• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • přihlásit
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    přihlásit se
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    Přišli jste na něco zajímavého? Z historie, vědy, popkultury, nebo bežného života? Podělte se o to. Pozor na faktoidy - ověřujte zdroje.

    Zajímavé, až interesantní kanály na YT:


    Směs - spíš technické obory
    Veritasium
    Kurzgesagt
    Vsauce
    Vsauce 2
    Vsauce 3
    Vsauce 4
    Tom Scott
    SmarterEveryDay
    Colin Furze
    Objectivity
    The Royal Institution
    Joe Scott
    ČRo Planetárium


    Matematika
    Numberphile
    Stand-up Maths


    Fyzika
    Physics Girl
    Steve Mould
    Sixty Symbols


    Chemie
    Periodic Videos
    NileRed


    Astronomie
    Astrum
    PBS Space Time


    Příroda
    Nature Bites


    Geografie
    Map Men


    Lingvistika
    NativLang
    Langfocus
    RobWords


    Teorie hudby
    Adam Neely


    Historie
    Fall of Civilizations
    Mark Felton Productions
    Dejepis Inak
    History Time


    Potraviny
    Adam Ragusea
    Tasting history with Max Miller


    Film
    Film Courage


    Lingvistika/Mytologie/Etnologie/Kulturní antropologie
    Crecganford
    The Histocrat


    Jídlo/Debunking
    How To Cook That


    Nevím, neznám, nezařaditelné nebo zatím nezařazeno
    Branch Education
    ColdFusion
    Today I Found Out
    CGP Grey
    rozbalit záhlaví
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    Kanada, královna jezerních ploch, řekl bych. Není problém si dát pár tempíček v Pussy Lake, Crotch Lake, Bitch Lake nebo Tease Lake. Kanada má podle statistik víc než 2 mil. jezer, takže pojmenovat každé z nich racionálně asi nejde. Problém rozhodně nebyl nedostatek slov. Spíš jde o to, že názvy jezer vznikaly postupně, lokálně a často bez jakýkoliv centrální koordinace. Jedno dostalo jméno podle vzhledu, jiný zas podle místních příběhů, další pojmenoval vtipálek a nebo se jednoduše uchytila lidová tvořivost. Vzhledem k tomu, že se historický názvy často zachovávají, vznikla na mapách docela pozoruhodná sbírka.

    Kromě zmíněných najdete v Kanadě také Another Lake, And Another Lake, This Lake, That Lake, Old Wives Lake, Dogpaw Lake, Eyebrow Lake, Folly Lake, Gods Lake, Man Drowned Himself Lake, Stupid Lake, Dead Dog Lake, Useless Lake, Misery Lake nebo Big Ass Lake. A kdyby vám to nestačilo, existují i další geografické názvy jako Dildo, Spread Eagle, Shag Harbour nebo Come By Chance. Moje oblíbený je Karen lake v Ontariu.
    Specialitka na závěr: přestože existuje Donald Lake a Trump Lake, ani jedno nesouvisí s požadavkem pomerančovníka obecného a Donald Trump Lake v Kanadě nenajdete.
    Kanadě nedošly nápady, ale často i zábrany. Humor nikdy, mám rád Kanadu.

    #kanada #jezera
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    Vzpomněl sem si nedávno, že mě občas zaráželo, kolik je v Nizozemí různejch van, de, van de/den/der a podobně a že to přece nemůžou bejt všechno šlechtici. No taky že ne, v nizozemštině se příjmení prostě tvořily trošičku jinak. Nizozemština jako germánskej jazyk má na rozdíl od češtiny členy a na rozdíl od angličtiny nebo němčiny je v příjmeních často zachovala, stejně jako předložky. Takže v nizozemštině existujou podobný základní původy příjmení, jako jinde, třeba od jména otce (Janssen, Petersen, Hendriks), ale v případě příjmení podle místa původu, zaměstnání, nebo vlastností si často zachovaly ty členy a předložky. A jelikož "van" je "z" a "de", "den", "der" jsou prostě varianty anglickýho "the", tak máme například:

    Van Dijk: Z nebo od příkopu, anglicky doslova from (the) dike. To určite žádnej šlechtic nebyl.
    Van den Berg: Z hory, čeká varianta by byla asi Horák nebo Horský, doslova from the mountain
    Van der Meer: Od jezera, neboli Jezerský - from the lake
    De Vries: Frísák, Fríský (pocházející z Fríska), anglicky the frisian

