NJAL: ono to ma ceskou stopu.. A Brazilian security source told the news agency that the documents - which were issued by the Brazilian embassy in the Czech capital, Prague in 1996 - appeared to be genuine.

SALVATOR: ten "bluish tint of the bird's neck plumage" je prej u kazdyho kusu jedinecnej a dokazou se podle toho rozpoznavat, kdo je kdo:)

ok, takže to máme pohled na barvy ze strany jazyků, teď pojďme na fyzikální pohled a pak praktickou stránku:
barvy odpovídají určitým vlnovým délkám - bavíme se o člověkem viditelném spektru - existují různé mořské potvory, které asi vidí barvy jinak, protože mají více čípků reagující speciálně ještě na některé frekvence - podle toho jak světelné paprsky rozvibrují čípky v oku (ty jsou R.G.B) pak vidíme danou barvu - mozek nám ji vygeneruje (chtěl bych vidět, jak se liší proteiny paměťových buněk pro různé odstíny:) a my se pak o ní můžeme bavit s ostatními, kteří nemají poruchu barvocitu, s těmi taky, ale je to o něco složitější, nicméně taky je to možné...

Malá zajímavost - taková ta světle růžová, co má třeba T-mobile jako firemní barvu, tak ta barva ve viditelném spektru vůbec neexistuje - viz https://en.wikipedia.org/wiki/File:Linear_visible_spectrum.svg - a náš mozek nám ji vyrábí synteticky ze dvou frekvencí, které rozvibrují "modrý a červený" čípek (píšu to jak neandertálec, aby to všichni pochopili, tak se omlouvám, pokud někdo trpí kvůli mým termínům).

No a tak si lidi nějak stanovili, že některé frekvence/vlnové délky viditelného spektra odpovídají nějakým barvám a tady přichází vsuvka s barevnými modely:
standardní "malířský" model - primární barvy jsou žlutá, modrá a červená (primární barvy nejdou namíchat z ostatních barev), sekundární barvy vznikají nějakým poměrem dvou primárních (zelená, fialová, oranžová) a pak se ještě řeší terciální barvy, což je většinou nějaký odstín hnědé, měli byste se při smíchání všech barev dopracovat k černé, ale to s barvami moc nevychází...

Světelný model používá jako primární barvy červenou, zelenou a modrou, další barvy vznikají "mícháním" dalších světelných frekvencí... a tady jde říct, že čípek reagující na modré světlo ve vlnové délce 450 - 400 nm. Tedy by šlo říct, že toto je rozsah modré barvy a pokud je to mimo tento rozsah už bychom mohli mluvit o mísení a tím pádem o jiných barvách - zelené nebo fialové, podle toho, kterým směrem se změní výsledná frekvence.

Ještě eistuje model pro tisk - používá CMYK - kde K je černá a C je cyan (světle modrá), M znamená Magenta (to je právě ta t-mobile barva) a Y je pro yellow - žlutá a z těchto tří (primárních) barev a černé se míchají všechny barvy při klasickém tisku...

Nějaké info k barevným modelům jsem našel náhodou tady (česky):
Jaké jsou primární, sekundární a terciární barvy? / Věda | Thpanorama - Udělej si dnes lepší!
https://cs.thpanorama.com/articles/ciencia/cules-son-los-colores-primarios-secundarios-y-terciarios.html

No a pak tedy ve všech modelech je modrá jako primární barva, trochu se liší podle modelu, ale to je logické, protože např. světlo a barva fungují na jiných principech (substraktivní vs. aditivní míchání barev). Tedy ta zeleno modrá tyrkysová čírková rozhodně neodpovídá primární modré barvě a je tedy "smíchaná" z modré a trochu žluté - podle její frekvence by šlo přesně určit, kde se nachází.

Chápu, že běžný lid má barvy pomíchané a používá různá slova pro různé obsahy - jako grafik na to narážím poměrně často a lososové, vínové, melounové a další označení barev podle věcí mi přijde jako zlo :) Barvy jdou vyjádřit v různých barevných modelech (RGB, CMYK) nebo ji pojmenovat jménem barvy (jako jo, oranžová je stejně původně asi "pomerančová", tam asi nemáme slovo speciálně pro tuto barvu, které by nepocházelo od těch citrusů, jako to máme u ostatních barev) a přidat třeba adjektivum sytá, bledá, světlá, tmavá... tím se dostáváme k dalším popisům barev, kdy se může popsat pomocí odstínu, sytosti a hodnoty jasu... lidi si toho navymýšleli spousty pro různé užití, nicméně pokud se chceme domluvit, měli bychom používat přesné termíny a tvrdit o nějaké barvě, že je to modrá, ačkoliv je jasné, že se od vlnové délky modré dost liší...

Ještě jeden dodatek - jelikož máme Planckovu konstantu délky pro nejmenší možnou délku, nejsou ani vlnové délky barev libovolné, ale mohou narůstat právě jen po těchto délkových skocích - sice to pak vnímáme jako plynulý přechod barvy, ale ve skutečnosti jsou to "jemné schody".

Každopádně ta čírková modř nebo třeba i námořnická nebo pruská modř sice obsahují v názvu modrou barvu, ale ve skutečnosti jsou to už většinou sekundární barvy, tedy by se měly označovat spíš zelená nebo fialová, případně zelenomodrá nebo fialovomodrá...

OTAVA: Tak chceme-li být exaktní, tak [ɡəlʊˈboj]

NELLAS: Ovšem nejsou šedivý celý: Inherited from Old East Slavic голѫбъ (golǫbŭ), from Proto-Slavic *golǫbъ. Synchronically analyzable as го́лубь (gólubʹ, “pigeon, dove”) +‎ -о́й (-ój); the sense refers to the bluish tint of the bird's neck plumage.

