HAR4NT: Ještě trochu jinak a komplikovaněji. Románský podlaží je to první podzemní (budovaný jako přízemí). Později staroměstští zvedli úroveň země vo štok (aby každý jaro nebyl rynek pod vodou). To druhý podzemní jsou *gotický* sklepy, budovaný hornickými metodami. Paradoxně tak je mladší vrstva hlouběji.

Románských pozůstatků je po Starým městě spousta, ale jsou to povětšinou dva tři kameny ve zdi něčího sklepa (Kdysi jsem to asi čtrnáct dní obíhal)

SULTHAN: na Starym Meste v dome U Rotta je dneska Hard Rock Café a v druhym podzemnim podlazi maj dochovany romansky zdivo z tehdejsiho prizemi a ten rozdil oproti dnesnimu povrchu je snad 11m. Ale nevim, jestli se tam smi jen tak bez doprovodu, ja tam byl v ramci nejaky promoakce asi uz skoro pred 10 rokama:)

FERRYH: Prima ale trosku posh :)
Dobrodruhum doporucuju sublevel chicaga.

trosku s tim asi souvisi i Podzemni mesto v Montrealu ... priznam se ze tam bych se rad jednou podival! ;O)
Podzemní Montreal - frwiki.wiki
https://cs.frwiki.wiki/wiki/Montr%C3%A9al_souterrain

QWWERTY: V Ankh-Morporku to dokonce udělali několikrát!

Jinak podobnou historii mají i další města v USA (např. Atlanta, Sacramento). V USA je nejzajímavější to, že to udělali poměrně nedávno (před 100-200) lety, takže je to poměrně dost zachovalé. Spousta starých měst má místa, která se od středověku zvýšila o několik metrů - koneckonců i v Praze - ale většina těch starých prvních pater se už nedochovala.

NUKEMAP by Alex Wellerstein
https://nuclearsecrecy.com/nukemap/?kt=300&lat=34.8875538&lng=50.9930455&airburst=0&hob_ft=0&fallout=1&psi=20,5,1&zm=8

Pokud si chcete na mapě hrát s tím co všechno by zasáhla ta či ona atomová bomba, kam by vedl až spad podle větru a tak...

TRISSIE: roztomilý a tak, ale já stejně podvědomě šmátrám rukou na zemi po mačetě, když něco takového vidím. A to včetně té první fotky.

Tak snad mu to s tim včasnym vytahovánim klapalo i v jinejch disciplínách, jak o tom zpívá pan Jahelka:

Ivo Jahelka - Balada paternitní .
https://www.youtube.com/watch?v=A6frFIEBeMs

_ANT_: Jo a porad zije, takze bych se mu radsi vyhybala ;)

Tenhle armensky pan mel neco jako “stesti” bejt nekolikrat v blizkosti nejakyho nestesti a zachranit pri nem pokazdy hromadu lidi.

Shavarsh Karapetyan - Wikipedia
Shavarsh Karapetyan - Wikipedia
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Shavarsh_Karapetyan

- profesionalni plavec (finswimmer) a magnet na pohromy

1974 - Zastavil odstaveny nezabrzdeny autobus, v nemz sedel, nez se stihnul zritit z prikopu.

1976 - Vytahnul z potopenyho trolejbusu, kolem kteryho nahodou bezel, 46 lidi*, z nichz 20 prezilo. On sam skoncil nemocny s poskozenymi plicemi, coz mu ale nezabranilo v tom pozdeji ziskat novy svetovy rekord v plavani.

1985 - Vytahnul z horici budovy hromadu lidi.

*37 vytahnul, 9 vyplavalo samo diky dire, kterou se mu povedlo udelat v oknu trolejbusu

SH_PANDA: Já si nejsem jistá, jestli je tohle aspoň mírně zajímavé... :D

Nekomu mama vola klidne nekolikrat denne. Mne napise tak 1-2x za 2 tydny

a úplně jsem zapomněla na hudební vložku! Ken měl samozřejmě svůj fanklub a trička "Free Ken Allen" a všechno :-)

Ken Allen
https://www.youtube.com/watch?v=Mdz-hs2aKyA

ale něco na odlehčení!

Tohle je Ken Allen ze San Diega, známý též jako Chlupatý Houdini:

é, špatná fotka, to sice je taky Ken Allen, ale tenhle je bývalý CEO DHL Express.



Takže správný Ken Allen:


orangutan bornejský narozený v roce 1971 v ZOO v San Diegu ("White sandy beaches, cleverly simulated natural environment, wide-open enclosures. I'm telling you, this could be the San Diego Zoo. Complete with fake rocks.")

