Dával jsem to sem před rokem, ale opakování je matka moudrosti.
A hodí se to k včerejšímu svátku.
***
Velitel Pražského povstání - generál Karel Kutlvašr
Nejlepší český stíhač - kapitán Karel Kuttelwascher.
Nejsem schopen dohledat (možná někdo místní ví), zda se někdy setkali, ale přijde mi to velmi pravděpodobné. Škoda, že si Kuttelwascher nenechal počeštit jméno, byl by v tom dobrý binec .)
***
A ty osudy, smutné osudy v zasyfleném poválečném Československu :( (wiki)
generál Karel Kutlvašr
Krátce po únorovém převratu, již 8. března 1948, byl odeslán na dovolenou a 1. června 1948 přeložen do výslužby. Následně byl 18. prosince 1948 zatčen a coby představitel údajné odbojové skupiny „Pravda vítězí“, jež byla zinscenována provokací 5. oddělení,[p 3] ve vykonstruovaném procesu[6] 16. května 1949 Státním soudem v Praze odsouzen za velezradu k trestu odnětí svobody na doživotí a současně degradaci na vojína v záloze.[1] Vězněn byl na Mírově a v Leopoldově.[p 4] V roce 1960, po amnestii prezidenta republiky Antonína Novotného, vyhlášené u příležitosti přijetí „socialistické ústavy“,[zdroj?] přesněji „dovršení socialismu“ a změně názvu republiky z ČSR na ČSSR, byl z výkonu trestu propuštěn. Z vězení se vrátil ve velmi špatném zdravotním stavu.
Po propuštění z vězení bydlel se svou ženou až do své smrti v Praze-Vršovicích, Rybalkova 69. Jelikož mu byl vyměřen starobní důchod ve výši pouze 230 Kčs měsíčně, živil se nejprve jako hlídač v Jízdárně Pražského hradu a poté, kdy odtamtud musel odejít, pracoval jako noční vrátný v Nuselském pivovaru.[6] Zemřel náhle při zdravotní prohlídce 2. října 1961 v nemocnici v Motole v ordinaci lékaře MUDr. Endta, jehož otec bojoval po jeho boku v ruských legiích.
V roce 1968 zrušil Městský soud v Praze všechna obvinění z let 1948 a 1949. Plně rehabilitován však byl teprve po listopadu 1989. In memoriam byl povýšen na armádního generála a byl mu udělen Řád Milana Rastislava Štefánika.
kapitán Karel Kuttelwascher
Po skončení války se Kuttelwascher vrátil 18. srpna 1945 do Československa, krátce nato jej následovala jeho manželka Ruby s dvěma dcerami Verou a Mari. Jako příslušník Československého letectva byl povýšen na štábního kapitána a dislokován v Ruzyni. O měsíc později se vrátil na svou bývalou základnu v Hradci Králové jako instruktor na Letecké akademii, kde nejvíce letů absolvoval na stroji Avia C-2, příležitostně pak na Aero C-4.
Jeho manželka Ruby se s životem v Československu a Kuttelwascherovou službou v letectvu nesžila a v lednu 1946 se vrátila do Anglie. Také Karel Kuttelwascher s obavami sledoval rostoucí moc Komunistické strany Československa pod sovětským „dohledem“ ve znovuobnovené republice. Požádal si proto o vrácení víza do Velké Británie. Dne 21. května 1946 rezignoval na službu v letectvu a po pěti dnech, v den československých parlamentních voleb se vrátil do Británie.[2] Zde od listopadu 1946 létal jako civilní pilot u British European Airways na strojích Vickers Viking, Airspeed AS.57 Ambassador a Vickers Viscount. Manželství s Ruby bylo rozvedeno v roce 1951. V roce 1955 začal Karel Kuttelwascher podnikat, ale nadále létal. 25. ledna 1956 se stal naturalizovaným britským občanem.[3] V témže roce byl povýšen do hodnosti kapitána RAF. 13. srpna 1959 při pobytu na dovolené v St Austell v Cornwallu jej stihl infarkt. Byl převezen do místní nemocnice, ale v noci ze 17. srpna utrpěl druhý infarkt. Jeho hrob se nachází v Uxbridge u Londýna.
Dne 8. května 2000 byl in memoriam povýšen do hodnosti brigádní generál.
Dne 16. srpna 2009, v předvečer 50. výročí jeho úmrtí, mu byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domě ve Svatém Kříži.[4]
V roce 2016 mu byl udělen Řád Bílého lva I. třídy.[5]
Dne 28. října 2017 mu prezident republiky Miloš Zeman in memoriam udělil Řád Bílého lva[7] vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu.