DYNK:
DYNK: Bod 6:
Opět souvisí s dětmi - první odmítala skleničky, druhá odmítala domácí jídlo - a to jako náklady u podobného smráděte letí do dost jiných částek. To bylo jedno období.
A v tomto bodu to máme asi podobné - preference chutí jednotlivců v rodině jako celku člověk nezmění, nemá smysl to lámat přes koleno.
Další období po přechodu potomků do vzdělávacích zařízení - fakt mne překvapilo, v jakých částkách se náklady rodiny za jídlo umí pohybovat. Když si to zmapuješ:
1. jídlo doma
2. jídelny (dotovaná strava, nižší částky)
3. obědy rodičů (většinou menu - únosná částka)
4. kávy, kavárny, pití "cestou", "jedna zmrzlina", koláč / houska na snídani...
5. restaurace
6. dovážka jídla

- upřímně - je dost rozdíl v nákladech na dovážku jídla či menu obědy u jednotlivce / páru a pro 4 lidi (ať už dovážka, nářez u návštěvy restaurace)
- pekelně to bylo vidět teď na číslech během lockdownu - buď člověk vařením domácí stravy ušetřil desítky tisíc během kvartálu nebo naopak projel desítky tisíc navíc díky dovážce (na stranu druhou je potřeba si uvědomit, že to není žádná psina měsíce fungovat jako výdajové okénko a leckde ten zápřah dotyční odnesli zdravotně).

Specifické je zatížení rodinného rozpočtu je u potravinových intolerancí. Některé zdravotní pojišťovny mají dotační programy pro klienty s tímto zdravotním postižením.
Mám kolem sebe pár lidí, co jsou bezlepkoví a současně bezlaktózoví. Pizza nebo i obyčejný chléb pro podobného člověka stojí 2-3 násobek toho, co může zdravý člověk.
Mně paradoxně pomohla zmapovat náklady má intolerance na palmový olej - pokud si projdeš složení hotových potravin, a to včetně klasického pečiva, zjistíš, že v dnešní člověk zůstane odkázaný prakticky na "samodomo". Takže opět bylo potřeba zmapovat, co kde a za kolik (s podmínkou, že si nebudeme hrát na důchodce objíždějící akce), stanovit si rezervy - trvám na kvalitních potravinách a nehodlám si vyčítat, že máme několikrát do měsíce krevety a ryby musí být minimálně jednou týdně, maso a zeleninu beru od dohodnutých dodavatelů atd. Na stranu druhou zjistíš, že stačí, když pečivo na týden pro čtyřčlennou rodinu vyřešíš upečením doma a jednu večeři vyřešíš zeleninovým krémem a v pohodě potenciální deficit za drahé potraviny dorovnáš.

Nic, rozepsala jsem se příliš do detailu, omlouvám se :)

Je to jen v návaznosti na plán - umořit aktuální finanční závazky v co nejkratší možné době a vytvořit rezervy s přepadem do investic, aniž by to ale nějak snížilo životní standard rodiny.

DYNK: Já se na to dívám tak, že pojištění je finanční produkt, kde platím za to, že se mi některé výdaje přesouvají z jednorázových do pravidelných plateb. Přistupuju k tomu jako k investování: víc pojištění = menší riziko, ale menší výnos.

Pojištění má záporný očekávaný výnos, takže se ho snažím mít co nejmíň. Výjimky jsou jen když je nějak dotované daňovým zvýhodněním, nebo když je to riziko takového charakteru, že by to nějak zásadně změnilo náš život. Takže pořád ještě mám životní, protože nezávislosti jsem nedosáhl, na dům, protože to by byl opravdu velký zářez do rozpočtu, a pro případ invalidity. Ale ty menší pojištění jako auto, děti, právní služby nebo vybavení domácnosti, tam za to snižování rizika platit nechci, úplně stejně jako nechci bezpečné státní dluhopisy, protože víc potřebuju vyšší očekávaný výnos než nízkou volatilitu.

Matoušův efekt tu funguje taky: chudý člověk si nemůže dovolit nepojistit auto, bohatý na tom pojištění ušetří.

DYNK: Bod 3:
Pokud vlastníš nemovitost nebo třeba jen auto - jak často řešíš s pojišťovnou revizi pojistky?
Nemovitost - zvedá se ti hodnota. Auto - snižuje a navíc je výhodné pojišťovny nenechat na obláčku jistoty, že jsi jistý klient.
Děti + rodiče - u dětí je potřeba je řešit až od jistého věku, plus brát v potaz, jestli a jakým sportům se v daném období věnují. Na to se dá navíc nabalit zvýhodněný rodinný balíček pojistek, než je platit zvlášť. Obzvlášť v kombinaci u nové pojistky u nového auta se vyplatí tohle řešit zaráz.
Penzijko - asi nejsem jediná, kdo zjistil, že dosavadních yx tisíc si už z rodičáku jaksi nemohu dovolit. Já ho nezrušila, jako většina známých kolem, dohodla jsem se na snížení částek a uspání plateb na dobu určitou. Následně jsem pak opět začala odkládat vyšší částku a zpětně dorovnávat původně plánovaná čísla na účtu.

Životko - pokud je člověk živnostník, banka / pojišťovna mu umí napálit neskutečnou částku + určitým typem investičního se dají řešit odečitatelné položky u daní. Opět - pár hodin hledání, kombinování, témeř zhroucení paní za stolem banky, která tomu houby rozuměla, ale rozdíl na měsíčních platbách u mne dělal rozdíl přes 5 tis. a mám výhodnější výsledek, než do čeho mne chtěla napasovat původně.

DYNK: Píšu na mobilu, tak k jednotlivým bodům:
Bod 1:
- v rodině s dětmi to jsou navíc exponovaná období - lyžáky, školy v přírodě, našetřit na léto (pokud za sebou nemáš kordón vnoučat chtivých babiček) plus dovolená. Září je zářez extra - výbava do školy je to nejmenší - letos se za dvě děti pohybujeme v desítkách tisíc.
Plus svátky.
V některých rodinách oslava půlkulatin / kulatiny apod., nedejbože se ti sejde 5 oslavenců během měsíce.

Plus výhledově zaevidovat / rozplánovat případnou rekonstrukci, ono je dobré si hlídat i údržbu domu / bytu.
Jen výmalba domu tě dnes vyjde na cca 20-30 tis.


P.S.
Vím, že teď asi působím jako strýček Skrblík, ale na důsledky toho původního “jen nástřelu” jsem pak narážela při neschopnosti dotahovat zvažované plány.

k financni nezavislosti taky muze prispet zakladni webiku, delani poradenstvi ci nataceni videjicek na jutub o financni nezavislosti. to je takovej ten klasickej pripad, kdy napisete knizku, jak vydelat prvni milion napsanim knizky o vydelavani. ;)

Když tu jedem ty seznamy tak taky jeden mám =)
1. Zbavit se dluhů (úrok 5% a více)
2. Vytvořit si rezervu (3-12 měsíců nákladů/příjmů, aby měl člověk klidné spaní)
3. Vymaxovat produkty se státní a zaměstnaneckou podporou (stavebko, důchodové připojištění...)
4. Pravidelný nákup levného a širokého ETF

DYNK: No, já bych to z osobní zkušenosti minimalizací nenazvala. Jde to i střední cestou.
A teď budu psát za sebe - rodina s 2 dětmi. A tam, pokud tedy člověk nechce obětovat rodinu a vztah, je to i o tom, že pojem maximalizovat příjmy, dost na hraně.

Takže proces probíhal (po úkrocích v předchozích letech) takto:
1. krokem bylo zmapování nákladů - ono se to nezdá, ale více méně to je záležitost 1 roku - vždy se najde něco, na co člověk zapomene (platby pojistek 1-2 x za rok, dovolené, kroužky, náklady za léčbu apod.) - jakž takž fungoval Excel, vůbec jsme se takhle hromadně nechytali s mobilními apkami, nakonec zabral až jeden specifický diář
2. na provozní náklady určit jeden společný účet s ponecháním si svých dalších, kam se prostě posílá dohodnutá částka
3. zrevidování pojistek, nákladů za satelit, elektřinu atd.
4. zrevidování nákladů za elektrické spotřebiče apod., dodavatele služeb
5. jejich výměna, případně dokoupení určitých spotřebičů do kuchyně
6. evidence nákladů jídla + externí výdaje tohoto typu
7. upřímně - teprve ve třetím roce jsme začali řešit investice a spoření (to probíhalo od druhého roku souběžně, ale spíše typu odkládání určitých částek na spořící účty "když se něco vysype" apod.)

