• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    XBAHNO
    XBAHNO --- ---
    DRAGON: Hezky, hezky, až na to že vůbec. Vzepětí křídla nemá vliv na rozložení tlaků na křídle a teměř ani na vztlak jako celek (nějaký zcela nepatrný ano, ale o tom to není). A i ten zbytek je dost mimo...
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    takze solarni letajici kolo s kridly nahore uveze vic nyxaku nez solarni letajici kolo dolnoplosnik?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DRAGON: ok, já jsem se zaměřil na jinou linii vyprávění, než to vzepětí: spíš jde o to proč konstrukčně hornoplošník jde naložit víc, než dolnoplošník (v podstatě prakticky každý, protože jakkoliv velké křídlo bude mít limit velikosti koleček, které do něj můžeš zatáhnout... některé bombardéry tohle složitě řešily zatahováním podvozku do motorových gondol, ale to se u proudových motorů už dělá dost blbě...)
    RSZ
    RSZ --- ---
    DRAGON: to je to co jsem psal dole, u hornoplošníku je působiště vztlaku nad těžištěm a s klasickým vzepětím by byl přestabilizovaný, se záporným vzepětím bude směrově stabilní stejně jako standardní dopravák, imho
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    XCHAOS: navíc: Those huge cargo planes needs to have less stable wings to enable them to roll. Dihedral wings make the aircraft more stable.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DRAGON: nemusíš nic mazat a s tou maximalizací vztlaku je to taky dobrý postřeh. ale to, že od určitého počtu koleček se to prostě kolečka do křídla nevejdou, za tím si taky stojím :)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    DRAGON:
    RSZ: samozřejmě, jako správný brouk pytlík musím konstatovat, že hornoplošníky mají trochu problém se zatahováním podvozku do křídel, že ano. A protože nákladní letadla tak jako tak potřebují podvozek, který unese ten těžký náklad, tak musí stejně mít podvozek v gondolách přímo v trupu, a když už mají podvozek v trupu, tak ho nepotřebují mít v křídlech a tak můžou mít uspořádání hornoplošníku. Svou roli může hrát to, že nákladní letadla přistávají na nezpevněných plochách nebo mají vojenské využití a zkrátka se větší odstup motorů od země při přistání může hodit.

    A s tím souvisí ještě jedna věc: křídlo nákladního letadla musí veškerý vztlak přenášet za letu na náklad naložený v trupu, a proto musí být poněkud robustnější, než křídlo letadla jen pro cestující (to je trochu spekulace - existuje nákladní verze B747 a dokonce to letadlo bylo nejdřív navržené jako nákladní a verze pro cestující byla od toho odvozená a kvůli tomu je v designu ta boule nahoře...). Každopádně, každé křídlo musí za letu unést celou váhu trupu a proto inverzně neupadne, když naopak po přistání křídlo drží na trupu a ne obráceně, ale křídla v podvozku mají určité výhody, např. jde o poměr hmotnosti paliva v nádržích ve křídlech k hmotnosti trupu, stabilitu v nějakých nečekaných situacích (ta je důležitá, když máme na palubě cestující a ne jen náklad), apod.

    Jinak za úvahu by stálo zamyslet se, jak se to "negativní vzepětí" vlastně chová za letu, a jestli to prohnutí křídel při přistání je stejně velké i za letu. Na uvedených dvou fotkách může docela dobře jít i o to, že letadlo pro cestují má největší část koleček podvozku pod křídly a celá váha trupu se na podvozek přenáší přes křídla, zatímco u nákladního letadla je to kupodivu přesně naopak :-)

    Každopádně krásná ukázka toho, že i když někdo poskytne nějaký v zásadě pravdivý výklad, tak je to špička ledovce a výhoda a nevýhod nějakých designů můžou být mraky. Já za nejdůležitější pokládám to, že tak robustní podvozek, jaký mají těžká nákladní letadla, by se do křídel prostě nevešel - ne tak, aby tam současně zbylo dost místa na nosnou konstrukci toho křídla, která musí být robustnější (opět, nákladní B747 je vyjímkou potvrzující pravidlo :-)
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    resp nechám to tu, ty ostatní body jsou správně, takže díky za korekci.
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    RSZ: jako mne to prijde taky zvláštní a spíš mi ty dva různé druhy zavěšení a úhlů příjdou mnohem důležitější než kvůli payloadu kvůli stabilizaci, dihedral wings více stabilizují letadlo, což u heavylod cargo letadel není tolik třeba. Navíc mi příjde, že zdvih letadla je generovanej nižsím tlakem nad křídlem a ne pod ním.
    Ok, tak já to smažu, dík za koment.
    RSZ
    RSZ --- ---
    DRAGON: říkáme tomu vzepětí a podle mě to moc smysl nedává

    U hornoplošníků je možné použití záporného vzepětí, protože nízké umístění těžiště má dostatečný stabilizační efekt.
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    Necháme na chvíli Alfreda odpočinout a přečteme si mírně zajímavý fakt z letectví a aerodynamiky:

    Proč mají křídla letadel natočení směrem dolů a nahoru?
    Odpověď spočívá v jejich účelu. Nákladní letadla, mnohem těžší než cestovní letadla, potřebují, aby jejich křídla byla natočena dolů, aby vytvořila dostatečný zdvih z tlaku vzduchu spodní strany. Tento zdvih pomáhá při přepravě těžkých nákladů. Naopak cestovní letadla jsou relativně lehká ve srovnání s nákladními letadly, takže nepotřebují tlak vzduchu shora. Místo toho jsou jejich křídla navržena tak, aby měla natočení nahoru, aby udržela rovnováhu vzhledem k jejich relativní lehkosti.