Proslavil se častými útěky ze svého výběhu. Měl ve zvyku se pokojně procházet po ZOO (tedy pokud někde neviděl svého kolegu orangutana Otise. Když šlo o Otise, neváhal si nanosit kameny a začít je po něm házet).

Personál ZOO vyzkoušel všechno - úprava výběhu, elektrické ohradníky, dokonce nasadili i agenty převlečené za turisty, aby zjistili, co přesně Ken dělá, když se nikdo z personálu nekouká... Nakonec zaměstnali skupinu profesionálních lezců, kteří prošmejdili celý výběh, aby našli všechny možné záchytné body, které by šlo k útěku využít. Tato úprava zabrala a útěk v srpnu 1985 byl jeho poslední.

Ken Allen zemřel v prosinci 2000, ve věku 29 let, kdy pro zhoršení zdravotního stavu (trpěl lymfomem) ZOO přistoupila k eutanázii.

A v Andoru měli ještě další model, z beskaru :)

STARE_CASY:
(T. H.) Že by pomnožné jm. hrany, hrana (posmrtné zvonění) bylo příbuzné s rus. choroníť (schovávati, pohřbívati), pochoroníť, póchorony (pohřeb), nevěříme, protože se rus. ch nesrovnává s č. h (r. choroníť = č. chrániti; k významu srv. č. chovati, schovati, pochovati). Jinak je č. hrany, hrana slovo temné; Miklosich srovnává csl. graj »zpěv« a j., Berneker pslov. gorno (gen. gonese), csl. grano »verš«, hluž. hrono »řeč, věta, puls« a j.; významové pojítko by byl význam něčeho rytmicky utvořeného a snad by výkladu Bernekrovu svědčilo Gebaurovo stč. nadložnie hrano = epithalamium, svatební zpěv. — Jiného původu je hrana (rus. graň »hrana, mezník, hranice«) s příb. slovy, k nimž patří také č. hranice (r. graníca atd.); »hranice« snad býval pův. mezní kámen nebo nasypaná hromada (staré listiny v stejném významu znají slovo kopec), anebo, jak někteří myslí, hraničný znak ze dřeva, narovnaná hranice nebo několik dřev zaražených do země, mezník sroubený do hran ze dřeva, jak se posud místy zarážívá v lesích, a p. (srv. hranice s významem »narovnané dříví, lešení na zavěšení zvonů« a p.). Ze slov. slova granica pochází něm. Grenze, doložené již v 13. st.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 10, s. 308

SULTHAN: však se ale hrany nezvonily jen u nás. Sice se tomu říká různě, ale ten princip je strašně podobný po celé Evropě. Základem je prostě pomalé zvonění, u některých zvonů to pak i mění zvuk.


Ale stejně bych řekl, že "hrana" je v tomhle matoucí a s hranou zvonu to vůbec nesouvisí. V etymologii se vyznám pramálo, ale jak jsem se hrabal v těch zvonech, tak u nás existovaly zvony "hroničky", což byly malé zvony, které oznamovaly úmrtí (rolničky mají mít údajně stejný slovní základ, ale to použití je teda dost jiné). V dolnolužické srbštině zase základ "gron" má znamenat mluvit. Na rozhlas.cz pak ještě rozebírají, že by základ mohl být v praslovanském "gorn", což znamenalo chválit, velebit. A zmiňují i "gran", což mělo znamenat větev, ale tam nevidím souvislost, jen podobu slova. Mohlo ale dojít ke zkomolení z gorn na gron/gran a hranu/hrany?

STARE_CASY: Vím o tom, že existují, ale u nás se to používalo výjimečně.

SULTHAN: ono to je složitější. U některých zvonů se opravdu dá ovlivnit, kam srdce udeří. Není to jen jedno místo (resp. dvě protilehlé), ale v zásadě čtyři.

Některé zvony jsou plně otočné a záleží na tom, jestli zvoníš, když jsou otočené vzhůru nebo visí dolů. Např. tyhle:

Good post-war #bells at the Church of the Holy Trinity in #bologna #bellringing #shorts #viral
https://www.youtube.com/shorts/Ot012XpLeNY


U těchto zvonů jinak zní v plném rozhoupání (srdce udeří, když je zvon v horní poloze) a jinak, když houpeš pomalu - tehdy srdce udeří dole a blíž k hraně. Je to dáno mimo jiné tím, že zavěšení srdce má nějakou vůli.


No, a pak jsou i zvony, které jsou pevné a rozhoupeš buď srdce, nebo tlučeš zvnějšku v úplně jiné poloze.

SALVATOR: Existují jiné typy zvonů, ale u nás se používaly spíše výjimečně. Těma zvonama se běžně zvonilo desítky minut v kuse, takže byli rádi, že můžou jen tahat za provaz.