STENNY: Děkuji, ale aktuálně se k tomu minimálně týden nedostanu
SALVATOR: Barvilo se to už při výrobě metráže (minimálně od ranného středověku až po třetí čtvrtinu XIX. století), čili plachty se šily už z barveného plátna, velmi pravděpodobně bylo určeno na něco jiného (stany, markýzy), ale nakonec z toho byly plachty. Pro barvení látek byly takové dlouhé kádě pod kterými byl udržován oheň, aby byla barva sytá - poslední taková se našla na Dornychu v Brně, měla kolem 50m. Jinými slovy je velmi nepravděpodobné, že by se plachty barvily dodatečně, protože některé plachty byly navíc impregnované (směsí parafinu, lněného oleje a tuším, že i velrybího toku, přesně nevím, musím dohledat) - záměrně píšu některé, kupříkladu v české i německé plavbě (Labe, Odra) jsou ve stejnou dobu (XVIII. století) plachty z vlny (v klasické vazbě útek-osnova) stejně jako vojenské stany od XVII. století po přelom XVIII./XIX. (nikoli z bavlněné plachtoviny jak se ještě stále v mnoha publikacích domníváme).
HAR4NT: Inkoust ze sépií se používal skutečně na inkoust, ovšem nebyl tolik stálý jako inkoust z indiga. Prasečí krví se ale impregnovalo dřevo, které mělo vydržet hrubší zacházení, takže trámy, futra, dveře a kupříkladu z rakouské armády máme z roku tuším 1741 dochovaný předpis o impregnaci pažeb mušket mužstva právě prasečí nebo býčí krví.