    De Smit: Kovář, doslova the smith
    De Bakker: Pekař, the baker
    De Kuyper nebo De Cuyper: Sudař, the cooper
    De Visser: Rybář, the fisher
    Obzvlášt v případě profesních příjmení ale často existujou varianty bez členu - Smit, Bakker, Kuyper, Visser

    De Jong / De Jonge: Mladý, anglicky doslova the young (one), prostě junior
    De Groot: Vysoký nebo Velký, the tall (one), the large (one)
    De Wit: Bílý, the white (one)
    SPIKE411
    SPIKE411 --- ---
    Katastrofa u jezera Nyos 1986: Smrtící limnická erupce a tichá apokalypsa - Aktuálně.cz
    https://magazin.aktualne.cz/katastrofa-jezero-nyos-limnicka-erupce-ticha-smrt-1986/r~37111796a36f11f0b589ac1f6b220ee8/
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    Věděli jste, že ve Wisconsinu každý rok parta místních přesouvá obří plovoucí ostrov? Chvíli sem na to koukal jako že co to zase vidláci provádí přírodě, ale pak sem si dohledal informace a má to svůj důvod :)

    Na jezeře Chippewa (známém taky jako Chippewa Flowage) se nachází Forty Acre Bog neboli Čtyřicetiakrové rašeliniště, velká masa tvořená rašelinou, kořeny, bahnem a dokonce i vzrostlými stromy. A protože ty stromy chytají vítr jako plachty, ostrov se samovolně pohybuje po jezeře :)
    Když vítr zavane špatným směrem a ostrov zablokuje důležitý most mezi východem a západem jezera, místní usedlíci naskočí do lodí a spojí síly, aby ho odtlačili zpět. Není to ale jen tak, rašeliniště je chráněné, nesmí se rozdělit ani poškodit, a navíc se často zachytí o skály nebo se po pár dnech zase odplaví.
    Celá tahle operace se někdy musí opakovat vícekrát, protože záleží na větru a štěstí. I tak to ale komunita dělá každý rok – nejen kvůli přístupu přes jezero, ale i kvůli respektu k unikátnímu přírodnímu útvaru, který je domovem pro řadu rostlin i zvířat.

    Já si jen tak pod čarou říkám, proč ho šetrně nepřikotví mimo tu cestu mezi východem a západem, ale je jasný, že už z toho asi bude poměrně hezká a milá tradice, kdy se všichni můžou zase pozdravit :)



    našel sem k tomu i video

    SPIKE411
    SPIKE411 --- ---
    10. listopadu 1975 došlo k potopení nákladní lodi SS Edmund Fitzgerald na Hořejším jezeře (Lake Superior). Ve své době byl na Velkých jezerech největší lodí a dodnes je to největší (a taky myslím poslední) vrak na dně jezera.
    Během 17 let své kariéry převážela železnou rudu z dolů v okolí města Duluth do železáren v Detroitu, Toledu a dalších přístavů na pobřeží Velkých jezer, přičemž stanovila několik rekordů v množství přepraveného nákladu. Loď byla oblíbená mezi fanoušky vodní dopravy, které kapitán Peter Pulcer při plavbě v blízkosti pobřeží bavil přehráváním hudby přes lodní interkom.

    Na svou osudnou plavbu se s nákladem železné rudy vydala z přístavu Superior odpoledne 9. listopadu 1975 pod vedením kapitána Ernesta M. McSorleyho. Spolu s nákladní lodí Arthur M. Anderson, která se k ní po cestě přidala, se následujícího dne ocitly v silné bouři s vlnami dosahujícími výšky až 11 m. Edmund Fitzgerald se náhle potopil 10. listopadu těsně po 19.10 v kanadských vodách Hořejšího jezera. Jeho vrak, nalezený několik dní po nehodě, leží v hloubce 160 m.

    K jezeru se váže taková zajímavost – jeho voda je celoročně tak studená, že
    a) je takřka nemožné v ní přežít, ať jste sebelepší plavci, do pár minut vás dostane podchlazení,
    b) těla takřka nepodléhají rozkladu a netvoří se v nich plyny, které by je jinak vynesly na hladinu.
    Spousta utonulých (nejen z Edmunda Fitzgeralda) je tak stále na dně jezera.

