...tak to abych přispěl něčím víc topicovějším, co?



Nevím, jak vám, ale mně ty černobílý herečky přijdou všechny stejný. Ale tady Hedwig Eva Maria Kiesler je dost spešl.

A né jen proto, že to je rakouskouheračka s moravskými kořeny na matčině straně, která pak s novým jménem Hedy Lamarr dobyla Hollywood a svého času byla vnímáná za když ne nejhezčí ženu stříbrného plátna, tak jednu z nej nejkrásnější ženu?
Bývá také považováná za jednu z inspirací pro první kreslenou disneyovskou Sněhurku (narozdíl od Snowflake jí ale stačilo prostřídat jen šest manželů z nichž posledním byl její rozvodový právník) a pak posloužila i jako předobraz originální původní Catwoman (1940) (žádná černoška, žádná bloncka, sorry Eartho, sorry Mitchelle)



Ale to přeskakuji.

V 18 (r. 1932) si střihla hlavní roli ve filmu Gustava Machatého - Extase.

Lehce o filmu pro kulturní ignoranty jako jsem já: o roli stála např. mladá Adinka Mandlová. Její milenec Hugo jí to ale rozmluvil s tím, že nebude dobré začínat kariéru jako nahá. Nicméně když pak viděla úspěch Hedy v Hollywoodu, tak ji docela mrzelo, že poslechla chlapa.
Hedy se nejen že nahá koupe v přírodě, ale v rouše Evině běží i za svým splašeným koněm (smůla Adí, kdybys tam hrála, bylas bys snad v každé filmové encyklopedii). Jo a jde o první nepornografický film zobrazujúci ženu pri orgasmu. Teda jen její obličej, ale i to stačilo, aby filmík odsoudili a tak trochu zabanovali i velcí filmoví kritici jako papež Pyjus a Hitler (i když on měl možná spíš problém s tím, že přece nešlo, aby árijci slintali nad židovku v extázi).

Pak se vdala za svého fanouška - o třináct let staršího zbrojařského magnáta Friedricha Mandla - výrobce a dodavatele nejen munice pro Hitlerovo Německo. Který byl mimo jiné tak trochu žárlivka a snažil se z celého světa skoupit všechny kopie Machatého filmu Extase. Prostě se holka dostala do zlaté klece, kam ji chodili očumovat italští fašisti a němečtí nacisti (prý se někdy stavili i Benito a Áda, což je takové lehce ironické, že Adolf zakázal film manželky svého kámoše)

A tak v roce 1937 od svého manžela utekla, když jedné noci uspala komornou, která ji měla hlídat, a poté ujela na kole převlečená do jejích šatů s hrooomadou šperků.

Hurá přes Paříž a Londýn do U.S. of America, cestou se sčuchnout s Hollywoodským bossem MGM, změnit jméno a od 1938 nastoupit hvězdnou dráhu po celá 40. Ale kterak holka k úspěchu před kamerami přišla, to je ta méně zajímavá část.

Heduš sice řekla, že "Kterákoli dívka může vypadat překrásně. Stačí, když bude klidně stát a tvářit se přihlouple.", ale to nebyl její šálek kafíčka.
Po tatínkovi to byla holka zvídavá a on ji rád zasvětil do tajů kolem elektřiny, mechaniky a tak. No a co, že to byla holčička, místo panenek radši rozebírala a skládala věci.

A jestli se něčemu nemohla krásná Hollywoodská herečka vyhnout, tak Howard Hughesovi (filmový producent, režisér, pilot, letecký inženýr, podnikatel, vynálezce, umělecký producent, značně psychicky vyšinutý muž a megaloman - to se to žije renesanční život, když se někdo umí narodit a podědit, že?!)
Tak se tak bavili, on podporoval její invence, ukázal jí, jak se vyrábí letadla, ona si vzala pár knížek o rybách a ptácích, koukala na obrázky těch nejrychlejších a nejhbitěších a tadá!




Hughes si dal chvilku na popadnutí dechu a pak to nějak zakomponoval do svých ér, která hned fičela na frontu.

Další udělátka z její hlavinky - Coca-Cola v kostce (během WWII nějak nestíhali zásobovat. Sama Hedy tedy řekla, že to chutná pěkně hnusně, ale dvířka pro šumáky se otevřela), takové ty krabičky na kapesníky, kdy vytáhnete jeden a další se povystrčí, upgrade semaforů (vsunutí oranžové mezi červenou a zelenou) a fluorescenční obojky pro psy.

Ale ten nejlepší vynález, nebo koncept, ten přišel v r. 1940 po seznámení se s klavíristou Georgem také takovým kutilem Antheilem s láskou k pianolum (znáte z každého westernu - samohrající piano s válcem s dírkama). Pro film Mechanický klavír z r. 1924 Antheil složil hudbu, kdy 16 klavírů synchronizoval pomocí papírové děrné pásky. Toto naši mladou ženu fascinovalo a napadlo, že podobná děrná páska by se dala použít i pro synchronizaci rádiových kmitočtů.
Vzpomínáte na jejího prvního manžela? Tak tuto problematiku řešil s kámošema od fochu - jak to udělat aby spojenci neokázali stopovat jejich signály k jejich torpédům.

