Od roku 2015 už není pro Islanďany legální zabíjet Španěly, jakmile je zmerčej.
Začalo to na začátku 17. století. Španělé byly docela zběhlí ve velrybaření a v rámci lovu dorazili až na Island. Tam začali vytvářet základny a s Islanďanama v tomhle celkem čile spolupracovali. Problém ovšem nastal roku 1615. Moře zůstalo zamrzlý do pozdního jara, takže nešlo rybařit a kvůli počasí pomřelo dost skotu. V létě pak dorazili Španělé, lovili velryby a v září se chystali domů, ovšem přišla bouře a jedný skupině z Baskicka poničila lodě, takže museli zůstat mna Islandu přes zimu, což byl problém, protože vzhledem k předešlý tuhý zimě byly zásoby poměrně tenký. No, netrvalo dlouho a Baskové se vloupali do jednoho z domů a ukradli nějaký sušený ryby. Což Islanďani vnímali jako průser, protože s takovou by zimu nepřežili ani Baskové, ani Islanďani. No a tak se jako nejlepší nápad jevilo prohlásit Španěly za vyvrhely a kriminálníky a dát všem povolení zabíjet je bez ptaní. Ovšem zmasakrováním skupiny Basků byl vlastně problém vyřešenej, takže se na vyhlášku zapomnělo až do roku 2015.
U příležitosti zrušení vyhlášky byl v Hólmavíku odhalenej pomník, u kterýho se setkali potomci obou stran konfliktu.