MEJLA77: No a tomu chlupatému nástavci na mikrofon proti větru se pro jeho podobnost s kočičí srstí říká mrtvá kočka (dead cat).

SPIKE411: jen doplním: pro zpravodajství se většinou dává klopový mikrofon, který je normálně vidět, obvykle ještě s s molitanovou ochranou proti prskání nebo "chlupy" - ochranou proti foukání větru (dělá to strašné hučení, pokud fouká přímo do mikrofonu), pokud se točí venku, naopak pro natáčení u filmu se mikrofon většinou schovává nebo retušuje postprodukčně, ale zažil jsem dva případy, kdy byl přímo viditelný na kameru, ale vlastně si ho nikdo nevšiml a bylo to právě v tom seriálu Mazalové, kde vodník Dušička (L. Sobota) měl mikrofon na klobouku mezi nějakými ozdobami a Balone (M. Ruml) měl jako středověký alchymista zdobný pás s malinkými černými kamínky a do toho jsem jen zapíchl mikrofon - další malý černý lesklý kousek, aby trčel ven ve správné výšce a měl jsem hotovo... někdy se naskytne situace, kdy si toho mikrofonu nemá divák šanci všimnout a může se vystrčit více ven a snímat lépe okolní zvuk, jinak při schovávání má pak trochu jiný zvuk, můžou se do toho ozývat i ruchy oblečení, takže se pak výsledný zvuk smíchává z mikroportu a částečně z mikrofonu, který drží asistent zvuku (někdy i zvukař) na takovém tom dlouhém bidlu (říkali jsme tomu tágo, ale asi správně je to mikrofonní tyč s držákem mikrofonu, mívá až 6 metrů, obvykle je to teleskopická tyč, takže si před akcí odhadnete, jak daleko budou herci, kde se budou pohybovat a pak se ten asistent snaží držet mikrofon nad nimi a případně jej směřovat na toho, kdo mluví). Zvuk z mikroportu působí také jako by ten člověk mluvil přímo s vámi, zvuk z mikrofonu nad herci obvykle snímá i okolní atmosféru, takže když je herec blíže ke kameře a mluví jakoby přímo k vám, je tam obvykle více slyšet z mikroportu, pokud je někde dál, dává se většinou jen ten mikrofon, který snímá celou scénu + se do toho přimíchává např. v dialozích i trochu ten z mikroportu, celé to samozřejmě musí být synchronizované, což se dělá pomocí timecodu a bývá u filmu i zařízení, které takový časový kód generuje pro všechny natáčecí zařízení (třeba kamery, zvukařský záznamový stroj atd.)

DURDIN: no ale zase hlavonozci nechodej po hlave, takze v tom zadna konvence neni..:))

Plžům se dřív říkalo břichonožci.

CERNYRYBIZ: Tak talent je kdokoli, koho pase talent agent.
Ale jasně, ve filmové produkci (jsem to pochopil) jako to ty hlavní (a významné vedlejší) ksichty, co se objeví před kamerou, kolem kterých se hlavně poskakuje (a ne nějakej kompars, kaskadéři apod.)

Talent agent - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Talent_agent

E2E4: to neni pravda. Anglictina je ve skutecnosti podstatne mene srozumitelna a vic predpoklada praci s kontextem - a ekvivalent ceskeho zcela jednoznacneho vyrazu "mikroport" vubec nema.

Lavalier oznacuje historicky mikrofon umisteny na krku (bez ohledu na jeho velikost), poslednich cca 30 let jsou tak sice oznacovany uz jen klopove mikrofony, ale bez ohledu na zpusob prenosu signalu do dalsich zarizeni; jinymi slovy i dratovy klopak je "lavalier" .
"Radio mic" zase oznacuje obecne bezdratove mikrofony, vcetne bezdratovych handek.

A pojem "talent" je poslednich cca 5 let pouzivan v politicky korektnich prostredich jako genderove neutralni oznaceni "osoby pred kamerou" , zpusob jak se vyhnout genderovanym vyrazum "actor/actress" .

Jo, taky mi to prijde potapane, ale ja si tu terminologii nevymyslel.

E2E4: Ale kampák, Kuzmo Kuzmiči?

E2E4: https://cgtv.la/industry-terms/

Talent – While talent usually refers to actors, it can also refer to writers and other artistically contributing members of a production. In studio terms, “attaching talent” is key to moving a project forward.

CERNYRYBIZ: anglicky se to, koukám, řekne lavallier, to je srozumitelnější ;)

lavalier microphone or lavalier (also known as a lav, lapel mic, clip mic, body mic, collar mic, neck mic or personal mic)

jinak teda mi přijde mírně zajímavé, že se těm hercům apod říká "talent". ale co když žádný nemají? není nějaký normální pojem, třeba účinkující?

