XBAHNO: asi je pointa v tom, že skoro žádná elektricky amplifikovaná hudba není dělaná tak, by zněla "tak, jak bylo zamýšleno". Dokonalou věrnost reprodukce můžeš požadovat od nahrávky akustického vystoupení. Ale i tam se přidávaly všechny ty dřevěné tvary či plechové tvary nástrojů, aby se ten zvuk zkvalitnil a přidaly se reverby a rezonance a kdesi cosi. Když uděláš velký orchestr, tak se taky snažíš amplifikovat jednotlivé tóny. A ve chvíli, kdy se pustíš do elektrického zesílení, tak je to od začátku nějaká syntéza, máš tam reproduktor, který má za úkol simulovat zvuk spousty akustických nástrojů současně (minimálně, v jiném případě vydává zcela syntetické zvuky). A když dokážeš membránu reproduktoru rozvibrovat na vyšších frekvencích (což jsou ty vyšší harmonické), tak prostě dostaneš celkově do vzduchu víc energie a prostě... víc muziky.
To, do jaké míry je to, co se nese vzduchem z reproduktoru a jak to vnímá lidské ucho, "reálné", je spíš filosofická otázka. Jestli se to lidem víc líbí, je jejich subjektivní pocit. Prostě je to "uměle přislazeno" a lidem to chutná. Jenže ono to přislazování začlo už tím, když si ke struně přidělal rezonující dřevěnou skříň nebo foukacímu náústku trubku... prostě už v ten moment přidáváš k jednoduchému zvuku něco navíc... elektronka je jen pokračování toho samého jinými prostředky...