    SS Edmund Fitzgerald - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/SS_Edmund_Fitzgerald
    Edmund Fitzgerald – Wikipedie
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Edmund_Fitzgerald

    Krom toho, že loď se sama o sobě těšila jisté popularitě, její ztroskotání ještě zpopularizoval kanadský písničkář Gordon Lightfoot (zjevně taky notně coverovaný českými "umělci", viz česká Wikipedie).

    Lake Superior - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Superior#Shipwrecks
    Lightfoot sings that "Superior, they said, never gives up her dead". This is because of the unusually cold water, under 36 °F (2 °C) on average around 1970. Normally, bacteria decaying a sunken body will bloat it with gas, causing it to float to the surface after a few days. But Lake Superior's water is cold enough year-round to inhibit bacterial growth, and bodies tend to sink and never resurface.[46] Joe MacInnis reported that in July 1994, explorer Frederick Shannon's Expedition 94 to the wreck of Edmund Fitzgerald discovered a man's body near the port side of her pilothouse, not far from the open door, "fully clothed, wearing an orange life jacket, and lying face down in the sediment".

    Gordon Lightfoot – Wikipedie
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Gordon_Lightfoot
    The Wreck of the Edmund Fitzgerald - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/The_Wreck_of_the_Edmund_Fitzgerald

    Gordon Lightfoot - Wreck Of The Edmund Fitzgerald (Official Audio)
    https://www.youtube.com/watch?v=FuzTkGyxkYI


    The Wreck of The Edmund Fitzgerald (Live In Reno)
    https://www.youtube.com/watch?v=M3x2vcergP0
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    Kdybych toho sdílela až příliš, tak do mě dloubněte, ale mně to poslední dobou přijde všechno hrozně fascinující.

    V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý pět tisíc let. Místo sloužilo k produkci a skladování jídla pro velké množství lidí. Jeho objevení dokazuje užší kontakty mezi africkým a evropským kontinentem, než se předpokládalo, napsal francouzský deník Le Monde.

    Na objevení neolitické vesnice, kterou lze velikostí přirovnat k městu Troja na začátku doby bronzové, se podílel mezinárodní tým složený z Maročanů, Britů a Italů. Archeologové odhadují, že zde žily až dva tisíce lidí. „Nejméně po dobu pěti století se na ploše devíti až deseti hektarů rozvinula zemědělská práce. Stalo se tak někdy mezi čtvrtým a třetím tisíciletím před naším letopočtem,“ upřesnil archeologický tým.

    Největším přínosem je objev obilnic. Jde o zdobené nádoby, které sloužily k přechovávání obilí a ječmene. Takové nádoby se doposud našly pouze na Pyrenejském poloostrově. Právě jejich objevení dokládá silné propojení mezi oběma břehy Středozemního moře.

    Tato konkrétní lokalita byla objevená už roku 1938 geologem Ralphem Bagnoldem. Ten narazil při vstupu do údolí vyschlého koryta na jakousi přehradu – obří písečnou dunu, která zadržovala vodu nad ní. Přítomnost vody expedici na místě na několik dní zdržela, takže archeolog Olivier Myers měl čas prozkoumat tamní prehistorii. Dokázal na dně jezera i na samotné duně najít několik pozoruhodně rozsáhlých staveb, ale další výzkum zastavil příchod druhé světové války.

    Průzkum pokračoval až později, zejména od osmdesátých let dvacátého století, to už s pomocí moderních archeologických metod a ve spolupráci s místními úřady.

    Archeologové našli pod saharským pískem pět tisíc let staré sídliště — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/archeologove-nasli-pod-saharskym-piskem-pet-tisic-let-stare-sidliste-353487
    PUKPUK
    PUKPUK --- ---
    Že se může potopit 150m vysoká vrtná plošina do 3m hlubokého sladkovodního jezera. A vlastně i celé jezero s ní.

    Stalo se tak v roce 1980 v Lake Peigneur. Vrtaři v tomto jezeře nechtěně navrtali solný důl pod jezerem a tak se stalo že se celé jezero vypustilo, Do propasti byl vtažen remorkér, dok, další vrtná plošina, parkoviště a velký kus nedalekého Jeffersonova ostrova. Důl byl samo funkční takže 50 horníků mělo o zábavu postaráno a čekal je výstup zoufale pomalým výtahem pro 5 lidí.
    A aby toho nebylo málo, do vypuštěného jezera odtokovým kanálem nateklo moře a vznikl dočasně jeden z největších vodopádů ve státě a vytlačovaný vzduch z dolu vytvořil až 150m gejzíry. Nyní je voda v jezeře slaná a je hluboké kolem 50 metrů

    Aneb jak jedno špatné zaměření 30cm vrtu způsobilo megaprůser.

