INDIAN:
> To vas tak opravdu brzdej?

Dost :-) Alespon v nasem nastaveni, jak rika SAJAGI. Deti mam 3, barak je malej, zijem v zahranici, takze zadna podpora od rodiny. Rekl jsem si, ze je celkem nefer rici "hele, ja pracuju, ty se staras o deti a do prace se vratis az pak" (coz by byl alibismus, protoze za ty roky bude tak mimo, ze to nebude mit cenu, oba to vime). Takze partnerka pracuje (od 1 roku veku deti, dyl to tady nejde). Ale to znamena, ze chodi domu v lepsim pripade v sedm, v horsim treba taky v deset vecer (a nikdy nevis). To rovnez znamena ze pres den mas na praci realisticky tak 10:00 - 15:00 cisteho casu, 2 hod mi zabere jen se zorientovat v tom, kde jsem den predem prestal. Takze 3 hod denne efektivni prace. Nektere veci vyresit jdou za tu dobu, dost jinych proste ja proste za 3 hod nedam. A 2x3 hod neni totez jako 1x6hod, alespon ne pro me. Takze casto jedina moznost je jit do prace vecer a jet pres noc. To neni idealni a ten problem jsem pred detma nemel, kdyz bylo potreba, proste jsem u toho sedel jak dlouho byla potreba. Ve vysledku to bylo efektivnejsi protoze a) jsem byl vyspalej, b) usetril jsem mrte casy na tech "context switches".

V dobe covidu a lockdownu to bylo fakt na palici (a to mam to stesti ze si muzu dovolit platit kancelar a mohl jsem do ni chodit i za lockdownu - a partnerka "musela", protoze je byla key-worker).
Ted je to par mesicu co jsme zavedli stridavou peci o deti a je to o dost lepsi co se tyce prace.

Takze jo, ciste z hlediska prace me fakt brzdej.

INDIAN: Aspoň u mě to taky není tak, že "kvůli dětem jsem teď neproduktivní v práci", ale sám jsem si zvolil styl být blíž dětem na úkor práce. Je to sice víc namáhavé a časově náročné, na druhou stranu mě to víc baví a žena má taky nějaký čas pro sebe. V práci jsem (imo) stále víc produktivní než spousta jiných kolegů, ten úkor je spíš časový (mám snížený úvazek).

Těch přístupů je víc, spousta známých nechává děti komplet na svých manželkách (ani neví, jak je přebalit či nakrmit) a jedou kariéru. Za sebe bych se asi naopak styděl, no.

VYHULENY_UFO: tak zatím je to o tom, jak ovlivňují děti tvůj profesní vývoj a taky to programování...

DELVIT: jo s tou nemocností je to taky fakt ... my se teď třeba už 3 měsíce plácáme v post-covidu ... furt je někdo z nás doma nachcípanej - rýmičky, kašle a nemůžeme se toho zbavit ... museli jsme odpískat úplně plavčo s malou, protože tam prostě od začátku února ještě ani jednou kvůli tomu nebyla ... a takový ty blbý noci, kdy půlku času, kdy by mohl člověk spát, musí cpát do dítěte léky, odsávat nos, znovu-uspávat ... ty jsou peklo úplně ...

INDIAN: Handicap to není, přeci jen doufám, že děti mají lidé co je chtějí mít, pokud ne nemají si pořizovat děti. Na druhou stranu se toho hodně změní a člověk se musí přizpůsobit. Jednoduše nemá tolik času na práci co měl předtím, holt musí se optimalizovat a blbosti vyhodit.

Hrozně záleží jaké máš rodinné zázemí. Když máš široké zázemí z obou stran (sestry, bratry, babičky atd.), tak to budeš vnímat úplně jinak, než když si někde v cizině a přeci jen zázemí nemáš. Navíc to je ještě jinde pokud sourozenci mají děti, když pak vytvoří gang, tak o nich často nevíš. Když si někde mimo svoji rodinu tak to přeci jen vypadá o dost jinak.

