MEJLA77: Velmi obecně:
Nevolník je typicky člověk, připoutaný k půdě. Nemůže se většinou jen tak sebrat a (legálně) odejít jinam, ale má vlastní omezený majetek, nabývá alespoň část hodnot z obdělávané půdy, může se ženit/vdát, může činit nějaké právní úkony (což taky znamená, že minimálně teoreticky by ho nikdo neměl jen tak z pleziru zabít a nebýt potrestán). Není možné ho prodat nebo třeba prohrát v kartách odděleně od půdy.
Otrok je věc. Majetek nabývá pro svého vlastníka, sám nic nevlastní, typicky potřebuje povolení ke sňatku (nesmrtelnymi slovy jistého profesora: "samozřejmě, že otroctví je překážkou sňatku, to je, jako byste si chtěla vzít květináč"); zabít vlastního otroka bývá legální, zabít cizího je majetkový přečin.
Ale samozřejmě jsou regionální rozdíly - trochu jiné reálné postavení měl otrok v Římě, ve střední Evropě a ve Skandinávii, navíc se to proměňovalo v čase.