XCHAOS: Dovolil bych si nesouhlasit. Definice faux amis říká, že jde o mezijazykové homofony nebo homografy, čili slova buď stejně znějící, nebo stejně se píšící, ale s odlišným významem. Proto i ten kviteň/kwiecień/květen a další jsou faux amis, protože definici naplňujou - znějí stejně nebo podobně, ale význam je jinej, jelikož označujou jinej měsíc.

XCHAOS: Vzestup patriotismu až nacionalismu dnešním světě v kombinaci s koncem světové hegemonie USA naznačuje, že FAKT nebudeme všichni za chvíli mluvit anglicky. A nejen to. Jestli se bude kvalita automatických překladačů dal progresivně zlepšovat, možná nás čeká dokonce velký ústup od jakékoli kolektivní lingua franca a nové obrození vernakulárních jazyků.

BALAENA: Každopádně "false friends" jsou něco trochu jiného... u slovanských jazyků jde buď o nějaký ten posun významu (třeba o měsíc dopředu nebo dozadu, doslovný posun v čase), o postupný vývoj významu (otrok vs. dítě - všichni chápeme, jak to vzniklo, šlo prostě o osoby, které v rámci rodiny/rodu měly podřízené, závislé postavení, ale další význam se vydal v různých jazycích úplně jinými směry) a nebo dokonce o antonyma (voní - voňajet). False friends jsou podle mě slova, která jen náhodou zní stejně, ale nikdy tam žádná logická souvislost nebyla. Zatímco germánské jazyky podle mě divergují jen komolením a divnou výslovností, tak slovanské jazyky trochu budí dojem, že někdo vzal stejné stavební prvky a náhodně je promíchal (asi i díky horší vnitrozemské komunikaci mezi slovanskými teritoriemi, na rozdíl od prováznosti románských jazyků plavou po Středomoří a germánských plavbou po Severním moři a Baltu).

Čeština se vyvíjí docela divoce. Samozřejmě, první na ráně jsou anglicismy, ale kromě nich se mění výslovnost. Vliv mohutné ukrajinské menšiny, která se snaží mluvit česky, ale vnáší tím do komunikace nějaký přízvuk a rytmus, je podle mě zřejmý a konkuruje předchozímu spíše změkčujícímu vlivu slovenštiny. Když si pustím zprávy (já jsem hodně online, nedělám to často, spíš čtu nebo poslouchám videa v angličtině), není to "československá" čeština, kterou si pamatuju z dětství. Podle mě nevyhnutelně dojde ke konvergenci západoslovanských jazyků, skrze vzájemné ovlivňování češtiny a polštiny přes ukrajinské expaty... vzájemně srozumitelná slova začnou převládat, prostě evolučně. Podobný vliv budou mít i všichni další cizinci, kteří se v prostoru střední Evropy budou pohybovat, ale pochytí pouze nějakou společnou podmnožinu slovanských jazyků: slova, která bude možné využít ve více zemích, se budou šířit více, než slova, která budou rázovitě místním. Kontinuita srozumitelnosti mezi děkuji - ďakujem vytvoří nový
mezislovanský dialekt. Nikdy předtím nebyla mobilita mezi slovanskými jazyky tak vysoká.

No, skončí to buď konvergencí, nebo tím, že budeme všichni za chvíli mluvit anglicky.

Z_RYBY_KOST: jak říkám, slovanské názvy měsíců se zhruba trefují do ročních období... a je otázka, jestli zrovna čeština se trefuje nejlépe. A mít studen by bylo ehm... cool. Stejně tak je celkem výstižný i traven, akorát v češtině to zavání trávením či otravou.

XCHAOS: ale u nás taky opadává listí dřív než v listopadu. Posledních pár let, co máme zahradu s velkými stromy, tak si každoročně říkám, proč se ten měsíc jmenuje listopad, když listí hrabu po celý říjen a listopadu pak už ani lísteček.

XCHAOS: Globální oteplování teď zrušili, už to bude zase sedět.

K dopolednímu počtení, etymologie polských měsíců.

https://culture.pl/en/article/the-baffling-world-of-polish-months

BALAENA: no jo, ale chorvatsky je to tsrpanj červenec, kolovoz srpen, rujan září, listopad říjen a tady pravda nevím, jestli víc na jihu opadá listí už v říjmu (víc sucho?) nebo jak to funguje (srpen už v červenci, hmm, to by trochu sedělo). V dalších jazycích haprují prosince a červny a tak.