Navíc když máš děti co jsou často nemocné a ty to pak od nich chytáš tak pak se na to díváš také jinak, než když mohou stále chodit do zařízení.

INDIAN: v pressu to nejak zvladam taky, napr. kdyz clovek resi outage bridge, odpovida 5 lidem zaraz, do toho dohledava tickety, dokumentaci a snazi se zachranit situaci. ale kdyz me v obdobi klidu nic netlaci do uceni se novych veci, tak velmi spatne drzim pozornost :))

sidenote: osobne deti nemam, ale co vas tak ctu, tak moje produktivita by asi sla do zapornych hodnot

INDIAN: Ja bych s tebou asi i souhlasil, ze muj fulltime job deti nenarusujou. A muzou ti treba i pomoct v ramci nejakejch softskills a soustredeni se na veci, ktery ma smysl delat misto busy work.

Muj "profesni rust" je jima urcite omezenej (jestli je to dobre nebo spatne ponecham otevrene). Par let zpet jsem v tech 6-9 naprogramoval zaklady myho businessu, naucil se spoustu o webu, SRE, a budovani businessu obecne. To mi pomohlo dostat se tam, kde jsem ted. Ted ten cas proste neni a uz je jen to 9-5:30.


DAVE_PAGE: Todle je taky docela dobrej point k te vykonosti. Osobne si myslim, ze jde se na treba 80% te vykonosti natrenovat nejakyma navykama. Ale pokud bych si mohl vybrat, tak bych taky makal v hodiny, kdy jsem prirozene pri smyslech.

Pokud mam deti na starosti, tak si muzu tak akorat o necem trhane premejslet. A ani to spis ne.

Pozn. pri psani tohodle postu jsem trikrat odbihal k detem. Pokud nedava smysl, tak si predstavte, jak by musel vypadat ten kod.

A on je dalsi level kombinace WFH a deti (zejmena pokud nemas 5+1). Coz se nam jaksi automaticky stalo po vypuknuti pandemie.

INDIAN: vidíš, já jakmile mám děti na starosti, nepracuji vůbec, i když bych asi mohl. Prostě mají přednost (což se na té výkonnosti také projeví).

INDIAN: imho je zasadni otazka jaky mas context switch, viz [SYNTAX_TERROR @ Programatorska spoluprace - spoluprace na projektech, nabidky prace]
protoze je uplne jedno, jestli to co te vyrusi je dite, email, IM, manager, kolega co ma potrebu si povidat

napr. ja jako clovek s mizernym switchem se novy veci musim ucit v dobe "radiovyho klidu", tzn. minimalizovat uplne vsechno, co me muze rozptylit, zapomenout na externi svet a treba 2 hodiny v kuse venovat novymu tematu/projektu/... protoze cim vetsi rozptyleni, tim vic musim porad dokola opakovat to stejny, aby to mozek udrzel a zvladl s tim pracovat

Mne dite zmenilo totalne zivot a dost jeho rytmus koliduje s tim, jak se mi efektivne pracuje. Byl jsem zvyklej v praci delat treba 5 hodin a pak makat v noci. Kdyz na me prisla tvurci nalada ve 3 v noci, vytahl jsem notebook a treba 2 hodiny predelaval/dodelaval neco, co mne lezelo v hlave a druhej den jsem dosel do prace v 10. Ted to uz skoro vubec nejde. V 6:30 musim kazdy den vstat, pripravit dite, odvest do skolky. Odpoledne zase mezi 16:00-21:00 je bavit, chystat veceri... takze v 22:00 padnu mrtvej do postele a nechte me umrit. A delat 8:00-16:00 v kuse za stolem me desne vycerpava, i kdyz je v praci klid a nehoni se terminy.

