LORD_DE_SEIS: Já teda pořád nechápu, jestli a jak tohle fungovalo, protože zorničky se stahují (teda alespoň u zdravého jedince) obě stejně, když jedno oko vidí světlo, přizpůsobí se mu obě.

Proč nosili piráti pásku přes oko, i když ho měli?

Samozřejmě existují mnohé teorie. Nejčastější tvrzení, proč piráti nosili pásky přes oči, je právě ta, že v krvavé bitvě přišli o jedno oko. Jeví se to i jako poměrně logické a určitě existovalo mnoho pirátů, kteří nosili pásky přes zmrzačené oči. Poměrně novější, a dokonce i logičtější, hypotéza ale říká něco jiného.

Piráti byli na lodích nuceni často a velmi rychle měnit tmu a světlo, a to je zejména při boji mohlo stát život. Často se stávalo, že když přepadli loď, začali boj na palubě, ale pak se museli přemístit do podpalubí, kde boj pokračoval. Při přechodu do podpalubí by byl boj obtížnější, protože by chvíli trvalo, než by se jejich oči přizpůsobily tmě, aby piráti mohli vidět útočníky. A právě páska tento problém řešila. Pokud si během pobytu na palubě nasadili pásku přes oko přizpůsobené tmě, mohli k boji používat oko přizpůsobené dennímu světlu. A naopak. Právě páska jim tak tedy poskytla strašlivou výhodu nad protivníky, protože díky vidění v obou prostředích je mohli snadno překvapit.

Toto je příběh prvního digitálního tranzistorového počítače v Norsku, který vyvinul Norský institut obranného výzkumu (vedený Finnem Liedem od roku 1956 do roku 1983). Toto je volný překlad z publikace nalezené zde:
https://ffi-publikasjoner.archive.knowledgearc.net/bitstream/handle/20.500.12242/2569/FFIs-historie-nr3.pdf

Za tento projekt bylo zodpovědné oddělení Asdic(1), později známé jako Oddělení pro podvodní obranu v Hortenu. Byla zde skupina vědců s rozsáhlými znalostmi v oblasti šíření zvuku pod vodou. Vedoucím byl Henrik Nødtvedt. Krátce po návratu ze studijního programu v británii byl Yngvar Gundro Lundh(2) pověřen vývojem digitálního (dřív se tomu říkalo číslicového) kalkulátoru který by mohl provádět výpočty v reálném čase. Tak se stal vedoucím projektu pro vývoj stroje pro zpracování signálů nazvaným „Lydia“. Součást požadavků bylo že stroj je nutné vyvinout a uvést do provozu co nejrychleji. Ve skutečnosti ale byl spěch a tlak na rychlé dokončení součástí pracovního stylu FFI (Forsvarets forskningsinstitutt, coz je norský institut obraného výzkumu). Zapálení vedoucí pracovníci na FFI čerpali z mnohých zkušeností získaných v důležitých výzkumných centrech po celé Anglii během druhé světové války. Na jejich základě byla veškerá práce v FFI organizována ve formě „projektů“ nebo „úkolů“. Měli stanovený cíl, stejně jako rozpočet peněz, času a – což je důležité – lidí. Rozhodnutí o zahájení projektu bylo výsledkem rozsáhlých jednání, optimismu (plynoucího hlavně ze solidního technologického backgroundu a dostatkem zkušeností), osobních ambicí a inspirativních diskusí. Lydia měla být instalována „někde na severu Norska“ v předem určeném čase. Lundh přivedl talentované kolegy, kteří s ním vytvořili jádro toho, co se stalo známým jako Siffergruppen (norská obdoba českého cifršpióni) z FFI. Lars Monrad Krohn, Per Bjørge, Per Bugge Asperheim, Olav Landsverk, Asbjørn Horn, Per Klevan a Svein Strøm byli prvními členy skupiny od jara roku 1960.

