že na podporu starých moc nezbyde. Kdo může, měl by se začít starat o své stáří a vymýšlet zdroj příjmů, až mu bude 70 a víc. A začít TEĎ.
    Finish.

    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    SULTHAN: jo, v tom máš samozřejmě pravdu, přesto tam ten malý zub v produktivní populaci po válce byl a i těch pár desítek tisíc mrtvých mužů navíc byl znát. Rozhodně to nemělo zásadní vliv na podíl starší populace. Není tam ten zub jako po 1. světové válce. Ten je vyloženě děsivý.

    Jen jsem tím chtěl říct, že ten podíl populace 65+ kolem 8 % v roce 1947 je dostatečně vypovídající (nebo použitelná) i pro dřívější roky.
    KURE
    KURE --- ---
    SULTHAN: eh, my bad.
    SULTHAN
    SULTHAN --- ---
    KURE: Židé byli zabíjeni bez rozdílu věku a pohlaví. Prosím sledovat kontext diskuze.
    KURE
    KURE --- ---
    SULTHAN: no zas tak málo to nebylo. Obzvláště těch 270k Židů...

    Oběti nacistického Německa v Československu – Wikipedie
    https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bti_nacistick%C3%A9ho_N%C4%9Bmecka_v_%C4%8Ceskoslovensku
    SULTHAN
    SULTHAN --- ---
    STARE_CASY: Muži u nás dost umírali během první světové války, ale v druhé světové válce jsme v podstatě nebojovali, takže není moc důvod k úbytku mužů ve vojenském věku.
    TOOMIX
    TOOMIX --- ---
    https://twitter.com/waitbutwhy/status/1636095952887881732?s=20
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    SULTHAN: můžeš kouknout na statistiky, konkrétně Podíl obyvatel ve věkové skupině 0–14 a 65+ v letech 1947–2021 06.06.2022 (kód: 130070-22)

    Obyvatelstvo - roční časové řady | ČSÚ
    https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu


    A ovlivnění válkou tam pochopitelně bude, ale spíše ve prospěch mírně vyššího podílu starších osob, protože ve válce bohužel umírají hlavně lidé produktivního věku, především pak muži. Děti a staří jsou vesměs "druhotné ztráty" z důvodu nedostatku potravin, šíření nemocí apod. Je to vidět na většině grafů poválečné věkové struktury obyvatel, kde se dělají zuby a hlavně rozdíly mezi muži a ženami.

    Např.



    legenda: 1. nižší úroveň úmrtnosti žen a jejich výraznou převahu u starších věkových ročníků; 2. nižší úroveň porodnosti v době 1. svět. války; 3. snížení počtu narozených v době svět. hosp. krize; 4. zvýšení úrovně porodnosti po 2. svět. válce; 5. pokles počtu narozených na přelomu 50. a 60. l. (přijetí potratového zákona, nástup slabších populačních ročníků z l. 1935–1938); 6. snížení počtu narozených v l. 1966–1968, 7. následnou natalitní vlnu jako kompenzaci předcházející nízké úrovně i jako důsledek přijatých propopulačních opatření v 70. l.
    SULTHAN
    SULTHAN --- ---
    STARE_CASY: Jenom bych chtěl říct, že ten podíl starších v populaci v roce 1947 byl velmi pravděpodobně dost ovlivněn druhou světovou válkou.

    Mimochodem, každých 10 let provádělo sčítání lidu, ale bohužel výsledky nejsou rozumně vyhledatelné online. Pokud jsou někde zmiňovány, tak typicky se zmiňuje jen rozdělení dle národností, což se taky historicky nejvíce řešilo.
    Například v roce 1921 se k německé národnosti v ČSR přihlásilo 30 % (cca 3 milióny občanů). K československé národnosti 67,7 %.
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    STARE_CASY: Sociální v tomto výpočtu činí v 31300 Kč z těch 44800 Kč.