CHEWBACCA: Z toho si nic nedělej. Nevěřím, že moc lidí v 18ti nebo 25ti začne takhle přemýšlet. Mě to taky trvalo poměrně dlouho. Stačilo kdysi poslechnout radu kámoše a mohl jsem být dneska, tam kde snad budu až za pár let. ;-)

ALTOR: neházel bych všechny dluhy do jednoho pytle. I když se mnou spoustu lidí nesouhlasí, tak třeba hypotéku považuji za vynikající investici.

CHEWBACCA: je to jako s ruznyma jinyma vecma typu sport.. cim driv zacnes tim lepe. To co popisuje Dynk a taky par dalsich linku je snaha o uplnou nezavislost a celkem brzkou (vyrazne driv nez 65.. ale jsou dalsi cesty)

Jeden z tech clanku v MMM mel nejakou takovouhle skalu:
1. Plne fin. nezavislost (pasivni prijem vetsi nez vydaje)
2. Investice tvori peknou cast prijmu
3. Nemam moc investic ale nemam pujcky
4. Mam pujcky ale celkem optimalni
5. Mam pujcky, kreditky ale sem schopnej splacet
6. Exekuce atp.

Vtip je v tom pohnout se v tom zebricku co nejlepe k mensimu cislu.. kazdej krok spravnym smerem pomaha. Cest je jak se tady psalo vicero ale tohle je ucel.

CHEWBACCA: na video jsem zatim nekoukal, ale kdybych se mohl vratit v case naucit sve mladsi a hloupejsi ja jednu jedinou vec, resp. ji prakticky pochopit a nasledne vyvodit adekvatni chovani, bylo by to slozeny uroceni :D

WARBABY8: chapu. bohuzel. v mladi az dodnes jsem trpel financni negramotnosti :-(

CHEWBACCA: kouzlo finanční nezávislosti je schované za operací, které se říká složené úročení. Jde o to, že čím dřív dokážeš nasbírat slušné portfolio, tím dřív ti začne generovat potřebný zisk, který převýší tvoje životní náklady. To znamená pokud si dokážeš v mládí odpustit nové auto nebo drahou dovolenou, tak v pozdějším věku toto uskromění může generovat zisk který ti pokryje každoroční dovolenou.

CHEWBACCA: Osobne kolem sebe vidim dva pristupy - bud minimalizace nakladu, nebo maximalizace prijmu pri plus-minus zachovani nakladu. Pro co nejdrivejsi dosazeni FN je samozrejme nejlepsi kombinovat jak minimalizaci nakladu, tak maximalizaci prijmu.

Obvykle se setkavam spis s prvnim pristupem - minimalizaci nakladu. Ja osobne jdu spis tou druhou cestou. Snazim se drzet si co nejvyssi prijem v ramci oboru, vymyslet a realizovat napady na dalsi prijemy. V minimalizaci nakladu mam velke rezervy, ale jak uz jsem tu psal - kdybych naklady skutecne osekal, mel bych pocit, ze neziju zivot tak, aby me naplnoval. A celej smysl FN vidim v tom, ze clovek ma moznost si udelat zivot vic podle sebe.

RUDY_CZ: s tou Prahou to chápu, tam je to spíše za trest. U nás na dálném východě (Frýdek-Místek) je ale auto pomalu nutnost, aby se člověk někam rozumně dostal :)

Ony ty tabulky jsou obecně dobré, člověk si například zjistí, že než dávat denně 100 za kávu, vrátí se mu investice do kávovaru během 3-6 měsíců :)

WOJTISHEK: jasně, je to subjektivní, ne každý auto využívá denně a k práci.