Vytvoření počítače založeného jen na tranzistorech bylo něco úplně nového. Pouze několik skupin to předtím dokázalo, především pak američané z MIT, kde skupina vedená Kennethem Olsenem (a to že jméno zní norsky je náhoda, byl totiž rodilým američanem) v Lincoln Lab postavila stroje TX0 a TX2. To bylo předtím, než Olsen založil svou společnost „Digital Equipment Corporation“ (DEC). V říjnu 1959 uvedl první „programovaný datový procesor“ – PDP1 – který byl prvním „mini strojem“. Byl tranzistorový a znamenal začátek nové, velké éry v počítačové technologii. Bylo již od začátku jasné, že Lydia bude založena na tranzistorech a tištěných spojích (PCB). Obojí bylo v té době v Norsku novinkou. Lars Monrad Krohn dostal na starost samotné obvody. Larsova neuvěřitelná pracovní síla a zdánlivě nevyčerpatelná energie byly jedním z rozhodujících faktorů, které položily základ úspěchu. Brzy se totiž ukázalo, že se Lydia bude sestávat z několika stovek karet a až několika tisíc tranzistorů. Lars neponechal nic náhodě ve svém snaze zajistit stroji spolehlivou provozní spolehlivost (která nebyla vůbec tehdy samozřejmá). Zejména se snažil používat tzv. „worst case design“ (tedy udělat věc "blbuvzdornou"). To znamenalo, že jednotlivé obvody mohly být spojeny jednoduše ve všech použitelných konfiguracích bez selhání a to i když tehdejší tranzistory byly dost nepřesné a tak dva nebyly stejné, to bylo důsledkem převážně manuálního výrobního procesu. Stejně tak se snažil najít spolehlivé konektory které by zajistily, že všechny karty budou pevně a spolehlivě propojeny i při jejich časté výměně. Lydia se skládala ze čtyř skříní vyšších než průměrný člověk, všechny plné karet tištěných obvodů což ve výsledku bylo mnoho tisíc kontaktů a drátových připojení které všechny musely perfektně sedět.Výsledkem Larsovy snahy v těchto oblastech bylo, že stroj fungoval perfektně bez chyby po celou svou dobu svého života. Někdy Lars překonával sám sebe v hledání extrémních řešení.

Per Bjørge byl klidný a zároveň velmi rozvážný a prozíravý návrhář obvodů. Tito dva navrhli většinu obvodových desek pro Lydii. Obvody fungovaly, byly dokumentovány, vyráběny a sestavovány vysokou rychlostí se zachováním pečlivosti a výsledek byl - ohromující úspěch.

Lydia nebyla programovatelná ale spíše konfigurovatelná. Její program spočíval v samotném propojení logických desek obvodů. To poskytovalo menší flexibilitu než programovatelný stroj, ale programovatelné stroje té doby - i ty nejrychlejší - by nebyly schopny provádět výpočty dostatečně rychle, aby dodaly výsledky v reálném čase. Stroj měl ale pracovat bez přestání a poskytovat výsledky přímo jako součást operačního systému. Úspěch Lydie spočival hlavně v designu; samotný návrh obvodů a ale důmyslnou konstrukcí samotnou. Výsledky byly také ceněné jak z výzkumného hlediska na poli počítačů, tak při potvrzování různých předpokladů o šíření zvuku a signálových teoriích čímž byl splněn i primární cíl. Nicméně, Lydia brzy čelila konkurenci z jiných zařízení v této oblasti, která se ukázala jako praktičtější pro skutečné použití během různých operací. Ale pochopení, jak vytvářet digitální obvody, které mohou být propojeny v celých tisících a být pořád spolehlivé (dnes tomuto uvažování říkáme antifragilita). To dalo celé skupně sebedůvěru, která je později motivovala k ještě větším a náročnějším úkolům. Když byla Lydia nainstalována na jaře roku 1962, byli připraveni na nové výzvy. Lundhův nápad vyvinout obecný programovatelný stroj byl tajně také „koupen“ Karlem Holbergem, který mu mezitím zařídil podporu nutnou pro to aby projekt B5500 jak byl nazván mohl vzniknout.

To byl začátek norské IT historie.

---
1. Oddělení ASDIC (Anti-Submarine Detection Investigation Committee) v Norsku, které se později přejmenovalo na Oddělení pro podvodní obranu, mělo na starosti vývoj a zdokonalování technologií pro detekci podvodních objektů. Oddělení se specializovalo na výzkum šíření zvuku pod vodou a na vývoj sonarových systémů které by byly schopné efektivně detekovat nepřátelské ponorky. Vývoj počítače "Lydia," byl součástí snahy o zlepšení schopností norských ozbrojených sil v této oblasti.