    ERRTU
    ERRTU --- ---
    STARE_CASY: "Dokáže si vůbec někdo představit, že bychom dnes měli ten Bismarckův systém, ve kterém by při dnešním věku dožití byl odchod do důchodu někdy v 85 letech?"... no to vzhledem ke stavu naseho rozpoctu, bohuzel uplne jasne a ve 3d...
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    MEJLA77:
    Takhle to sdílím - lehce poupravené...

    K té současné diskuzi o důchodech by se hodilo trochu historie:

    Starobní důchod financovaný průběžným systémem zavedl poprvé německý kancléř Otto von Bismarck. Bylo to roku 1889 a týkalo se to pouze státních zaměstnanců.

    Výslužné (jak se tehdy starobnímu důchodu říkalo) se za Bismarcka týkalo zaměstnanců, kteří ve státní službě dosáhli věku 70 let. Rakousko-Uherské císařství se tímto modelem inspirovalo a v roce 1903 se starobní důchod pro státní zaměstnance dostal i sem. Tento sociální systém zajišťoval také vdovský a sirotčí důchod a státní zaměstnanci a učitelé na něj přispívali 3 % svého platu. Stejný systém převzalo také prvorepublikové Československo a v roce 1926 uzákonilo starobní důchod pro státní zaměstnance a dělnictvo. Věk odchodu do důchodu byl stanoven na 65 let.

    Zajímavé na tom je, že v roce 1926 byla střední délka života u mužů 52,7 let a 56 let u žen. Tohle číslo je pochopitelně zkreslené vysokou dětskou úmrtností a konkrétní data o věkové struktuře obyvatel z té doby se nepovedlo najít, ale pro rok 1947 (nejstarší nalezený údaj), kdy už byla střední délka života 60 let u mužů a 65 let u žen, činil podíl lidí starších 65 let v populaci 8 % (pro srovnání - nyní to je už přes 20 % populace a střední délka života 76, resp. 82 let).

    Každopádně se starobního důchodu většina zaměstnanců nedožila ještě dlouho po válce. V roce 1948 došlo na snížení věku na 55 let, ale byla to možnost jen pro horníky pracující alespoň 25 let pod zemí. Pro vybrané profese a doby pojištění pak 60 let, pro zbytek nadále 65 let. Až v roce 1964 byl věk odchodu do důchodu pro muže 60 let (opět s výjimkou horníků, kteří mohli odejít do důchodu dříve) a poprvé byl snížen věk pro odchod do důchodu ženám. Tehdy konečně už také začalo být běžné se důchodu opravdu dožít pro většinu populace a to dokonce ve stále ještě relativně aktivním věku.

    Od té doby se věk odchodu do důchodu neměnil až do roku 2010, přestože doba dožití setrvale roste a současně klesá podíl aktivně pracujících v poměru k lidem v důchodovém věku. Také už se neplatí 3 % ze mzdy jako v roce 1903, ale o sto let později to bylo 28 % (kolik to je dnes se mi hledat už nechce).

    Dokážete si někdo představit, že bychom dnes měli ten Bismarckův systém, ve kterém by při dnešním věku dožití byl odchod do důchodu někdy v 85 letech a důchod by byl jen pro státní zaměstnance?
    MEJLA77
    MEJLA77 --- ---
    STARE_CASY: půjčuji si s malými úpravami a sdílím dál... v souvislosti se současným stavem politického pozdvižení kvůli menšímu zvýšení důchodů mi to přijde jako vhodný argument do diskuzí...
    STARE_CASY
    STARE_CASY --- ---
    Že starobní důchod financovaný průběžným systémem zavedl poprvé německý kancléř Otto von Bismarck je asi všeobecně známé. Bylo to roku 1889 a týkalo se to pouze státních zaměstnanců.

    Měl jsem v povědomí, že věk pro odchod do důchodu byl tehdy nastaven tak, že se ho reálně dožil jen málokterý zaměstnanec, ale jaké přesné podmínky tehdy byly, jsem si teď hledal a je to šílené.

