QUIP: Tohle?
Eiffelovy megastavby - iVysílání | Česká televize
https://www.ceskatelevize.cz/porady/13524543198-eiffelovy-megastavby/

MEJLA77: Na CT pred casem davali asi hodinovy dokument o Eiffelovi a bylo to moc zajimavy. Skoro kazdy si ho spoji "jen" s tou vezi v Parizi, ale on sveho casu delal daleko zasadnejsi dila a vynalezy. Hlavne ruzne mosty a viadukty v mistech, kde to jinou technologii v podstate ani neslo, nebo by to bylo mnohem drazsi a vystavba pomalejsi. Rad bych prihodil i odkaz na ten dokument, ale bohuzel ho nemam.

aerodynamické tunely mají více než stoletou historii a jedním z prvních, kdo používal aerodynamický tunel byl Eiffel - známý spíše návrhem konstrukce známé věže v Paříži, která nese jeho jméno:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1631072117300888

Ve Francii Gustave Eiffel (1832–1923) postavil svůj první větrný tunel s otevřeným zpětným chodem v roce 1909, poháněný elektromotorem o výkonu 67 hp (50 kW), na Champs-de-Mars, poblíž úpatí věže, která nese jeho jméno. .

Mezi lety 1909 a 1912 provedl Eiffel ve svém aerodynamickém tunelu asi 4000 testů a jeho systematické experimentování stanovilo nové standardy pro letecký výzkum. V roce 1912 byla Eiffelova laboratoř přemístěna do Auteuil, předměstí Paříže, kde jeho aerodynamický tunel s dvoumetrovou zkušební částí funguje dodnes.[11] Eiffel výrazně zlepšil účinnost větrného tunelu s otevřeným zpětným chodem uzavřením testovací sekce do komory, navržením rozšířeného vstupu s voštinovým usměrňovačem proudění a přidáním difuzoru mezi testovací sekci a ventilátor umístěný na konci difuzoru po proudu; toto bylo uspořádání následované množstvím aerodynamických tunelů později postavených; ve skutečnosti se nízkorychlostní větrný tunel s otevřeným návratem často nazývá větrný tunel Eiffelova typu.

Překlad z Google Translatoru - zdroj a více o aerodynamických tunelech včetně historie:
Wind tunnel - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Wind_tunnel

#fakt

HNILOB: v Norimberku zase válečnou sutí z města zasypali polovinu základů hitlerova deutsches stadionu, vznikl tam kopec Silberbuck (a v druhé půlce základů jezírko silbersee, dnes otrávené látkami právě z té skládky suti)

TRISSIE: šéf mi v rozhodnutích stále ruší odsazení odstavců a nahrazuje ho konci řádků...nepřiměřeně mne to sere
STENNY: https://isdv.upv.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/281/281679.pdf je třeba říct, že průzkum na patentovatelnost probíhal v roce 1996, tedy "v papíru" (vím kdo, ale neřeknu, to je interní informace), takže ta práce byla podstatně nepříjemnější. Že to spíš nemělo být vůbec uděleno, o tom není sporu.

Umělý kopec Teufelsberg (115m) v berlíně vznikl navršením sutin z vybombardovaných domů. Pak na něm amíci postavili rádio stanici.

Existuje český patent, udělený na zařízení, které dokáže pohlcovat škodlivé záření z geopatogenních zón. Název je "Deaktivátor škodlivých vlivů". V podstatě jde o dvě nádoby s olejem a kus drátu.
2011 patent ovšem zanikl, takže vzhledem k tomu, že se nevyrojila hromada nových výrobců, to asi bude s těmi zónami nějak složitější :))

TRISSIE: Už se to tady myslím zmiňovalo, ale zajímavá je portugalština. Portugalci obchodovali s Čínou o něco dřív než Holanďani a Angličani a obchodovali nejvíc s Macaem, kde se říkalo chai. Proto oni mají čaj. Ti, co přišlo po nich, obchodovali s jinými přístavy, které jsou od Macaa cca 500 km vzdušnou čarou, ale říká se tam te.

E2E4: a polština má zase czajnik (konvice na čaj) a herbata (čaj).

asi k nim nejdřív dorazil nápad zalívat listí horkou vodou a pak teprve pravý čaj :-)

TRISSIE: je mírně zajímavý, že tomu čaji kterému u nás říkáme masala se na západě, kde používají tee/tea říká chai.

[QUANTI @ neKvalitni novinarska prace aneb Massabob hovorit, Massabob prilakat!] mě navedla na zajímavou králičí noru internetu: až na výjimky, ve všech jazycích světa se pro "čaj" používají slova s dvěma možnými základy - te nebo cha.

Obě slova pochází samozřejmě z Číny a ve skutečnosti jde o jeden a týž znak 茶, ale jeho různou výslovnost - v dialektu Min, kterým se mluví zhruba tady:

se vyslovuje "te"

kdežto v sino-tibetských jazycích se vyslovuje "cha"

přebírání slov do lokálních jazyků pak záviselo na tom, odkud se čaj do dané země dostal - zda po souši (po Hedvábné stezce, kudy se vozil už před dvěma tisíci let), nebo po moři (od 17. století ho vozili primárně holandští obchodníci)



Výše zmiňované výjimky jsou lokální jihovýchodní jazyky zemí, kam čaj nikdo nevozil, ale kde se pěstoval "odnapaměti", třeba lakphak v barmštině.

NELLAS: to jde i jinak? :-)

(když jsem nastoupila na ČVUT, hned v zimním semestru v prváku jsme měli kurs "Základy použití počítače". Naučila jsem se na té škole spoustu důležitých věcí, integrovat plochu pod křivkou, vyznat se v diagramu železo-uhlík a kreslit téčka v podvojném účetnictví, ale nejvíc mi toho dal právě tento jednoduše pojmenovaný předmět, kde nám vysvětlili, jak formátovat ve wordu a neztratit se ve vzorcích v excelu. diagram železo-karbid železa už jsem potom nikdy neviděla, z tohohle žiju dodnes. Vvíc takových prostých předmětů do škol!)

ERRTU: Tvl kdybych byl zaměstnanec technických služeb a čistil křoviňákem příkopy, tak tohle by bylo ekvivalentem mistrovství světa v pojídání syrových kopřiv.