JIMX: tak ja mam docela stesti ze sou vekove kousek od sebe a docela kumpani, takze si vyhrajou sami a mam od nich relativne pokoj uz fakt od mala... tuplem kdyz je mam na povel sam a manzelka neni doma, tak mam vetsi klid nez kdyz sme doma vsichni

JIMX: jo a že bych něco udělal, když mám na starosti dítě, to fakt nehrozí ... sotva zvládnu odepsat na jeden email třeba během její svačiny ... že bych něco programoval, to ani smykem :-)

U mne dítě změnilo hodně ... dřív jsem chodil na pohodu do kanclu na cca 9 a byl tu cca do 3 ... po večerech si sem tam něco dodělal do práce, dal si v pohodě film nebo hrál hry ...

Od dítěte vstávám cca v 5 ráno, abych v 6:30 byl v kanclu, na 12:30 jezdím domů na oběd ... abych se celý odpoledne staral o dítě, protože manželka, ač na rodičovské, tak 3x týdně pracuje a nebo si potřebuje zařídit jiné věci ... večer cca v 6 večere, mytí, uspávání a v 8 jsem rád, že padneme k televizi, dáme jeden díl nějakýho seriálu (film tak jednou za měsíc, je moc dlouhej) a v 10 už většinou chrním ...

Od září snad školka, ale ani ta toho imho zas tak moc nezmění, vstávat budu pořád plus mínus stejně, abych cca ve 2 mohl být ve školce a užít si s malou odpoledne ... žena nastoupí na plnej úvazek, což bude znamenat, že mnohdy přijde až třeba v 11 večer ...

SATAI:
GREATDRAKE:
GARFIELD:
mno nevim, ja sem deti jako maly koupal, uspaval a ze by me to uzralo nakej vyznamnej cas, to bych nerek
rano sem je vodil/porad vodim do jesli/skolky/skoly + jim delam snidani a taham je z postele
co se tyce spanku, tak ten sem kvalitni nemel ani predtim, takze to bylo prast jako uhod (ano, jedina moje macho vlastnost je to, ze sem k detem v noci nevstaval a nechtel sem mimino v nasi posteli, protoze pak sem opravdu nespal ze strachu ze ho zalehnu)
my zijeme se zenou mimo CR, takze prarodice taky nehrozi, sme s nima krom skolky/skoly taky nonstop
nemel sem problem vzit deti na prodlouzenej vejkend letadlem za dedou aby si zena vorazila ikdyz jim byl necelej rok nebo s nima zustat doma a poslat ji s kamoskama nekam na vikend zaparit
behem prvnich covidovejch karanten (ve francii sme meli regulerni domaci vezeni s max. hodinou venku s max. 1km vod baraku) sem se rychle prizpusobil a vicemene mi jejich permanentni prezence neprisla o nic vic narusujici nez beznej openspace
kdyz uz chodily do skolky pravidelne a ja byl permanentne na HO, tak sem behem odpoledne pravidelne pripravoval veceri nez vsichni dorazej (to ze obcas odbehnu do kuchyne neni o moc vetsi zrout casu nez chodit pravidelne na cigaro treba:))

proste suma sumarum, za me je to jenom o tom jak se zadaptovat na zmenu, nic vic

INDIAN: Nepamatuju se, kdy jsem se naposledy poradne vyspal. Od 6-9 jedna sichta. Od 9-5:30 dalsi. A od 5:30-8 treti.

Asi zalezi, jak jsou stary a jak to mas zarizeny. My mame 0.5 a 2. Zadna skolka. A zadna babicka nebo hlidani o vikendu. Takze vicemene nonstop. Nestezuju si, ale obcas sem rad, ze tak nejak prezivam a energie je malo.

A pak je tam pro me jeste jeden aspekt, ze bych obcas nejradsi s nikym v praci celej den nemluvil (rozumej meeting, ne kafe) a treba se bavit o nejakym career developmentu nebo nedejboze performance managementu je obcas hodne podobny moji 1. a 3. sichte.