SALVATOR: Uhlí do Newcastlu :))

QUANTI: Mimochodem ta znělostní asimilace na konci slova (keř vyslovován jako [ker̝̊]) je zajímavá v ukrajinštině. Ta ji totiž pro většinu šumovejch souhlásek nemá. Takže zatímco my vyslovíme vůz jako [vús], tak v ukrajinštině viz (vůz) bude zase [viz], se znělým z na konci. Podobně třeba did (děd, děda) bude [ďid] a ne [ďit]. I když nevím jestli si nedělala na Duolingu ukrajinštinu a nenosím sovy do lesa, dříví do Atén, nebo tak něco v tom smyslu.

QUANTI: Jo, hroznej čeloplesk.

SALVATOR: Jen doplním v tý češtině, že by někoho mohlo možná překvapit, že ř jsou dvě, znělý a neznělý. Ř třeba ve slově tvář zní jinak než ve slově pařez, úplně analogicky, jako když D na konci slova plod vyslovíme jako T. Ale nenese to ten významotvornej rozdíl, tak si to většina lidí ani neuvědomí.

Mimochodem se stydím, že jsem na to "mikro o" a "mega o" nepřišla sama - vždyť je to tak ložený!

GLADILAF: No, tam je to trochu složitější. Následující platí pro angličtinu.
Latina měla původně jeden grafém pro dva fonémy - V pro U a W. Foném V jako takovej v klasický latině nebyl. Pozdějc se zvuk V objevil, zastoupil foném W, ale grafém zůstal pro U a nový V stejnej - V. Ve středověku se objevil grafém U, ale šlo jen o variantu V a oba grafémy pořád mohly označovat oba fonémy - U a V (bordel). S příchodem knihtisku se z U a V staly poziční varianty. V se používalo na začátku slova a U uprostřed, pořád ale eště zastupovaly oba grafémy oba fonémy. V 17. století se začalgrafém U používat pro foném U, ale jenom uprostřed slova. Na začátku slova mohly oba grafémy pořád eště představovat libovolnej z obou fonémů. Slova začínající na foném U a slova začínající na foném V dokonce měly ve slovnících jednu sekci. To pak časem vymizelo.
Foném W měl původně vlastní znak - runu wynn: Ƿ, ale podobně jako grafémy pro znělý a neznělý th (thorn: Þ a eth: Ð) začaly bejt nahrazovaný digrafem th, tak i pro Ƿ se vlivem latiny a latinky začal nejdřív používat digraf VV, kterej pak splynul v grafém W

SALVATOR: Nemáš něco o vztahu "u" a "v" (případně ještě "w") v evropských jazycích? Někdy mi přijde, že v historických textech jako by se s nimi zacházelo docela promiskue, ono teda spíš dnešní podoba bude důsledkem nějaké pozdější kodifikace, která ale zjevně proběhla dost různě...

Řečtina má (minimálně) dva grafémy pro současnej foném O, který kdysi reprezentovaly dva různý fonémy: Ο - [o] a Ω - [ɔː]. Cca 600 až 300 př.n.l ale ty zvuky splynuly v jeden a bylo potřeba proto potřeba najít jiný pojmenování pro ty dva grafémy. Tak se zrodilo O malé a O velké. V řečtině o mikron a o mega.

Mimochodem Ω a ω jsou pořád jeden grafém (řekněme abstraktní grafická jednotka) realizovanej dvěma různejma glyfama (konkrétní jednotka). Takovejch párů je v lingvistice vic. Fonémy jsou abstraktní jednotky zvuku, realizovaný fonama - konkrétníma zvukama. Například v češtině jsou [n] (nos) a [ŋ] (banka) jeden foném kterej má dva fony. Jsou to alofony fonému "n". Jejich záměna nezmění význam slova. Banka vyslovená s nenosovým [n] je pořád to samý jako baŋka. V jinejch jazycích jsou to dva odlišný fonémy, protože nesou schopnost změnit význam slova. Podobné morfém vs morf, lexém vs lex.

LORD_DE_SEIS: a pritom stacilo se zeptat plukovnika Kurtze :)
https://www.youtube.com/watch?v=Yivgbhpekvo

Šnek se díky slizu který vylučuje, může plazit po ostří, aniž by se říznul

How Do Snails Navigate Razor Blades Safely?
https://youtu.be/60vOrJsGYu0?si=_uOVs9deCHqHUh2m

XCHAOS: chaos.pizza zní dobře :)

HNILOB: To máš v různých obdobách všude, i v střelecké četě má ostré jen část střelců

Japan.

PISKVOR: je to ovšem "cyklistický rekord ve vakuu" (obrazně řečeno).
Reddit - Dive into anything
https://www.reddit.com/r/pics/comments/9h7q6l/last_month_denise_muellerkorenek_broke_the_world/

Z jiného soudku: světový cyklistický rychlostní rekord drži americká cyklistka Denise Mueller-Korenek, a to 296 km/h.

PISKVOR: Nebyla a pokud vím není volně k registraci (resp. nevím o tom, že by jí i v RF někdo k registraci oficiálně nabízel), ale domény toho TLD existovaly pořád a dokonce přibývaly.
Pokud postavíme tu "mrtvost" na té "volné" registraci, tak třeba byla ještě pár let zpátky mrtvá .UK, vyhrazená čistě pro státní instituce (proto je dodnes hodně UK webů na .co.uk, .ltd.uk, .plc.uk, .me.uk a dalších). Historicky se jedná o celkem běžné omezení, viz .GOV, .MIL, .AERO, atd. Podobná omezení má pak i řada ICANNem nově vydaných domén (např. u .HOTEL se prokazuje, že podnikáš v ubytovacích službách).

Přidám další zajímavost, týkající se jak doménové loupeže, tak domény neexistujícího státu. Pár let zpátky (2017) se řešil osud .SK domény a jedním ze zájemců o její provozování byl i náš NIC.CZ a pokud by uspěl, se zcela vážně uvažovalo o obnově koncovky .CS (Československo), která by měla úplně jiný tržní potenciál (protože Counter Strike).
Jenže z toho by nic neměl tehdejší minister pre informatizáciu a automatizáciu spoločnosti Peter Pellegrini, současný prezident. Výsledkem bylo že doménu Slovensku už podruhé někdo v podstatě ukradl.
První krádež je hezky popsána třeba zde: https://www.root.cz/clanky/pribeh-domeny-sk-aneb-kradez-za-bileho-dne/
Je to článek vydaný před samotným rozhodnutím o prodeji britskému CentralNICu, takže tam chybí ta zásadní informace, která pak vyšla najevo, a to že Pellegrini, celou dobu jednání slibující, jak vrátí .SK doménu Slovensku, sedí v kanceláři s lidmi ze SWAN, což byl nástupce organizace, která tu doménu ukradla jako první.

ALMAD: Klikani na mobilu znamena, ze jsem nezvladl vypichnout Mirne Zajimavou Domenovou Loupez:

Slovenian academics traveled to Serbia at the end of 1992. Their destination was the University of Belgrade in the country’s capital. On arrival, they broke into the university and stole all the hosting software and domain records for the .yu top-level domain—everything they needed to seize control. For the next two years, the .yu domain was unofficially operated by ARNES (Academic and Research Network of Slovenia), which repeatedly denied its involvement in the original heist. ARNES rejected all requests by Serbian institutions for new domains, severely limiting the country’s ability to participate in the growing internet community. The situation became so messy that, in 1994, IANA founding manager Jon Postel personally stepped in and overrode IANA regulations, forcibly transferring ownership of the .yu domain back to the University of Belgrade.