Nejrychlejším člověkem vytvořeným objektem není hypersonické letadlo nebo kosmická loď, ale téměř tunový poklop.
V rámci jaderných zkoušek během Operace Plumbbob, proběhl dne 26. července 1957 odpal (Pascal-A) jaderné nálože 150 metrů pod zemí. Někoho napadlo, že bude dobrý nápad, zakrýt ústí šachty betonovým poklopem. Po detonaci o síle 55 tun TNT se chodba proměnila v jakousi obří římskou svíci a poklop jednoduše zmizel. Záhada zmizelého deklu vrtala hlavou astrofyzikovi, který test připravil. Dr. Robert R. Brownlee (1924-2018) se tedy rozhodl pokus zopakovat (Pascal-B) s náloží o síle 300 t a tentokrát s využitím vysokorychlostních kamer. Dne 27. srpna se záhada objasnila – kamery zachytily jak pancéřový poklop o hmotnosti 900 kg opouští kryt šachty a odlétá pryč. Brownlee vypočítal jeho rychlost na více než 125 000 mil za hodinu, tedy 200 000 km/h (66 km/s). Šlo tak o více než pětinásobek rychlosti potřebné k opuštění zemské atmosféry a z poklopu se stal nejrychlejší objekt vypuštěný člověkem.
Fyzici od té doby diskutují o tom, co se s poklopem stalo. V nedávné době bylo možno využít k simulaci pokročilou výpočetní techniku, která prokázala, že před opuštěním atmosféry poklopy neměly čas kompletně shořet. To znamená, že zbytky by proletěly oběžnou dráhu Pluta někdy kolem roku 1961 a nyní jsou daleko za hranicí Sluneční soustavy. Nutno podotknout, že poklop by tak překonal o téměř dva měsíce start první umělé vesmírné družice Sputnik 1 (Спутник-1), která 4. října 1957 odstartovala kosmickou éru lidstva. Způsobila šok v západních politických kruzích a nadšení u vědců na celém světě. V roce 2015 Dr. Brownlee řekl: “Nemám tušení, co se s poklopem stalo, ale vždy jsem předpokládal, že se pravděpodobně vypařil, než že by vylétl do vesmíru.”
Navzdory sílícímu odporu se na podzim roku 1957 uskutečnilo v Nevadské poušti 24 zkušebních výbuchů pod krycím jménem Operace Plumbbob. Pokus s označením Hood byl největší atmosférickou explozí provedenou na území Spojených států. Bombu o síle 74 kilotun vynesl horkovzdušný balon do výšky 450 metrů. Ministerstvo obrany využilo sérii zkoušek k urychlení vojenského výcviku pro případ atomové války. Současně pokračoval výzkum účinků jaderných explozí. Jedenadvacátou zkouškou operace Plumbbob byl Rainier. Šlo o vůbec první podzemní jaderný test provedený na území Spojených států. Bomba o síle 3 kilotun, odpálená 240 metrů pod povrchem způsobila vypaření horniny a vznik dutiny o průměru 30 metrů. Tato technologie získala na důležitosti po uzavření dohody zakazující všechny jaderné zkoušky s výjimkou podzemních. Budoucí pokusy tak zůstaly skryty před slídivými zraky.