2. Yngvar Gundro Lundh
byl norský inženýr a technologický průkopník. Byl známý tím, že přivedl internet do Norska jako druhé země po USA a za vývoj jednoho z prvních výpočetních zařízení v Norsku. V roce 2021 byl uveden do Internetové síně slávy.

E2E4: btw k vidění ještě v jugo. válce (jeden je v muzeu v karlovaci) a třeba taky v sýrii, traktor je prostě šikovná platforma

znáte ten vtip jak sovětský traktor mírumilovné oral pole, zaútočil na něj čínský tank, sovětský traktor palbu opětoval a vrátil se na základnu?

tak oni fakt měli obrněné traktory

Sovětský traktor opětoval palbu a odjel na základnu. Realita místo vtipu - iDNES.cz
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/bronetraktory-sovetske-obrnene-traktory.A151029_131356_vojenstvi_erp

Pan Víctor Peñasco y Castellana sa vydal na plavbu Titanicom proti voli svojej matky (zadna plavba lodi na svatebny ceste). Aby to utajil jeho sluha zostal v Parizi a posielal jeho matke predpripravene pohladnice.
Posielal intezivne aj potom ako sa Titanic potopil a jeho matka uz vedela ze jej syn umrel...

Víctor Peñasco y Castellana | Titanic Wiki | Fandom
https://titanic.fandom.com/wiki/V%C3%ADctor_Pe%C3%B1asco_y_Castellana

TOOMIX: jojo
THAIGRR

TOOMIX: Spíš to byla akceptovatelná přesnost...i dneska, s NTP a vůbec, jsem rád za plusmínus minutu.

x.com
https://x.com/KamilZm/status/1822928904958464005

Jak se synchronizoval čas hodin v Paříži na konci 19. století? Použili pneumatický systém. Zakázku na jeho vybudování a provozování na dobu 50 let získal v roce 1881 Victor Popp. V centru byly hlavní hodiny, na které byly potrubím připojeny tisíce (>5000, uvádí se i 7800) veřejných, ale i soukromých hodin. Potrubí mělo průměr od 27 mm do 3 mm.
Centrální hodiny každou minutu pustily na 20 sec. tlak do potrubí (0.75 bar) a uměly se samy natahovat – jakmile závaží (typické pro kyvadlové hodiny) časem kleslo dolů, pneumaticky se zase zvedlo nahoru.
Koncové hodiny byly velmi jednoduché a nepotřebovaly jiný zdroj energie. Minutová ručička byla připojena na ozubené kolo se 60 zuby, kterým pomocí páky otáčel vzduchový válec. Hodinová ručička byla připojena na minutové kolo přes převod.
Přesnost byla dána rychlostí šíření signálu, v nejvzdálenějších místech to mohlo být kolem 1 minuty. Pozn: Možná to nějak kompenzovali přímo v koncových hodinách?
Systém vypnuli až v 1927, když elektrické hodiny byly dostatečně přesné a levné.

The Underground Clocks of Paris
https://www.youtube.com/watch?v=gol_p2aWrJg

Hezký popis jak probíhalo odstranění vraku lodi Costa Concordia

The $800,000,000 Salvage of Costa Concordia
https://www.youtube.com/watch?v=ZJ0yaJmk0ZU

TOURISM
'Land of chlamydia': provocative ad welcomes tourists to Norway

The Local Norway - news@thelocal.no
Published: 21 Jun, 2018 CET.
Updated: Thu 21 Jun 2018 18:39 CET


The 'chlamydia' advert can be seen at Oslo Central Station, amongst other places. Photo: The Local
An advertisement for condoms by convenience store 7-eleven has irked Norway’s tourist board with its message about venereal disease.
ADVERTISEMENT
“Welcome to Norway! The Land of Chlamydia”, pronounces the poster, which shows a young Norwegian couple dressed in the traditional bunad costume in front of a backdrop of snow-capped mountains and fjords.