    Výslužné (jak se tehdy starobnímu důchodu říkalo) se za Bismarcka týkalo zaměstnanců, kteří ve státní službě dosáhli věku 70 let. Rakousko-Uherské císařství se tímto modelem inspirovalo a v roce 1903 se starobní důchod pro státní zaměstnance dostal i sem. Tento sociální systém zajišťoval také vdovský a sirotčí důchod a státní zaměstnanci a učitelé na něj přispívali 3 % svého platu. Stejný systém převzalo také prvorepublikové Československo a v roce 1926 uzákonilo starobní důchod pro státní zaměstnance a dělnictvo. Věk odchodu do důchodu byl stanoven na 65 let.

    Šílené na tom je, že v roce 1926 byla střední délka života u mužů 52,7 let a 56 let u žen. Tohle číslo je pochopitelně zkreslené vysokou dětskou úmrtností a konkrétní data o věkové struktuře obyvatel se mi z té doby nepovedlo najít, ale pro rok 1947 (nejstarší nalezený údaj), kdy už byla střední délka života 60 let u mužů a 65 let u žen, činil podíl lidí starších 65 let v populaci 8 % (pro srovnání - nyní to je už přes 20 % populace a střední délka života 76, resp. 82 let).

    Každopádně se starobního důchodu většina zaměstnanců nedožila ještě dlouho po válce. V roce 1948 došlo na snížení věku na 55 let, ale byla to možnost jen pro horníky pracující alespoň 25 let pod zemí. Pro vybrané profese a doby pojištění pak 60 let, pro zbytek nadále 65 let. Až v roce 1964 byl věk odchodu do důchodu pro muže 60 let (opět s výjimkou horníků, kteří mohli odejít do důchodu dříve) a poprvé byl snížen věk pro odchod do důchodu ženám. Tehdy konečně už také začalo být běžné se důchodu opravdu dožít pro většinu populace a to dokonce ve stále ještě relativně aktivním věku.

    Od té doby se věk odchodu do důchodu neměnil až do roku 2010, přestože doba dožití setrvale roste a současně klesá podíl aktivně pracujících v poměru k lidem v důchodovém věku. Také už se neplatí 3 % ze mzdy jako v roce 1903, ale o sto let později to bylo 28 % (kolik to je dnes se mi hledat už nechce).

    Dokáže si vůbec někdo představit, že bychom dnes měli ten Bismarckův systém, ve kterém by při dnešním věku dožití byl odchod do důchodu někdy v 85 letech?
    SITH
    SITH --- ---
    Na Venuši byl poprvé pozorován aktivní vulkán

    TOXICMAN
    TOXICMAN --- ---
    Když si vezmete balíček 52 karet a dobře je zamícháte, budete mít v ruce pořadí karet, které téměř jistě ještě nikdo nikdy neměl a už ani nikdy mít nebude.
    Počet možných kombinací je totiž 52! (52 faktoriál)...
    Vyčísleno: 80658175170943878571660636856403766975289505440883277824000000000000 možných kombinací
    ESTEN
    ESTEN --- ---
    Dr. Silverstein himself named it "Apollo" after one of the most versatile of the Greek gods. Dr. Silverstein recalls he chose the name after perusing a book of mythology at home one evening, early in 1960. He thought that the image of "Apollo riding his chariot across the Sun was appropriate to the grand scale of the proposed program."

    NASA - 1969 Apollo 11 News Release
    https://www.nasa.gov/centers/glenn/about/history/apollo_press_release.html

    (ze zdroju na wikipedii)
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    ale program Apollo ne. to jsem hledal a nedohledal a to jsem mínil tím svým tvrzením o nedohledatelnosti
    ATOMIKS
    ATOMIKS
    ATOMIKS --- ---
    OTAVA: to ano, dokonce to byl natolik významný aviatik i voják, že po něm pojmenovali letiště
    OTAVA
    OTAVA --- ---
    Apollo Soucek... - Flying Rabbit + Vintage Aviation Cartoons | Facebook
    https://www.facebook.com/107963892562944/posts/1136421069717216/

    Vazne jsi si nedal ani praci s napsanim jeho jemna do google ?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam