Hojně užívané ukrajinské příjmení Kovalčuk i Kovalenko mají základ v "Kovaľ", čili kovář, to se asi dalo tedy tušit... Jen sufix -uk je "tovaryšské jméno", prostě pomocník kováře, zatímco -enko znamená kovářův/Kovaluv syn.
A ještě jsem hledal Melnyka, to je úplně jednoduché - mlynář.

SPIKE411: fascinuje mě, že znak 杯 se používá pro počítání (obsahu) hrnků a sklenic, a dále pro počítání lodí, chobotnic, sépií a měkkýšů.
I sense a story there! :-)

SPIKE411: Jo ještě jsem si vzpomněl, některá slova se myslím zdvojují pro vyjádření většího počtu (ale spíš to zdvojování má myslím jiný účel), napadá mě 人 hito (člověk) na 人々 hitobito (lidé). Vtipný je ten zdvojovací znak, aby nemuseli psát dvakrát stejný (u složitějších znaků to dává smysl).

hitobito - Jisho.org
https://jisho.org/search/hitobito

CERN prý slaví 70 let od založení.

Podívejte se: Miliardová továrna na božské částice slaví 70 let - Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-podivejte-se-miliardova-tovarna-na-bozske-castice-slavi-70-let-261769

Což mi připomnělo, že jsem nedokoukal tenhle dokument o tom, jak jednou v něčem USA ujel vlak.

The $21,000,000,000 hole in Texas
https://youtu.be/3xSUwgg1L4g

SALVATOR:
List of English words of Japanese origin - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_English_words_of_Japanese_origin

V japonštině není úplně běžné množné číslo, až na nějaká zájmena (třeba boku - já (typicky používané chlapci, mladými muži), bokura - my) a speciální případy

U personifikovaných/domácich zvířat by asi dítě řeklo něco jako nekotači (neko - kočka, tači - další pluralizující sufix, používá se spíš ve watašitači, anatatači - my, vy).
(Kdyžtak mě opravte někdo, kdo se japonštině nepřestal věnovat před takřka dvaceti lety.)

Podstatná jména se i v případě, že vyjadřují více než jeden kus, nemění. Množné číslo buď není důležité, nebo vyplývá z kontextu.

A pokud je potřeba specifikovat počet, používají se tzv. numerativy, kterých je několik podle toho, do jaké kategorie zhruba spadá počítaný předmět - zda je to dlouhý objekt, plochý objekt, kniha, malé zvíře, velké zvíře, pták…

Japanese counter word - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Japanese_counter_word

Takže dvě kočky jsou neko ni hiki nebo ni hiki no neko.
(Obávám se, že ani mainská mývalí neprojde jako velké zvíře - tó.)

NELLAS: Suffix, máš pravdu. Dneska mám nějak vypnuto, radši toho nechám. :)

ATUARFIK: Suffix, takže coon-ra?
Yes, I'm not fun at parties.

A hordě mainských koček se říká ra-coon.

等, ら, ra - Nihongo Master
https://www.nihongomaster.com/japanese/dictionary/word/100668/ra-%E7%AD%89-%E3%82%89

ATUARFIK: Někdy bych chtěla takovou šelmu obdivovat osobně.

NELLAS: Švagrová má, a ta velikost fakt souhlasí.

ATUARFIK: Úplně upřímně, tohle mě zalehnout, tak už se nezvednu.

A tohle je největší coon ze všech:

ATUARFIK: Pf, já coon, ty coon.

SALVATOR: Já pán, ty pán, ale kdo má peňauze, je tycoon!

SPIKE411: VELKOPÁN!

SALVATOR: Velmož? :) Jinak též magnát.

Vždycky mi přišlo divný slovo tycoon (Transport Tycoon, ZOO Tycoon, Rollercoaster Tycoon...) a znělo mi hrozně neanglicky. No, protože je to z japonštiny. Tai = velký, kun = vládce, pán, velitel a podobně. Taikun = velkopán..

Kdybych toho sdílela až příliš, tak do mě dloubněte, ale mně to poslední dobou přijde všechno hrozně fascinující.

V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý pět tisíc let. Místo sloužilo k produkci a skladování jídla pro velké množství lidí. Jeho objevení dokazuje užší kontakty mezi africkým a evropským kontinentem, než se předpokládalo, napsal francouzský deník Le Monde.

Na objevení neolitické vesnice, kterou lze velikostí přirovnat k městu Troja na začátku doby bronzové, se podílel mezinárodní tým složený z Maročanů, Britů a Italů. Archeologové odhadují, že zde žily až dva tisíce lidí. „Nejméně po dobu pěti století se na ploše devíti až deseti hektarů rozvinula zemědělská práce. Stalo se tak někdy mezi čtvrtým a třetím tisíciletím před naším letopočtem,“ upřesnil archeologický tým.

Největším přínosem je objev obilnic. Jde o zdobené nádoby, které sloužily k přechovávání obilí a ječmene. Takové nádoby se doposud našly pouze na Pyrenejském poloostrově. Právě jejich objevení dokládá silné propojení mezi oběma břehy Středozemního moře.

Tato konkrétní lokalita byla objevená už roku 1938 geologem Ralphem Bagnoldem. Ten narazil při vstupu do údolí vyschlého koryta na jakousi přehradu – obří písečnou dunu, která zadržovala vodu nad ní. Přítomnost vody expedici na místě na několik dní zdržela, takže archeolog Olivier Myers měl čas prozkoumat tamní prehistorii. Dokázal na dně jezera i na samotné duně najít několik pozoruhodně rozsáhlých staveb, ale další výzkum zastavil příchod druhé světové války.

Průzkum pokračoval až později, zejména od osmdesátých let dvacátého století, to už s pomocí moderních archeologických metod a ve spolupráci s místními úřady.

Archeologové našli pod saharským pískem pět tisíc let staré sídliště — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/archeologove-nasli-pod-saharskym-piskem-pet-tisic-let-stare-sidliste-353487

(Chystejte Asnekovi evakuační modul.)