    Zjednodušeně řečeno:
    1 Nákladní letadla mají křídla natočena dolů, protože nejsou navržena pro lety rychlostí, ale pro efektivní přepravu těžkých nákladů.
    2 Dolní natočení poskytuje více místa mezi křídlem a zemí během nakládání a vykládání nákladu.
    3 To umožňuje větší odstup mezi křídlem a zemí, aby se vešly velké motory a zabránilo se tak jejich dotýkání se země.
    4 Tento design křídla, známý jako "vysoký úhel natočení křídla," nabízí vynikající aerodynamickou účinnost a poskytuje větší stabilitu při ovládání letu.

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    E2E4: hele, já bych se nad tím musel taky po pár pivech zamyslet, ale co se týče nějakých frekvencí a vln, tak fyzici hrozně rádi dvě věci: krabice a kvantování. Nedávno jsem se zaposlouchal na YouTube do tzv. ultrafialové katastrofy (jedno z velkých dilemat 19.století, asi jako dnes temná hmota).¨

    Shroedingerova krabice s kočkou ve skutečnosti mohla být parafrází tzv. Jeans Box, což byla krabice s dírou, díra měla vlastnosti dokonale černého tělesa a počítalo se, kolik vln (tedy v podstatě kvant energie) se do krabice vejde. Není divu, že si od té doby fyzici kvanta a krabice oblíbili, zvláště ti kvantoví :-) Jinak pochopení ultrafialové katastrofy (resp. toho, proč se neděje) je samozřejmě předpokladem pochopení fenoménu globálního oteplování (které z tohohle hlediska představuje spíš infračervenou katastrofu :-)

    Ultraviolet catastrophe - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Ultraviolet_catastrophe
    E2E4
    E2E4 --- ---
    ERRTU: jsem se o tom předevčírem bavil s teoretickým fyzikem, říkal že i jemu to přijde jako hašišárna. :)
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    ERRTU: Mínus jedno tvoje měření, moc se do toho nepersonifikuj ;)

    ERRTU: Ohledně toho rozčarování... On se o rozvoj kvantovky zasloužil nejen na začátku. V pozdějších fázích zivota trávil spoustu času tím, že vymýšlel, proč kvantovka nefunguje. Několikrát na něco přišel, někde to zveřejnil a vyvracování toho článku způsobilo výrazný pokrok :)
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    stav předmětu je soustava vln a já tím měřením kus té frekvence odeberu takže další pozorovatel za mnou dostavá výsledek mínus jeden já? hergot já snad na stará kolena začnu studovat kvantovou fyziku, to je tak nepředstavitelný bordel, že to musí být neskutečna sranda :)
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    SPIKE411: :D no tak to píšu po paté tullamorce no :)
    SPIKE411
    SPIKE411 --- ---
    Alfred? 🙃
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    oproti obecnému přesvědčení nedostal Alfred Einstein Nobelovku za teorii relativity, anóbrž za vysvětlení fotoelektrického jevu a za zásluhy o teoretickou fyziku. tj, vnořil se do subatomárního světa a vytáhl z něj věci jako fotony. paradoxně se tím dostal na půdu kvantové fyziky ze které byl následně... "rozčarovaný" :)
    což chápu, protože narozdíl od klasické, která předpokládá že všechno lze změřit, kvantová předpokládá že všechno je stav, a i samotné měření stav mění, takže musíme získat řadu stavů které spolu třeba ani nesouvisí abychom... nakonec z jejich rozdílů poznali... foton s frekvencí... cože?? asi něco jako když vám někdo dá hromadu fotek člověka z různých úhlů a vy z toho máte udělat věrnou a živě působící sochu :D
    Albert pak dosáhl daleko větší popularity díky e=mc2 a defakto celý život zasvětil výzkumu toho, čemu dnes řikáme God's Equation, neboli Božská Rovnice, která by obecně vysvětlila všechny vztahy fyzikálních veličin, hmoty, energie, světa, vesmíru, života a vůbec.
    ...a přítom je to tak jednoduchý: 42
    HNILOB
    HNILOB --- ---
    TRISSIE: na hnělíčko proboha! :))
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    takova nenapadna italska hospudka, jakych je Milano plne, ze?
    akorat v tehle varil budouci vudce vietcongu a prezident povalecneho vietnamu, Ho Chi Minh, kdyz byl v mladi mezi 1911-28 neco jako kuchar-cestak, varil na zaoceanskych lodich, v evrope a usa.

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam