DA_NIELA,RAGNAROK: Jen dodatek k tomu závěru, jak jsou ceněny.... On ten zvuk triody lze napodobit snadno, stačí ekvalizérem zaříznout basy a výšky, a ještě nějakým algoritmem zprasit vyšší harmonické :-) Ta přirozenost ("teplost") triody spočívá v tom, že neudělá rovnoměrné zesílení na vice než dvou řádech frekvence, pak už jde zesílení prudce dolů, a taky svou nelinearitou způsobí distorzi sudých harmonických. Ale to je něco, co se elektronkovým audiofilům asi vysvětlit nedá - když si někdo pořídí pozlacené kabely a na slepý test si najde nějakou výmluvu, a že to stejně pROsTě sLyŠÍ.... :)

XCHAOS: nechtěl jsem tu dřenit off topic, ale když už reagoval kolega, tak doplnim, že klub o Švýcarsku na nyxu samo je — [Schweiz, La Suisse, Švýcarsko]

Jak retardéry, tak emisní normy samozřejmě CH má, co konkrétně mě trochu dráždí jsou parkovací místa nalinkovaná právě asi v těch šedesátkách, kdy byla vozidla o poznání užší (i když Blowup asi namítne, že ta norma byla nějak aktualizovaná, mně to na mnoha místech přijde komicky úzký).

Tato divná žárovka je ranná elektronka - trioda s přímým žhavením. Je to základní typ elektronky která hrála klíčovou roli v rané elektronice. Přímé žhavení znamená, že katoda, která emituje elektrony, je zahřívána přímo proudem procházejícím žhavicím vláknem. Tento jednoduchý konstrukční princip byl běžný u prvních triody a umožňoval efektivní provoz, i když mohl způsobovat rušení signálu vlivem žhavicího proudu.

Trioda má tři elektrody. Katoda je tvořena žhavicím vláknem, které při zahřátí emituje elektrony. Anoda, umístěná naproti katodě, přitahuje elektrony a vytváří elektrický proud. Mezi nimi se nachází řídicí mřížka, která reguluje tok elektronů z katody na anodu, což umožňuje zesílení signálu. Tento princip z ní činil klíčovou součást zesilovačů nízkofrekvenčních signálů, oscilátorů a prvních rádiových přijímačů.

Triody s přímým žhavením byly sice postupně nahrazeny pokročilejšími elektronkami s nepřímým žhavením, které eliminovaly vliv žhavicího proudu na signál, ale stále mají své místo v historii. Dodnes jsou ceněny pro svou unikátní zvukovou charakteristiku a nacházejí uplatnění v audiofilských zesilovačích, kde poskytují přirozený a teplý zvuk, který moderní technologie jen těžko napodobují.

[Rainbof, https://nyx.cz/discussion/284395/id/57427591]

XCHAOS: ehm.. absence emisnich norem??? :)
Absence retarderu? Ja nevim o jaky zemi pises, ale Svycarsko to neni :)

CROSS: jj, me to tehdy dost pobavilo ponevadz slo prave o nejaky francouzsky naplavy do parize, nejaky podrztasky :) samozrejme, v obchodech v Rue Rivoli uz se chovali uctive ;)

XCHAOS: No, podle mě je matematika v první řadě nástroj. Takže může bejt asi tak rasistická, jako kladivo.

ABAP: tak ono se stačí podívat na IQ testy, které museli absolvovat americký černoši v 19.století, aby mohli využít volební právo... asi v té době vznikl postoj, že "matematika je rasistická" (bohužel.... spíš ale matematika byla zneužita rasismem, než co jiného)

ABAP: A kolik Čechů by zvládlo zkoušky z češtiny pro imigranty?