    Lake Peigneur - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Peigneur
    CROSS
    CROSS --- ---
    Už jsem to někde na nyxu psal, ale v tomhle klubu to nebylo, tak když se tady probírá cunami v horách, přidám mírně zajímavý fakt o podobné vlně na Ženevském jezeře. Pravděpodobně se utrhl kus skály v místě, kde se do něj vlévá Rhôna, a mělo to ten samý efekt. Stalo se v roce 563.

    Ancient tsunami devastated Lake Geneva shoreline | Nature
    https://www.nature.com/articles/nature.2012.11670

    Musée du Léman čili muzeum Ženevského jezera v Nyonu o tom má celou expozici.
    BBR
    BBR --- ---
    XCHAOS: Proč se města, řeky a jiné projevy komplexních (ve významu slova, jak ho používají zeměpisci) systémů organizují do krajně asymetrických rozdělení je zajímavá otázka. Pokusím se o spekulativní, jen mírně poučenou odpověď, která snad nebude zcela mimo, i když zůstává stále na začátku cesty.

    Pravděpodobně je to proto, že podmínky na zemském povrchu jsou různorodé. Jevy, které sledujeme, geografické jevy - řeky, města, jezera, horstva, firmy, ... - jejich výskyt a jejich "kvalita" ve smyslu jaký mají charakter - jsou složitě, vícenásobně podmíněny kombinací různých vlivů (přírodních, hospodářských, sociálních, historických, kulturních). V důsledku tohoto komplexního působení různých vlivů jsou na Zemi nejčastější takové podmínky, které pro rozvinují určitého jevu do "největší velikosti" (ale asi platí i do nejvyšší kvality) nejsou příliš příznivé, ale současně ne zcela nepříznivé. Takže na Zemi jsou nejčetnější místa/případy, kdy prostředí není pro daný jevy vysloveně nepřátelské, ale ani nijak zvlášť přátelské, a daný jev se proto vyskytuje jako "malý", ale zato velmi četný. Naproti tomu míst, kde jsou podmínky zvlášť příznivé, je málo, protože vyžadují příznivou kombinaci příliš mnoha faktorů, ke které dochází jen zřídka (proč, o tom dále, ale odpověď nečekejte). Pokud k příznivé kombinaci vlivů dojde, vyrostou velká města, velké firmy, malé řeky se slijí do velkých (a množství malých řek je mimo jiné podmínkou té velké, že), vytvoří se velké jezero, vznikne velká hora nebo pohoří. Spekuluji, že velkých měst bylo dlouho méně než velkých řek nebo hor, dokud byla města vázána převážně na příznivé přírodní podmínky. V okamžiku, kdy pro rozvoj měst začaly být důležitější podmínky hospodářské a sociální, neboť technologie umožňují nepříznivé přírodní podmínky překonávat, je na světě asi více velkých měst než velkých řek, ale současně diferenciace zhruba podle Zipfa, tedy krajně asymetrické rozdělení, se jen přesune o řád výš, jsou větší města, slévají se do metropolitních oblastí nebo rostou do týchž, ale samotný charakter rozdělení zůstává, z výše uvedených důvodů komplexity vlivů/podmínek, zachován.

    Teď k otázce proč je příznivá kombinace faktorů pro výskyt určitého komplexně podmíněného jevu vzácná? Nevím. Opět spekulace: jednotlivé vlivy, které tvoří komplex vlivů ovlivňujících určitý jev, sice nepůsobí náhodně, protože pro každý z nich lze většinou najít nějaká pravidla, podle kterých se daný vliv chová (vedlejším důsledkem je, že se někdy dá chování toho vlivu jakžtakž předpovídat), a někdy známe určitá pravidla pro kombinaci velmi malého počtu těchto vlivů (víme, jak se navzájem ovlivňují, jak spolupůsobí), ale pro spolupůsobení celého komplexu těch vlivů pravidla nejen neznáme, ale mám pochybnost, zdali jsou (přinejmenším prakticky) poznatelná. Z našeho pohledu se tedy komplex vlivů, který působí na komplexně podmíněné jevy, chová náhodně. Je-li opravdu náhodný či nikoliv pravděpodobně zavádí úvahy také do oblasti filosofie, tam já už nemůžu. Nebo do oblasti matematiky, tam taky nemůžu.