V zásadě slovanské jazyky plus-minus odhadnou roční období měsíce, ale tím to končí.

BALAENA: no, vzhledem ke globálnímu oteplování bychom mohli klidně květen přesunou do dubna taky. Ono šlo o stejný měsíc z hlediska přírodních cyklů, ale my byli hornatá země, kde to dřív kvůli vyšší nadmořské výšce prostě začínalo kvést později...

Dtto listopad, mimochodem. Jsou to ustálené názvy dle ročních období, ale prostě v různých oblastech přicházely různě, Polsko i Ukrajina měly přímořské klima. A ještě tyhle názvy mají zčásti někteří jihoslované.....

kviteň je naprosto ukázkový false friend v ukrajinštině i polštině. Známé slovo - jiný měsíc

BALAENA: Jo, pravda, přehlíd sem se.

SALVATOR: akorát že náš červen je červeň. ukrajinský kviteň je náš duben, náš květen je traveň

ATUARFIK: Jako že by sme devátý měsíc nemeli jedenáctý, ale už desátý? to by celkem dost věcí vyřešilo :D

Pro vizuální představu měřítek procesoru a absurdního výpočetního výkonu, který máme dnes každý v kapse, vřele doporučuji. Za tu půlhodinu to imho fakt stojí.

I shrunk down into an M5 chip
https://www.youtube.com/watch?v=Jh9pFp1oM7E


+

I flew inside my phone - The Hidden City
https://www.youtube.com/watch?v=QtW1lQITckE

SALVATOR: Ale krásnej. Kdyby se bývalo hlasovalo, bývala bych hlasovala za trnopuk.
(Oh wait... já bych tou dobou neměla právo hlasovat. Tak nic.)

Ovšem nejlepší by bylo, kdybychom přejali ty latinské názvy, ale o jedno je posunuli. Jako že první měsíc v roce by bylo február... to by Poláci s tím svým květnem zbledli závistí.

Z obrozeneckých výmyslů trošičku lituju, ze se neujal výraz "jezlín" pro talíř.

CASTROL: Tady si teda zaslouží říct, že květen a tráven mají oporu ve slovanskejch jazycích, například ukrajinským kviteň a traveň (červen), trnopuk je ovšem fakt výmysl.

Za obrození se vedle května objevily i další pokusné názvy jako například tráven nebo trnopuk, ty se však neujaly. A celé to vím jen kvůli velkému odprašování klučičího pokoje, při kterém jsem narazila na Filosofskou historii od Jiráska. Protože jsem nemocná, tak jsem si ji přečetla a teď jsem v tom všem namočená až po uši a jdu zkoumat, proč Vavřena a Frýbort zakládali studentské legie. Achjo, mám obrozeneckou virózu

CDR: Já jsem Ruprexhta objevil díky této perličce:

Save 66% on Tragedy of Prince Rupert on Steam
https://store.steampowered.com/app/611850/Tragdie_Ruprechta_Falckho/

(maličkato mimo, ale doufám, že někoho obohatí)

O vánocích jsem si chtěl po iks letech zajít na půlnoční mši (Misa de Gallo, Španělsko) a nevěděl jsem že Papa Leon XIV posunul tenhle rok poprvé:) začátek už na 19:00 až do 21:30. Achjo :))

Původ půlnoční mše

Existují různé teorie o původu a názvu této mše. Historici poukazují na to, že tento zvyk zavedl Sixtus III., který byl papežem v 5. století. Navrhl, aby se na Boží hod vánoční v bazilice sloužit vigilie ad galli cantus, tedy „při kokrhání kohouta“. Dnes se kokrhání kohouta spojuje s úsvitem, okamžikem, kdy vychází slunce, ale starověcí Římané nazývali okamžik, kdy den začal po půlnoci, „kokrhání kohouta“.

Další vysvětlení se týká kostela svatého Petra v Gallicantu, který se nachází v Jeruzalémě. Tato budova je pojmenována po latinském slově, které znamená „kohoutí zpívání“. Odkazuje na evangelijní epizodu, Petrovo zapření Ježíše: „Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“