#kecy

XCHAOS: Občas je to i naopak. Rodilý francouz z Limoges nezvládl zkoušky z francouzštiny pro imigranty.
https://www.montrealgazette.com/news/article97744.html

CROSS: V německé části Švýcarska se s českou školní němčinou domlouvá překvapivě dobře, ve frankofonní Romandii vůbec. Po letech mi příjde, že mají podobný perverzní smysl pro radost z prznění spisovné školní němčiny a němce moc nemusí.
Francouzštinu v německé části ve škole sice mají, ale tasí ji nepříliš ochotně, v Romandii se na dotaz v němčině tváří vyloženě uraženě a pivo ti barbaři točej to dvoudecáků. Přejetí hranice ve vlaku poznáte, okamžitě přestane hlášení stanic v němčině.
Všiml jsem si, že v rámci jedné a stejné firmy spolupráce poboček přes na mapě neviditelnou hranici prostě skřípe.
Němčina obyvatel Ticina má huhňavej italskej přízvuk. Až tak, že v Curychu na úřadě při výměně občanky paní z Ticina po pozdravu odmítli a posílali na její ambasádu. Omluvila se, že nevěděla, kde má Švýcarsko v Bernu ambasádu.

On je to pry obecne fenomen - v tech byvalych koloniich se mluvi "sto" let pozadu. Hodne je to pry znat i v jizni americe vs spanelsku. Kazdopadne jsem rad za "sedlackou" francouzstinu, clovek se sice s obtizema, ale preci jen nejak domluvi.

CROSS: mírně zajímavý fakt: šokovalo mi, že Paříž je jediné milionové francouzské město. Marseille má našlápnuto, ale zatím není. Lyon a Toulouse jsou velká asi jako Brno, pak mají pár Ostrav a velkou spoustu Plzní. Na druhou stranu, Paříž s předměstími (což dneska asi už nemá cenu rozlišovat) je docela megalopole, které se Praha se středními Čechami nebudou blížit ještě hodně dlouho (u nás je Velká Praha dost řídce zalidněná a za jejími hranicemi budou ta předměstí spíš v tom americkém stylu, teda možná naštěstí).

copak francouzština z Quebecu... ale v Indii se mluví čistou viktoriánskou angličtinou, plnou slov a frází. které se v Británii i v USA už nepoužívají EU po Brexitu a Indie by měli udělat nějakou jazykovou dohodu o vzájemném uznávání svých zkomolených angličtin; Rusy s jejich "Aj chev" výslovností tam ovšem nechceme :-)

Tak tý švýcarský francouzštině je taky mnohem líp rozumět (teda pro mě jako cizince), kromě toho, že používaj normální číslovky mluvěj taky pomalejc. V kanceláři (Ženeva) máme většinu Francouzů a jen pár místních, a je to fakt slyšet. A na vsi je naopak slyšet, kdo je místní, a kdo francouzská náplava. Nicméně ty rozdíly, třeba mezi jednotlivými frankofonními kantony, jsou celkově vzato zanedbatelný ve srovnání s níže zmíněnou němčinou. Moje německá kolegyně říkávala, že na SRF nerozumí ani předpovědi počasí.

BLOWUP: tak pařížani, to budou takový pražáci Francie, že jo. Ovšem nejvíc se, co tak slýchám, Francouzi posmívaj Kanaďanům z Quebecu.

Ze Swytzerdütsch se po pár letech dá něco pochytit. Lahůdka je Retorománština. Tam našinec nechytí ani slovo, ani předmět hovoru. Na první poslech jsem to zařadil někam do Transylvánie.
Rumantsch - la lingua naziunala I Sprachenland Schweiz I Romanisch I Dok I Cuntrasts I RTR Films
https://www.youtube.com/watch?v=WG_5NuzOr38

XCHAOS: ty dialekty nesrozumitelny nejsou, ony plynule prechazeji do dialektu v Rakousku nebo jiznim nemecku a kdyz clovek po case jeden trochu vyposloucha tak jim rozumi az na jednotlivy slova vicemene vsem.

Co je jiny je jejich vyznam: v Rakousku nebo Nemecku ma „spisovna“ nemcina vetsi vyznam nez dialekty, kazdej ji ovlada a je i vic slyset, dialekty slysis vicemene v privatnim kontaktu. Ve Svycarsku je to (skoro) naopak, televize, radio, obchody, skola - vsude se mluvi dialektem a svycari sami berou spisovnou nemcinu jako cizi jazyk kterej se ucej az teprve ve skole a spousta z nich ho umi pouzivat jenom s obtizema.