Visit Norway, the country’s tourist board, has hit out at the ad for depicting Norway in a negative light.

“(This) makes Norwegians seem like uncouth, lewd, sex-mad people,” Visit Norway marketing developer Stein Ove Rolland told Dagbladet.

“This is not a good advert for Norway, and as a depiction of Norway and Norwegians it is a disaster,” he added.

The poster advertisement is currently displayed at Oslo Central Station, making it likely to be one of the first sights to greet tourists upon arrival in the Scandinavian country.

But Tore Holte Follestad, assistant manager with sexual health NGO Sex og samfunn (Sex and Society), praised the provocative ad.

Follestad said that Norway’s own health authorities should run a similar campaign themselves.

“I think this conveys an important message in an unjudgmental way, and it will be noticed,” he told Dagbladet.

The claim as to the prevalence of chlamydia in Norway made by the campaign is also an accurate one, he added.

READ ALSO: Norway is Europe's 'herpes hotspot'

“In 2016, over 26,000 cases of chlamydia were diagnosed in Norway and Norwegians are not good at using condoms. The consequences can be discomfort, irritation and in worst cases it can lead to reduced fertility. Furthermore, you can infect others and become more susceptible to other sexually transmitted diseases,” he told the newspaper.

7-eleven’s press spokesperson Thea Kjendlie said that, by ‘warning’ tourists against Norwegians, the campaign played on national pride.

“As with all slightly controversial campaigns, there have been both positive and negative reactions. So far, we have seen both types, which is expected when the aim is to get our young target audience to talk about the topic. It was not our intention to offend anyone with this campaign but we do want to create engagement and awareness around this topic,” Kjendlie said to Dagbladet."
https://www.thelocal.no/20180621/land-of-chlamydia-provocative-ad-greets-tourists-to-norway#:~:text=TOURISM,said%20to%20Dagbladet.

Tohle pobavilo:

Why is Norway the Land of Chlamydia? | 7-eleven – The Norwegians
https://www.thesocialguidebook.no/blogs/norwegian-culture/why-is-norway-the-land-of-chlamydia-7-eleven

Existuje druh orchideje - Dracula simia, jejíž květy vypadají jako hlavičky opic

https://www.ecosia.org/images?q=Dracula%20simia&addon=firefox&addonversion=4.1.3

AAZAZEL: je to jeste mnohem komplikovanejsi a zajimavejsi

Mental chronometry - Wikipedia
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Mental_chronometry

Simple RT paradigms

Simple reaction time is the motion required for an observer to respond to the presence of a stimulus. For example, a subject might be asked to press a button as soon as a light or sound appears. Mean RT for college-age individuals is about 160 milliseconds to detect an auditory stimulus, and approximately 190 milliseconds to detect visual stimulus.[29][43]

The mean RTs for sprinters at the Beijing Olympics were 166 ms for males and 169 ms for females, but in one out of 1,000 starts they can achieve 109 ms and 121 ms, respectively.[44] This study also concluded that longer female RTs can be an artifact of the measurement method used, suggesting that the starting block sensor system might overlook a female false-start due to insufficient pressure on the pads. The authors suggested compensating for this threshold would improve false-start detection accuracy with female runners.

The IAAF has a controversial rule that if an athlete moves in less than 100 ms, it counts as a false start, and he or she, since 2009, must be disqualified – even despite an IAAF-commissioned study in 2009 that indicated top sprinters are able to sometimes react in 80–85 ms.[45]

RSZ: to uz tam vetsi dopad ma rychlost reakce cloveka.

Fastest human reaction time is around 100 – 120ms As you know, some have better reaction times than others. Fighter pilots, Formula One drivers, and championship video game players fall into the 100 – 120ms bucket on the left side of the reaction time curve.

Co me prekvapilo (kdyz jsem si overoval kolik ms to je, pamatoval jsem si 300ms), ze na reakci ma vliv i typ toho stimulu.

Different types of stimuli (visual, auditory, tactile) can affect reaction time. Generally, people respond faster to auditory stimuli than to visual ones.

vide zde: https://www.pubnub.com/blog/how-fast-is-realtime-human-perception-and-technology/