Tento komunikační systém měl tedy sloužit hlavně na moři, konkrétně ovládat dálkově řízená torpéda a sloužit pro tajnou komunikaci, protože díky přeskakování kmitočtů mohl nepřítel jen těžko zjistit, která frekvence se právě používá a tak signál rušit.

Armáda to však dala k ledu jako příliš složité - a taky si do toho přeci nenechají kecat od nějaký hérecký krasotinky a nedostudovanýho zevláka. Umělcům doporučila spíše se usmívat a propagovat státní dluhopisy, jestli chtějí nějak pomoci válečnému úsilí.

Ale aspoň z toho byl Patent číslo US2292387 (r. 1942, jí bylo 28, jemu 42) na "komunikační systém založený na principu přeskakování mezi frekvencemi".



(představa přenosové cesty, u níž by se synchronně, pomocí děrné pásky(!), přelaďoval jak vysílač, tak přijímač. Postup, kdy při přenosu informací se vysílač a přijímač synchronně přelaďují na další a další frekvence a který je znám pod zkratkou FHSS (Frequency-hopping-spread-spectrum), tedy zvláštní druh modulace odolné proti odposlechu,)

Myšlenka byla oprášena během druhé kubánské krize začátkem 60. let (když vypršela patentová práva), kdy si napjatá situace naléhavě žádala nové způsoby utajené komunikace, a najednou se princip "přeskakování frekvencí v rozprostřeném spektru" hodil!


Později se stal tento patent základem velké části dnešní bezdrátové komunikace - satelitní telefony, bluetooth, GPS a lze ho označit za pradědu Wi-fi.
O Lamarr si můžete leckde přečíst jako o Mother of Wi-fi, ale spíše je grandmother. :)



Po posledním rozvodu se zcela odstřihla od světa, podle některých to bylo i kvůli její uvadající kráse. Přestala komunikovat s rodinou i s přáteli a skončila zahořklá a osamocená. Kvůli zhoršujícímu se zraku později ani nevycházela z domu. Zemřela v 85 letech v roce 2000.

Shrnuto bez podtržení - není moc lidí, kteří by měli hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy (1960) a zároveň byli uvedeni do emerické National Inventors Hall of Fame (2014) a získali Pioneer Award od Electronic Frontier Foundation a k tomu o nich a jim Jonny Depp napsal písničku.

This is a song for Miss Hedy Lamarr
Erased by the same world that made her a star
Spun out of beauty, trapped by its web
She's a perfect cocoon entwined in gold thread
Her beauty is spectacle, the thoughts too pure
The light of her being, her exotic allure
Was torn at the seams for daring to dream
It's so hard to speak when you're frozen in scream



Já nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem zjistil, že mám na třech zařízench otevřeno spousto panelů o ní, tak jsem si to zesumíroval. Veškeré výše uvedné informace jsou poctivě progooglené z více zdrojů, avšak bez záruky, že oni od sebe neopisují :-)



heh, nechtěl bych ten výplod číst na mobilu :)

QUANTI: vulvu, nikoli vaginu. Sorry, ja musim. (Ano, i v clanku to maji blbe.)

SALVATOR: Když jsem si přečetl nadpis, tak jsem si říkal že je divný že o tom nevím. Ale pak jsem zjistil, že tam zařvalo dvacet rusáků a pochopil jsem proč o tom nevím :))

A to není cynismus, ruskej voják neni člověk, sorry.

MEJLA77: Ehm... sorry ale zkurvils pointu.

Učí velký bílý žralok syna lovit, a povídá mu:
- Hele, mladej, támhle se koupe člověk. Připlaveš k němu, ukážeš ploutev a začneš kolem něj kroužit. Uděláš první velkej kruh, pak menší, a nakonec nejmenší. No a pak ho chytíš a sežereš.
- A proč nemůžu normálně připlavat a sežrat ho rovnou?
- Hele mladej, musíš mu dát čas na vyprázdnění, jestli ho nechceš chceš žrát i s hovnama.

SALVATOR: Historka, mám historku. Kdysi mě napadlo chodit vejšce na kurz latiny, proč, to už netuším, a ani to není důležité. Každopádně vyučující nebyla zrovna nejostřejší tužka v penále. Jednou nám popisovala následující situaci: Obrátila se na ni nějaká firma zabývající se překladem filmů (zdůrazňuji: mluvíme o vysokoškolském pracovišti), že se v jakémsi filmu objevuje latinský text, ale oni nemají psané dialogy a nevědí, co to je. A že by to potřebovali zjistit. Dumala, dumala, ale anglická výslovnost byla nepřekonatelná. Člověk by řekl, že normální je hodit jim to zpátky na hlavu a říct Sorry, jsem asi debil; nebo Tato svahilská výslovnost nelahodí mým uším, nevim, dál. Ale to ona ne. Vzala libovolný text (mám dojem, že nějakého klasika) a řekla Dejte tam tohle. Tak to vzali a dali to tam a byl z toho průser jak mraky, protože ten text byl něco hezkého ze Zjevení, hrálo to tam docela podstatnou roli a značná část lidí, kteří ovládají angličtinu a alespoň bazálně latinu, se zorientuje.