    Nevím, jestli ještě distribuuji zajímavá fakta. Pokud ne, omlouvám se.
    SULTHAN
    SULTHAN --- ---
    XCHAOS: Oni kolo znali, pouze ho nepoužívali pro přepravu.

    Alespoň se to nedá prokázat, i když existují náznaky, že se sem tam na něco většího použily


    To, že nepoužívali kola má pravděpodobně mnohem jednodušší důvody
    - používali lodě. Zejména třeba hlavní město Aztéků bylo postaveno na ostrově uprostřed jezera.
    - celé středo a jiho americké indiánské kultury žily v horách. V horách je kolo v podstatě k ničemu.
    - neměly tažná zvířata. To, že neměli tažná zvířata je nejspíš hlavní důvod, proč nikdy nezačali víc používat kolo ani na planinách.
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    SALVATOR: A eště sem trochu pátral a odhaduje se, že praslovanština se od protobaltoslovanštiny začala oddělovat někdy kolem roku 1500 před naším letopočtem. Maďaři se v tu dobu nacházeli eště kus cesty na severovýchod od dnešního Aralskýho jezera, čili zhruba uprostřed dnešního Kazachstánu. Tam podle mě o nějakým kontaktu fakt nemůže bejt řeč.
    STENNY
    STENNY --- ---
    Ve finštině existuje slovo sisu. Není tak docela přeložitelné; znamená něco jako houževnatost, drsnost, ochotu postavit se i beznadějné situaci. "Víš, že to nemůže dopadnout dobře, ale stejně se zvedneš a jdeš," jak glosoval jeden Fin. Často si tato zaťatost žádá velmi nezvyklá řešení situací; dobrým příkladem jsou finské taktiky ze Zimní války. Finsko bylo lidsky i technologicky v obrovské nevýhodě, takže si muselo poradit jinak. Třeba...
    - Většina ruských vojáků neuměla lyžovat. Naopak skoro každý Fin to uměl, takže se Rusové brzo naučili, že něco jako "bezpečí" neexistuje - maskovaní a téměř bezhluční Finové na lyžích programově napadali ruské jednotky v noci, aby nepřítel nemohl spát a udržet se v teple.
    - Finové neměli téměř žádné protitankové zbraně, použitelné pěchotou. Rozjeli proto masovou výrobu zápalných lahví.
    - Pohraniční oblastí Finska byly velmi hustě zalesněné a postupovat bylo možné vlastně jen několika lesními cestami a přes zamrzlá jezera. Rusové brzo zjistili, že Finové do ledu na jezerech a bažinách zavrtávají řetězce náloží a pak celý ledový pokryv pod ruskou kolonou odpalují. Takže lepší je postupovat po cestách? No, vlastně ne. Kolony na úzkých cestách byly velice dlouhé a špatně bránitelné; Finové byli schopní rychlým přepadem na utábořenou kolonu kus cesty vyčistit, opevnit se na něm a tím celou kolonu zablokovat. Taktice takovéto postupné likvidace se říkalo motti, což je výraz pro hranici složeného dříví. Volný překlad by byl něco jako "kubíková taktika," ale to zní málo drsně.
    - Při přepadech ruských táborů se primárně ničila velitelská stanoviště, sklady zásob a polní kuchyně. Omrzliny a nedostatečná výživa byly leckdy Rusům nebezpečnější, než samotní Finové. Hodilo by se schovat a zahřát v nějaké obsazené vesnici, že? Finové proto při ústupu opuštěné osídlení často pálili a stojící stavby byly zamořené nástrahami.

    Sisu ale není ignorování reality. Navzdory své neskutečné houževnatosti Finové věděli, že na něčem se škudlil nedá, pokud mají vojáci zůstat bojeschopní. Ruští vojáci fasovali standardní jídelníček, tedy vesměs chleba a čaj, což na pokrytí namáhavé činnosti v třeskuté zimě nestačilo ( i když zrovna vojáci obojí dostali, což se často nepodařilo). Finové oproti tomu měli řetězec polních kuchyní a saun, aby vojáci po akci rychle dostali teplé jídlo a mohli se pořádně zahřát.
    A když ani to nestačilo, měly finské jednotky po ruce pervitin :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam