PALEONTOLOG: No tak Jeho fyzikální zákony jsou v podstatě triviální a byly na spadnutí, za chvíli by je formuloval někdo jiný. On byl ale hlavně brutální matematik. Je ironií osudu, že se to neví.

Je to 7 let co umřel Hawking.
Umřít na Pi den, den narozenin Einsteina, ve věku Einsteina to je trefa.

BONEMINA: med byl v miulosti hojne vyuzivany jako knzervacni prostredek a v medicine se verilo v jeho vseobecne lecive ucinky uz za casu stareho egypta. (opravenene)

pridavani cukru do medu snizuje jeho trvanlivost, konzervacni ucinky co vadi u jidla min.
ale v pripade leku poskytovanych svrchne pridany curk spusobuje presny opak toho co chces misto desinfekce rany prestres vsem moznym chorobam cerveny koberec k kralovskej hostine

SULTHAN: Čím dál od jihu, tím dražší, každý přístav, každý most atd. znamenal celní přirážku.
V kastilském zákoníku Siete Partidas (taky 13.století) mě ale dost překvapil postih pro lékárníky, kteří pančují med cukrem. Čekala bych to v tuhle dobu naopak i v Kastilii.
Ale v Kastilii měli ledacos ujeté. Ve zmiňovaném zákoníku byly řešené i postupy, když člověku uteče ochočená zebra.

BONEMINA: Koukám, je to trochu složitější, protože se dovoz zřejmě postupně zvětšoval. V 12. století se třtina začala pěstovat u Benátek, v 13. století první zmínka o cukru v Anglii. Stále prý ale šlo o velmi drahé koření.

SULTHAN: Tak ono těžko říct, kdy se dostal. Dochovaných kuchařských knih z křesťanské Evropy před 14. stoletím je málo, vybavuju si jen něco málo z Francie a Itálie.
Ale cukr znala a používala už Hildegarda z Bingenu, což je 12. století. Má recept na kořeněné koláčky proti trudné mysli. Je v tom cukr, máslo, mandle a koření, takže to nemůže nefungovat :)

BONEMINA: Zajímavé. Překvapilo mě, že už v té době uměli rafinovat třtinový cukr.
Tak kdyby to někoho zajímalo, tak třtinový cukr se kolem 4. století naučili rafinovat Indové, od nich to převzali Arabové a rozšířili to dál - ale mimo muslimská území se to nešířilo. Do křesťanské Evropy se třtinový cukr dostal až kolem 13-14. století.

A cukrová řepa se pro výrobu začala používat až na začátku 19. století kvůli Napoleonovým námořním blokádám.

BONEMINA: Houby Salko až za Americké občanské války, on ho klidně mohl mlsat i Karel IV., když byl marod.

Chceš-li dělat mléko z vařených mandlí, vezmi mísu loupaných mandlí a rozdrť je a pak vezmi stejné množství vody. Proceď je přes dobré plátno, silně, až už nevyždímeš ani kapku. Dej to vařit do hrnce a dej tam bílý cukr (třtinový, ale hodně rafinovaný, dle dnešních měřítek maximálěn demerara). Mělo by se to vařit, až je to docela husté.
A když to chceš podávat zdravému člověku, můžeš tam přidat sůl a celé zázvorové koření. (Mělo se za to, že sůl a zázvor nemocným škodí.)

Katalánská kuchařská kniha LLibre de Sent Soví, vydaná v roce 1324

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Lyska černá je vodní pták s nápadnou lysinkou na hlavě, který hnízdí i v České republice. Právě jejich hnízda teď zaujala vědce.

Zjistili totiž, že lysky využívají pro stavbu hnízd hlavně lidské odpady. A data trvanlivosti na nich se dají používat jako ukazatele „antropocénu“ – období v historii Země, které se vyznačuje rozsáhlým dopadem lidské činnosti na přírodu.

V minulosti lysky používaly pro svá hnízda rostlinnou hmotu, která se rychle rozkládá; proto se jen výjimečně do svých hnízd vracely a na každou sezonu si stavěly nová. Jenže když lysky pronikly do měst, respektive, když města pronikla do biotopů lysek, narazili tito ptáci na trvanlivější materiál – plast.

Výzkum probíhal v Holandsku, kde tito ptáci hnízdí ve velkých počtech kolem kanálů, ale stejný jev je k vidění i u českých lysek. Plast se rozkládá v přírodě tak dlouho, že se z pohledu života lysky dá označit za věčný. Ptáci ho vrství na sebe a každý rok tak přibude nová vrstva čerstvého odpadu. Vědci teď tyto plastové „letokruhy“ prostudovali a v odborném časopise Ecology popsali, že z nich dokáží velmi přesně určit, kdy byla hnízda postavená, jak intenzivně se využívají a co se v nich děje.

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/plastove-letokruhy-na-ptacich-hnizdech-vedci-vyuzivaji-pro-datovani-358942?

SALAMAN: Jo, enantiomery. Škoda, že jiný nejsou tak neškodný, jako tohle. Třeba Thalidomid. Jeden enantiomer je sedativum, druhej způsobuje tělesný vady nenarozenejch plodů. A navíc nepomáhá je oddělit, protože enantiomery Thalidomidu maj schopnost izomerii měnit a z toho hodnýho se v organismu stává ten špatnej.

Carvone, též karvon nebo 2-methyl-5-(prop-1-en-2-yl)cyklohex-2-en-1-on, je organická sloučenina řadící se do skupiny terpenů. Přirozeně se vyskytuje v mnoha esenciálních olejích, ale i například v oleji ze semen kmínu, máty či kopru. Rozdíl mezi aromatem kmínu a máty je způsoben pouze tím, že jsou molekuly zrcadlově obrácené.

SPIKE411: To je jak s tím "jednou tolik", kdy je to vlastně dvakrát tolik...

Lingvisté versus matematici • RESPEKT
https://www.respekt.cz/tydenik/2022/4/lingviste-versus-matematici

MATHEZ: Tady není potřeba dodržovat nějaký z prdele vytažený konvence, jako vedle. Chápu, že zvyk je železná košile, ale neboj, tady tě nikdo nesmaže, když vynecháš "že".

TRISSIE: když se na Moravě zaráží hora, jedná se o termín, kdy se uzavřou vinice, aby mohly hlavy v klidu dozrát. Jediná výjimka jsou těhotné ženy, které si mohou hrozny urvat. Ve folklorní tradici je to zaznamenáno od XIX. století ale tradice bude mnohem starší.

TRISSIE: základ sociálního státu:)

Že francouzi mají frázi 'C'est baguerre' (spojení slov bageta a válka; baguette a guerre - baguerre) ve smyslu "It's hard work, getting any bread these days, man."
Válečná bageta :)