uprostřed brdských lesů, blízko Padrťských rybníků, stojí nenápadný pomník velkých hrdinů.
Výsadkářské skupiny Intransitive a TIN
INTRANSITIVE:
Složení a úkol
Výsadek tvořili nadporučík Václav Kindl, četař Bohuslav Grabovský a desátník Vojtěch Lukaštík. Úkolem výsadku bylo poškodit rafinérii minerálních olejů v Kolíně a další sabotážní a destrukční úkoly.
Činnost
Skupina byla vysazena 29. dubna 1942 společně se skupinou Tin na Rožmitálsku. Při seskoku ale došlo k rozptýlení členů obou skupin. Ti se po dopadu na zem již nesešli. Lukaštík našel těžce zraněného Cupala z Tinu a dopravil ho na Moravu k příbuzným, Kindl se ukrýval v Bernarticích u Tábora.
Skupina se sešla poté, co Kindl dal do denního tisku dohodnutý inzerát. Společně s Grabovským pokusili vyzvednout ukrytý materiál, ten však již byl odvezen gestapem. Z důvodu bezpečnosti se skupina znovu rozešla.
Lukaštík se vrátil na Moravu, kde se ukrýval v lesích, později nalezl úkryt v Jankovicích u rodiny Remešových. Nejprve se s Cupalem pokusili vykonat atentát na protektorátního ministra Emanuela Moravce, což se ale nezdařilo z důvodu ministrovy důkladné ochrany, poté se ještě pokusili u Uherského Hradiště vyhodit do povětří trať, ale neúspěšně. Lukaštíka navíc udal místní konfident gestapu v Uherském Hradišti. 8. ledna 1943 provedlo gestapo u Remešových prohlídku. V následné přestřelce byl Lukaštík zraněn a v bezvýchodné situaci se zastřelil.
Kindl a Grabovský navázali kontakt s Obranou národa. Odbojáři jim zajistili falešné doklady a úkryt ve východních Čechách. V březnu 1943 byli oba zatčeni poté, co je některý z odbojářů při mučení prozradil gestapu, podle jiných tvrzení se Kindl vzdal dobrovolně.[1] Oba se naoko zavázali ke spolupráci a byli propuštěni. Grabovský byl na podzim znovu zatčen, když jeho lest gestapo prohlédlo. V roce 1944 byl (po zachycení motáku určeného pro Londýn) v Terezíně popraven. Také Kindl měl být za předstírání spolupráce zatčen, podle jiných pramenů se skutečně dopustil zrady a několik lidí kvůli němu skončilo na popravišti, když působil pro gestapo jako agent provokatér.[1] Při jedné pátrací akci v Nasavrkách byl omylem zastřelen příslušníkem gestapa
TIN:
Složení a úkoly
Paravýsadek tvořili rotní Ludvík Cupal a Jaroslav Švarc. Jejich úkolem bylo provést atentát na ministra školství a propagandy protektorátní vlády Emanuela Moravce, jenž se stal symbolem zrady a kolaborace.
Činnost
Výsadek proběhl v noci z 29. na 30. dubna 1942 spolu se skupinou Intransitive ve středních Čechách nedaleko vsi Padrť u Rožmitálu. Skupina se však při seskoku rozdělila a nenalezla výstroj. Oba výsadkáři si při doskoku zranili nohu. Cupal si navíc způsobil i vážné vnitřní zranění, ze kterého už se nikdy plně nevyléčil.
Švarcovi se podařilo dostat přes Plzeň do Prahy a spojit se s Opálkou. Skrýval se s pomocí odbojové skupiny Jindra, doléčil si zranění a hledal kontakt na svého druha Cupala, kterého se ovšem nedočkal. Stejně jako šest dalších výsadkářů se koncem května 1942 ukryl v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje (sv. Karla Boromejského) v Resslově ulici, kde se po tuhém boji s gestapem 18. června zastřelil.
Zraněný Cupal byl po seskoku nalezen Vojtěchem Lukaštíkem z Intransitive a přesunul se s ním na Moravu. Ukrýval se nedaleko svého rodiště ve Velehradě na Slovácku za pomoci příbuzných a známých. Tam se opět spojil s Lukaštíkem a rozhodli se realizovat sabotážní akce, když původně zamýšlené přemístění do Prahy ztratilo po heydrichiádě smysl. Dne 18. září se pokusili o sabotáž železniční tratě mezi obcemi Polešovice a Nedakonice, čímž zavdali důvod k pátrání gestapa. V noci z 8. na 9. ledna 1943 byl vypátrán Lukaštík, který při následném útoku gestapa zahynul. Cupalův úkryt gestapu prozradil až jeho otec, který gestapu pomáhal i při synově zatýkání. K tomu došlo 15. ledna 1943, kdy byl Cupal obklíčen ve svém úkrytu v cihelně u Velehradu. Zde se v bezvýchodné situaci zastřelil.
Mapy.cz
https://mapy.cz/s/cegafonuzeOperace Intransitive – Wikipediehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Intransitivehttps://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Tin