A Wikislovník uvádí i informaci ke vzniku:

The usage for "homosexual" was derived from a slang word used by gay men during the 1960's, referring to the pigeons in Sverdlov Square in Moscow where gay men used to meet secretly. The usage was also derived from a song in the 1951 film "We are for peace" (Мы за мир), "Fly, doves" (Летите, голуби) by M. L. Matusovsky, where the first lines "fly, doves, fly" (Летите, голуби, летите) were used to warn gay men about a coming police or KGB raid.

голубой - Wiktionary
https://en.wiktionary.org/wiki/%D0%B3%D0%BE%D0%BB%D1%83%D0%B1%D0%BE%D0%B9

ATUARFIK: pro zajimavost, v rustine kdyz o nekom reknes ze je "goluboy = gay.
(jestli se nepletu)

Copak barvy... ale od stejného autora: jak jsou indoevropské jazyky (on říká angličtina, ale fakticky po Evropě je rozdílů minimum) omezené ve vyjadřování některých důležitých konceptů (nebo méně důležitých, jako severní a jižní či východní a západní ruka, ale ok...)
Fantastic Features We Don't Have In The English Language
https://www.youtube.com/watch?v=QYlVJlmjLEc

MEJLA77: Ach, ta tenká hranice mezi zelenou a modrou...

Nechám vám tady jeden narychlo vygooglovaný obrázek, a potom odkaz na jedno provařené video. Třeba někdo další bude mít něco lepšího o barvách. Modrá/zelená, zlatá/červená, Homérovo moře...

How language shapes the way we think | Lera Boroditsky
https://www.youtube.com/watch?v=RKK7wGAYP6k

E2E4: Hold the door --> Hodor. I když Brano spíš zavírá samo.

How Hodor Got His Name - Game of Thrones - Season 6 Episode 5 SPOILERS!!!
https://www.youtube.com/watch?v=XMr5lX51gbc

E2E4: Myslím, že teď je ta správná chvíle připomenout člena představenstva firmy Brano, pana Jozefa Hodora. http://www.brano.eu/o-nas/management/

How Bugs Bunny And Clark Gable Created The False Belief That Rabbits Like Eating Carrots
Two famous Hollywood figures are responsible for a myth that many people still believe to this day



Bugs Bunny is one of the most iconic cartoon characters ever. His quick thinking and omnipresent chomping on carrots, along with catch phrases like “What’s up, Doc,” made him a widely recognized figure that has transcended generations. While his creation may have been born out of imagination, at least one part of him was a direct influence of Hollywood legend Clark Gable — his carrot eating.

Bugs Bunny was the brainchild of Leon Schlesinger Productions (later becoming Warner Bros. Cartoons), first appearing in the late 1930s. Originally voiced by Mel Blanc, the wisecracking and sharp witted rabbit has entertained audiences ever since then. Even as long ago as 1992, when such information was available, the character was responsible for bringing in $8–10 million in revenue annually — including merchandise, television and film and other uses of his likeness.

Most people believe that rabbits eat carrots. The two are often paired together in popular culture. However, the fluffy animals don’t naturally consume root vegetables in the wild. In captivity, carrots are not even considered good for them because of the high sugar content and other reasons that make them a possible detriment to their health. It turns out that Bugs Bunny and his constant nibbling on carrots is largely responsible for that false belief, but the cartoon character was in turn inspired by Hollywood actor Clark Gable, best known for portraying Rhett Butler in the sweeping classic movie Gone With the Wind.

The rascally Bugs Bunny and the way he eats carrots like pushing lumber through a buzz saw was actually inspired by the 1934 classic film, It Happened One Night. In that movie there is a scene where Gable, who played the fast-talking lead, Peter Warne, leans against a fence and gives a rapid dialogue about his talent for hitchhiking; all the while simultaneously eating carrots and talking with his mouth full.

The Gable film was one of the most popular movies of its time, and when Bugs Bunny was later unveiled with similar characteristics, especially the carrot eating, it resonated with viewers Many were immediately able to connect the satirical homage back to the real life actor when the bunny first appeared in the 1940 short A Wild Hare.

There were also other connections from It Happened One Night to Bugs Bunny. The cartoon rabbit’s name was based on another character from the film; an imaginary person named Bugs Dooley who was made up by Gable’s Warne to frighten someone. Additionally, the classic “What’s up, Doc,” appeared in the movie.

Gable’s performance as Warne can be truly considered to be iconic. In addition to the inspiration it provided Bugs Bunny, the actor also won an Oscar for the role. Meanwhile, Bugs Bunny has also done very well for himself. He has appeared in more films than any other animated character and is currently the ninth-most portrayed film personality of all time. Naturally, both Gable and Bugs have stars on the Hollywood Walk of Fame.

Sometimes we are certain in our belief of something. However, not everything is always what we know to be true. In the case of rabbits and their enjoyment of carrots, we can thank two unlikely sources in Clark Gable and Bugs Bunny for helping to perpetuate a myth that has become a nearly universal truth over the years that as it turns out is actually false.

How Bugs Bunny And Clark Gable Created The False Belief That Rabbits Like Eating Carrots | by Andrew Martin | Medium
https://historianandrew.medium.com/how-bugs-bunny-and-clark-gable-created-false-belief-that-rabbits-like-eating-carrots-65d25059b7d0

SALVATOR: Týjo, ono to fakt funguje!