GUMBA: v tomhle případě prostě úmyslné splynutí c, k a e skutečně dává smysl a vysvětluje i odchylku od četnosti výskytu znaků. Pisatel navíc mohl v rámci nějakého svého "těsnopisu" moc dobře vědět, co myslí tím, když napíše cc, ccc nebo dokonce cccc ... mohly to pro něj být ustálené fráze a nemusel nad tím při čtení moc dlouho přemýšlet.
JESTEDMAN: ano, ale nejčastější podezření bylo, že nejde o skutečnou abecedu, ale jen o viziuální imitaci písma, tedy že šlo o objekt, který měl mít pouze estetické kvality a vypadat jako cenná kniha, jejíž vlastnictví je prestižní (něco, co si vystaví např. dobře placený pozdně středověký či raně renesanční lékař v ordinaci a ještě to nechá pacienty prolistovat). A právě se argumentovalo, těmi řetězci cc, ccc, a cccc, že to vypadá podezřele a že žádná transkripce do mluveného jazyka není možná. Zdůvodnění, že jdou současně i o e, je prosté a elegantní a nikdy předtím jsem se s ním nesetkal.
Podotýkám, že celá ta cover story, že jde o starého badatele na prahu smrti, který se chce podělit, sice odpovídá tomu formátování webu (vypadá to jako od někoho, kdo už 30 let nenapsal žádnou novou webovou stránku a neví jak na to :), ale žijeme v době, kdy někdo klidně mohl na rukopis aplikovat nějaký pokročilý statistický model. Jestliže se ty jedno a dvoupísmenné zkratky pro slova v rukopisech italických jazyků používaly (v podstatě jde o velmi pozdní mluvenou latinu, latinské a réto-románské enklávy ve švýcarských a italských alpách jsou fascinující a mají podobné kořeny, jako Benátky... šlo o zbytky původního obyvatelstva Římské říše, které se před barbary stáhlo do bažin nebo do hor a udrželo si určitou odlišnou kontinuitu, oproti těm středověkým, nominálně křesťanským královstvím v nížinách....)