SULTHAN: ono to je složitější. U některých zvonů se opravdu dá ovlivnit, kam srdce udeří. Není to jen jedno místo (resp. dvě protilehlé), ale v zásadě čtyři.

Některé zvony jsou plně otočné a záleží na tom, jestli zvoníš, když jsou otočené vzhůru nebo visí dolů. Např. tyhle:

Good post-war #bells at the Church of the Holy Trinity in #bologna #bellringing #shorts #viral
https://www.youtube.com/shorts/Ot012XpLeNY


U těchto zvonů jinak zní v plném rozhoupání (srdce udeří, když je zvon v horní poloze) a jinak, když houpeš pomalu - tehdy srdce udeří dole a blíž k hraně. Je to dáno mimo jiné tím, že zavěšení srdce má nějakou vůli.


No, a pak jsou i zvony, které jsou pevné a rozhoupeš buď srdce, nebo tlučeš zvnějšku v úplně jiné poloze.

SALVATOR: Existují jiné typy zvonů, ale u nás se používaly spíše výjimečně. Těma zvonama se běžně zvonilo desítky minut v kuse, takže byli rádi, že můžou jen tahat za provaz.

SULTHAN: To co říkáš předpokládá, že zvony vždycky měly srdce. Je to ale fakt tak?

SALVATOR: Pokud to chápu správně, tak jedinou věc, co mohl zvoník ovládat, byl rytmus zvonění, tj. jak rychle se zvonem houpal (např. rychleji pro poplach).
To, že se při různých příležitostech různě zvonilo, je sice pravda, ale dělalo se to prostě jiným zvonem. Zvon konstručně není uzpůsoben k tomu, aby se dalo ovládat, kam srdce uhodí.

Hrana se zvonila tzv. umíráčkem, nikoli hlavním zvonem.

Hrana v názvu románu Komu zvoní hrana Ernesta Hemingwaye není v jednotným, ale pomnožným čísle. Není to ta hrana, jsou to ty hrana. Hrana byly zvonění za mrtvýho po poledni ve dnech mezi smrtí a pohřbem. Etymologii se mi nepodařilo zjistit jistě, ale může to vycházet z toho, že dřív se při různejch příležitostech různě zvonilo a to, jestli sem to dobře pochopil, zahrnovalo i zvonění na různý části zvonu. Ty jsou zhora: koruna, čepec, krk nebo plášť, věnec a poslední je hrana nebo taky špice. Zvon pak dokáže znít různě podle toho, kam se do něj udeří, podobně, jako třeba činel.

Záhadnou smrt norské rodiny objasnili lékaři až po deseti letech. Odpověď přišla s objevem viru HIV - Médium.cz
https://medium.seznam.cz/clanek/pan-sova-zahadnou-smrt-norske-rodiny-objasnili-lekari-az-po-deseti-letech-odpoved-prisla-s-objevem-viru-hiv-158876

TLDR:
První (zpětně) doložený případ AIDS - muž z Kinshasy, zemřel v roce 1959
První (zpětně) potvrzený HIV pozitivní člověk v Severní Americe - Robert Rayford, zemřel jako šestnáctiletý v roce 1969
První (zpětně) prokázané úmrtí v souvislosti s HIV v Evropě - 4. ledna 1975, osmiletá dcera Arne Vidara Røeda, prvního (potvrzeného) HIV pozitivního v Evropě.

Je to o dost dřív, než jsem si myslela.

IRINASH: Tak ona je celkem siroka kategorie diagnoz s oznacenim Zxx.x a Rxx.x ktere slouzi primarne k dokresleni celkoveho stavu. Je spis raritni mit 1 diagnozu, obvykla je 1 hlavni a nekolik vedlejsich. Treba takova dg. "Popudlivost, vznetlivost a hnev" ma informacni hodnotu, stejne jako "Sebeposkozovani v osobni anamneze"

GLADILAF: Tuhle jsem se rozčilovala nad neetickým vyjadřováním jednoho lékaře, který toto napsal do zprávy mému klientovi, a ona je to diagnóza? Ty kráso, dg bizarní vzhled by měla patřit do minulosti, stejně jako označení imbecil, idiot, kretén a podobně.

Dana Scully - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Dana_Scully#%22The_Scully_Effect%22
The character is believed by some to have initiated a phenomenon referred to as "The Scully Effect," as the character's
role as a medical doctor and FBI Special Agent inspired many young women to pursue careers in science, medicine,
engineering, and law enforcement, and as a result brought a perceptible increase in the number of women in those fields.

HNILOB: Niels Bohr and his friends

Když Niels Bohr obdržel Nobelovu cenu tak mu firma Carlsberg dala barák, který sousedil s pivovarem a natáhli mu dovnitř trubku kde si kdykoliv mohl natočit pivko.

For Winning The Nobel Prize, Niels Bohr Got A House With Free Beer
https://www.forbes.com/sites/alexknapp/2012/11/28/for-winning-the-nobel-prize-niels-bohr-got-a-house-with-free-beer/

SPIKE411: Jako přímo před konzumací? Pak asi netřeba no :)
Tam mi tedy říká, že ani není třeba toho kilometru - "Pokud bychom je srovnali natěsno jako lidské tělesné bloky bez prostoru k životu, stačila by krychle ~270–300 m (často se uvádí 1 člověk ≈ 0.06–0.07 m³)."

Jinak tedy "Krychle o hraně cca 1.64 km by stačila k „přežití“ všech lidí na planetě v minimalistických podmínkách — každý má prostor stát, dýchat, s minimální infrastrukturou."

Copak lidi, ale někde jsem viděl jinou znepokojivou vizualizaci. Celková hmotnost civilizačních artefaktů (hlavně beton, cihly, stěrk, apod., ostatní je celkem zanedbatelné) už přesáhla váhu veškeré biomasy (což jsou hlavně stromy).

XCHAOS:
imho by pro lepsi predstavu slouzila velikost/plocha vyrobeneho burgeru.

NAVARA: Tak řeč je o masové kouli… proč řešit dýchání?