JANFROG: aka power nap
A brief afternoon nap following nocturnal sleep restriction: which nap duration is most recuperative? - PubMed
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16796222/
10-minute nap produced immediate improvements in all outcome measures (including sleep latency, subjective sleepiness, fatigue, vigor, and cognitive performance), with some of these benefits maintained for as long as 155 minutes.
The 20-minute nap was associated with improvements emerging 35 minutes after napping and lasting up to 125 minutes after napping.
The 30-minute nap produced a period of impaired alertness and performance immediately after napping, indicative of sleep inertia, followed by improvements lasting up to 155 minutes after the nap.
...
findings suggest that the 10-minute nap was overall the most effective afternoon nap duration of the nap lengths examined in this study.

+ podstatny je neprestrelit 30 min
naps longer than 30 minutes might induce a phenomenon called sleep inertia, in which you feel confused and groggy for a brief period upon waking and your performance suffers. (src)
Research indicates this typically can last from 30 to 60 minutes, but researchers have observed it lasting 2 hours (src)


akorat teda zavidim to "se sam probudim". bez budiku by mi taky mohlo zmizet cely odpoledne :))

Chodim spat po kazdym jidle, jelikoz trpim gastrodemenci a jen bych se u klavesnice trapil. Je to vynikajici vzpruha.

MLEKAR_STEIN: To by asi byl take docela poucnej pribeh...

Ja teda kafe piju, ale ne proto, aby me nabudilo. Na me to nejak nefunguje (ani caj, zkousel jsem kde jakej :-), klidne si dam hrnek kafe a 15 min jsem usnu. Piju ho proto, ze mi chutna a proto, ze to je takovej ritual, vstanes, umeles, koukas do "blba" jak se vari, pomalu vypijes a jdes zpet.

Kdyz citim ze jsem nejaky otupely, jdu si lehnout. V kanclu mam karimatku, deku a peltory (to mi poradil DELVIT :-) a normalne si na 20 min, 30 lehnu (s peltorama :-) Obvykle usnu a pak se sam probudim energie / motivace je tak nejak zpet...

Věci co mě brzdí?

Nemůžu kofein. Jako následek vyhoření v práci.

vyhořel jsem pořádně, se vším všudy, včetně težkých panických atak několikrát za noc.
Ještě po deseti letech mám rozbitý soustředění. Ne že bych se nebyl schopnej soustředit, jen mě strašně vyčerpává, když mě někdo nebo něco vyruší.
Ztratil jsem výdrž. nemůžu pracovat delší dobu. Takové to šturmování před releasem, to by mě po dvou dnech odvezli sanitkou.
A dát si kafe abych ještě pár hodin něco dělal nemůžu.
:o))

zatím tu nikdo nezmínil taky ten mental load, co to nese, dřív jsem měl v hlavě svůj program a svoje věci, a byla kapacita na leccos, ale dnes mám v hlavě světy tří dalších lidí, a tu kapacitu to zabírá - nějak to neumím vypnout a nechci to odsouvat na vedlejší kolej...

INDIAN:
> To vas tak opravdu brzdej?

Dost :-) Alespon v nasem nastaveni, jak rika SAJAGI. Deti mam 3, barak je malej, zijem v zahranici, takze zadna podpora od rodiny. Rekl jsem si, ze je celkem nefer rici "hele, ja pracuju, ty se staras o deti a do prace se vratis az pak" (coz by byl alibismus, protoze za ty roky bude tak mimo, ze to nebude mit cenu, oba to vime). Takze partnerka pracuje (od 1 roku veku deti, dyl to tady nejde). Ale to znamena, ze chodi domu v lepsim pripade v sedm, v horsim treba taky v deset vecer (a nikdy nevis). To rovnez znamena ze pres den mas na praci realisticky tak 10:00 - 15:00 cisteho casu, 2 hod mi zabere jen se zorientovat v tom, kde jsem den predem prestal. Takze 3 hod denne efektivni prace. Nektere veci vyresit jdou za tu dobu, dost jinych proste ja proste za 3 hod nedam. A 2x3 hod neni totez jako 1x6hod, alespon ne pro me. Takze casto jedina moznost je jit do prace vecer a jet pres noc. To neni idealni a ten problem jsem pred detma nemel, kdyz bylo potreba, proste jsem u toho sedel jak dlouho byla potreba. Ve vysledku to bylo efektivnejsi protoze a) jsem byl vyspalej, b) usetril jsem mrte casy na tech "context switches".