STARF: tak sorry, mazat to nebudu, ať do stejné pasti již nikdo nespadne
každopádně to okolí ATOMIKS: je velmi zajímavé

NIKDAS: Stručná přednáška ze zeměpisu k Zipfovu pravidlu a velikosti měst (sorry za délku):
Zipfovo pravidlo (v zeměpise se pojem užívá spíš než zákon, někdy taky rank-size rule) je spíš aproximací a zeměpisci kdysi tvrdili, že víceméně platí v "přirozeně se vyvíjejících sídelních systémech". Jelikož definovat či jen zhruba vymezit přirozeně se vyvíjející sídelní systém není snadné, lze se na "nepřirozenost vývoje" sídelního systému vymluvit vždy, když empirické pozorování teoretický předpoklad velikostní distribuce sídel nepotvrdí. Podstatný závěr/poznatek o světě, vycházející z Zipfova pravidla je, že komplexní či semikomplexní systémy (ve smyslu komplexity jak ji chápou zeměpisci) v nichž je větší počet jednotek, např. sídla v nějakém větším území, kraj v Česku už stačí, firmy v ekonomice, ale třeba i mzdy lidí či bohatství lidí (pokud mzdy či bohatství nejsou přehnaně regulovány), nebo hory/pohoří nebo řeky a říční soustavy, neomezuje se to jen na sociální/ekonomické znaky/jevy mají tendenci ke krajně asymetrické distribuci, na rozdíl od distribuce normální (Gaussovy).

Čili krajně asymetrické rozdělení je pro určitý druh jevů/znaků přirozené ve smyslu typické, a je opakovaně porozorované. Neplatí to absolutně, na obou koncích křivky jsou často různé odchylky. Je málo velkých měst a tak nějak se s pořadím zřetelně zmenšují, ale jejich rozdělení nemusí příliš odpovídat Zipfovu pravidlu v jeho čistě matematickém vyjádření. Na opačném konci je málo těch úplně nejmenších vesnic, ale jen u trochu větších už ta pravidelnost platit zase začíná. Na konci velkých selků vizte česká krajská města, Praha 1,6 mil. (nebo i víc, podle toho, co z té sídelní kaše kolem do Prahy započítáte), Brno něco přes 400 tis., Ostrava přes 300 tis. (snad ještě, za bolševika bývala druhá před Brnem), dále Plzeň, která kol sebe má suburbánní sídelní kaše docela málo, ale má cca 150 tis. lidí, a pak 6 krajských měst, která mají všechna kolem 100 tis., když přidáte zázemí, počet obyvatel se zvětší, ale zase budou vycházet víceméně stejná. Když pohlédnete do jiných zemí, je to poněkud jiné, ale ta podobnost v nepodobnosti platí i tam.

Pravidlo krajně asymetrického rozložení pro mnoho znaků/jevů, které kolem sebe pozorujeme má důležité důsledky. Jedním z nich je to, že takové rozdělení nerepresentuje příliš dobře průměr. Zpravidla se používá medián, případně doplněný nějakými dalšími percentily.

Praktickým důsledkem je nesmyslnost tvrzení, na které často můžete narazit v médiích, že "více než polovina lidí v Česku má podprůměrnou mzdu/plat", s explicitním či implicitním dovětkem, jaká je to hrůza. Není to hrůza. Je to normální a v normálním světě a v normální společnosti to tak bude vždycky, právě proto, že to vyplývá z toho pravidla krajně asymetrické distribuce tohoto jevu.

Učenější diskuse a učenější vysvětlení, s menším důrazem na zeměpis, je zde. Jen neberte moc vážně ta tvrzení ve druhém odkazu v pořadí, že při "přirozeném vymezení městských/urbanizovaných/metropolitních areálů" je Zipfovo pravidlo potvrzeno. Neprověřoval jsem tu studii, ale mám pochybnost z důvodů uvedených výše.
Rank–size distribution - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Rank%E2%80%93size_distribution
https://en.wikipedia.org/wiki/Gibrat%27s_law

CERNYRYBIZ: Mě zase zradil autocorrect, sorry. Chtěl sem napsat, jestli myslíš Štěpána I. Svatého. On je totiž maďarsky Szent István a je to první maďarskej král. Předtím neměli krále a potom možná jo, ale to už byla historie moc pečlivě zaznamenávána, aby byli mýtický. Ono ani na tomhle, jako sem říkal, nic mýtickýho není a o žádný jeho souvislosti s medvědem taky nevím.

CROSS: sakra se mi to vzdycky pletlo se stavitelem lodi Otto Von Bismarckem #irony #sorry