MEANKITTY11: port je zkracena verze slova "mikroport", coz je z nejakeho duvodu v cestine obchodne pouzivany vyraz pro kombinaci klopoveho mikrofonu, bezdratoveho vysilace a prijmace. Vysilac a mikrofon se umistuji na telo herce/herecky, pricemz oboje je potreba schovat pod kostym a mikrofon navic peclive umistit tak, aby zvuk snimal spravne, zpravidla dovnitr trojuhelniku vymezeneho bradavkami a hornim okrajem hrudni kosti (cca v 80% pripadu). To vede vzdy nevyhnutelne k naruseni osobni zony, casto k nutnosti doteku mezi "portarem" a "talentem".

MEANKITTY11: Mikrofon s vysílačkou.
Mikrofon je buď klopák, nějaká náhlavní souprava, přilepený na čele, skrytý v paruce apod. A je spojený (odpojitelným) kablíkem s vysílačkou, která je schovaná někde/na těle, pod oblečením…

Asi od portable microphone?

RIMSAK: glad you asked.

"Koordinátor intimity" je funkce zejména na amerických (ale poslední dobou obecně vysokorozpočtových) filmových natáčeních. Je to člověk, jehož náplní práce je v principu dělat nárazník mezi hercem/herečkou a jakoukoliv jinou profesí, která by po daném "talentu" mohla vyžadovat svléknutí nebo dotek. To se týká zejména režie ("Vážně tam musí být tahle scéna? Vážně musí být svlečení?"), kamery ("Když už jsou svlečení, ať je tam vidět co nejmíň."), ale i zvuku ("Budu dávat pozor, kam ten port dáváš, a běda ti, jak se dotkneš nebo koukneš někam, kde to není absolutně nutné!"). Někdy i vypomáhá MAKO departmentu s "intimním makeupem" (upravuje merkiny, dělá makeup poprsí, a podobně), jindy vyhání případné čumily ("Točíme intimní scénu, kdo tu nemusí být, táhne pryč, nebo má padáka!"), a tak podobně.

Je to funkce mírně rozporuplná; na jednu stranu zpomaluje a komplikuje práci, přičemž reálný přínos pro "talenty" je sporný - někomu opravdu vyhovuje pocit "míň očí a většího bezpečí", jenže jiní zase nemají rádi, když se na ně v choulostivých situacích upoutává ještě větší pozornost vymáháním speciálních ohledů.
Každopádně je ale výhodné mít koordinátora intimity pro produkční společnosti, protože jeho přítomnost na place zjednodušuje přidělování odpovědnosti a vyvozování důsledků za případná pochybení - proběhne-li stížnost na něco, co koordinátor neschválil, dostane padáka "pachatel", proběhne-li stížnost na něco, co koordinátor schválil, dostane padáka koordinátor, produkční společnost je každopádně z obliga a nelze ji žalovat.

Tohle příležitostně vede k nadměrné aktivitě koordinátorů; zažil jsem i situaci, kdy si ke mně běžela herečka nechat upravit port potajmu, aby koordinátorka neviděla, protože "radši mi to strč za kalhotky a pak na něj celej den nesahej, než aby mi furt padal z nohy, ale rychle, ať to nikdo nevidí, a hlavně ne koordinátorka, ta takový věci šmahem zakazuje".
Na druhou stranu, mnohem častější je situace, kdy člověk preventivně s koordinátorkou intimity konzultuje co může dělat a co ne, a sporné věci dělá pod jejím dohledem, protože být i jen obviněn z nepřístojností dokáže zásadně poškodit kariéru, a fakt na to stačí obvinění bez důkazu. Nikoho nezajímá vina/nevina, měl sis to nechat schválit od koordinátorky...

Projekty, u kterých je z nějakého uměleckého důvodu explicitní nahota nutná (a koordinátorka intimity by tudíž byla jednoznačnou přítěží) proto někdy sahají pro dané scény/role přímo po pornoherečkách, u kterých nebývá problém do smlouvy včlenit, že jim nahota a explicitní situace nevadí.

z jiného soudku...

Že Arthur Hailey napsal knihu Letiště, to asi ví každý. Méně lidí už ovšem ví, že jeho prvotinou byla nadmíra úspěšná televizní hra "Let do nebezpečí" (s několika dalšími filmovými a televizními adaptacemi, a mimo jiné krásnou českou rozhlasovou s Eduardem Cupákem v hlavní roli - a samozřejmě parodií, v podobě filmu Připoutejte se, prosím).

A ještě méně lidí ví, že námět pro tuhle prvotinu - zápletku dnes už klasickou, leč tehdy inovativní, kdy bývalý pilot stíhačky musí kvůli zdravotní indispozici obou pilotů přistát s velkým dopravním letadlem - napadl Haileyho, který byl sám válečným pilotem, právě na palubě letadla z Vancouveru do Toronta. Scénař napsal během devíti dní a povedlo se mu ho udat u tehdy relativně nové Canadian Broadcasting Corporation.

Jako perlička, roli stíhacího pilota v původní adaptaci CBC ztvárnil James Doohan, který sám byl bývalým vojenským pilotem - účastnil se i vylodění v Normandii, tehdy ovšem ještě jako dělostřelecký poručík. Mimochodem právě na pláži Juno byl těžce zraněn a přišel o prostředníček na pravé ruce - a vsadím se, že jste si toho nikdy nevšimli! :-)