V dobe covidu a lockdownu to bylo fakt na palici (a to mam to stesti ze si muzu dovolit platit kancelar a mohl jsem do ni chodit i za lockdownu - a partnerka "musela", protoze je byla key-worker).
Ted je to par mesicu co jsme zavedli stridavou peci o deti a je to o dost lepsi co se tyce prace.

Takze jo, ciste z hlediska prace me fakt brzdej.

VYHULENY_UFO: Kdysi davno, kdyz sem delal pro Honeywell, tak nam vysvelovali ze zjistili nutnou potrebu mit prave nejakej sluzebni postup pro lidi co jsou hrozne dobry, ale nejsou to people-manageri. A tak ma kazdej VP k sobe technickeho "fellow", kterej nedela manazersky rozhodnuti kde se co ma zavrit, ale je to technickej expert kterej na poradach ma nazor kterymu se realne nasloucha a nedopadne jako tady: https://www.youtube.com/watch?v=BKorP55Aqvg

Sem rad ze i v ceskem prostredi to funguje, protoze mi ke "stesti" bohate stacilo de-facto vest projekt, a mit k ruce jednoho super schopnyho cloveka ale dva takovy ty co je musis vodit za rucicku a doufas ze je co nejdriv hodis na krk nekomu jinymu. (A tam sem zjistil ze vest lidi a psat hodnoceni atd me fakt nebavi, a ze skolni projekt na vejsce mely pravdu, kdyz rikali ze vyhodit neschopnyho cloveka z tymovyho projektu nebudu moc ani v praci, tak proc bych to mel bejt schopnej delat na skole)

INDIAN: jako cekal bych spis diskusi "jsem po 40 jeste stale delnik nebo uz jsem se nejak posunul dal?" mam letityho kamose, ktery tedka dela pro banky. ja nadseny programator, je fakt dobrej a jeste lip placenej. nicmene rika, ze chce byt stale delnik, protoze jednou po letech ho zkusili udelat sefem tymu programatoru, on zjistil, ze neni manager a zhroutil se z toho tak, ze pul roku nemohl pracovat. udelali z nej zase dobre placenyho delnika a je spokojenej nejvic. maka 4 dny v tydnu a zbytek ma pro rodinu.

INDIAN: Aspoň u mě to taky není tak, že "kvůli dětem jsem teď neproduktivní v práci", ale sám jsem si zvolil styl být blíž dětem na úkor práce. Je to sice víc namáhavé a časově náročné, na druhou stranu mě to víc baví a žena má taky nějaký čas pro sebe. V práci jsem (imo) stále víc produktivní než spousta jiných kolegů, ten úkor je spíš časový (mám snížený úvazek).

Těch přístupů je víc, spousta známých nechává děti komplet na svých manželkách (ani neví, jak je přebalit či nakrmit) a jedou kariéru. Za sebe bych se asi naopak styděl, no.

VYHULENY_UFO: tak zatím je to o tom, jak ovlivňují děti tvůj profesní vývoj a taky to programování...

DELVIT: jo s tou nemocností je to taky fakt ... my se teď třeba už 3 měsíce plácáme v post-covidu ... furt je někdo z nás doma nachcípanej - rýmičky, kašle a nemůžeme se toho zbavit ... museli jsme odpískat úplně plavčo s malou, protože tam prostě od začátku února ještě ani jednou kvůli tomu nebyla ... a takový ty blbý noci, kdy půlku času, kdy by mohl člověk spát, musí cpát do dítěte léky, odsávat nos, znovu-uspávat ... ty jsou peklo úplně ...

INDIAN: Handicap to není, přeci jen doufám, že děti mají lidé co je chtějí mít, pokud ne nemají si pořizovat děti. Na druhou stranu se toho hodně změní a člověk se musí přizpůsobit. Jednoduše nemá tolik času na práci co měl předtím, holt musí se optimalizovat a blbosti vyhodit.

Hrozně záleží jaké máš rodinné zázemí. Když máš široké zázemí z obou stran (sestry, bratry, babičky atd.), tak to budeš vnímat úplně jinak, než když si někde v cizině a přeci jen zázemí nemáš. Navíc to je ještě jinde pokud sourozenci mají děti, když pak vytvoří gang, tak o nich často nevíš. Když si někde mimo svoji rodinu tak to přeci jen vypadá o dost jinak.

Navíc když máš děti co jsou často nemocné a ty to pak od nich chytáš tak pak se na to díváš také jinak, než když mohou stále chodit do zařízení.