EMBI: Jasne, ale taky muzes naprogramovat aplikaci plnou UX dark patterns, ktera lidi hlavne drzi pri sledovani hromad reklamy. Kazdy si musi sam pro sebe vyhodnotit, jestli to na cem dela zrovna je cisty prinos pro spolecnost nebo to spis jen vydelava majiteli prachy bez ohledu na negativni externality.

DAVIDOWITCH: No vidis, ja delal jen SW a chtel delat jen SW a dneska se mi tu na stole vali Kintex a ja mlatim hlavou o zed, protoze ta svine nechce bootovat. A kdyz na J-ext zacnou HW lidi mluvit o I/D cache coherency, mam pocit ze jsou z jine planety, Mel jsem davat ve skole vetsi pozor :-)

GOSHEWAN: Nevim, jestli jsi uplne v poradku nebo ne : - ) ale ja to vnimam uplne stejne tak v tom kdyz tak nejses sam - a podle vseho je nas vic : - )

Mame kamarady, ona je filozofka, uci na univerzite ve Skotsku jako "lecturer" (a to neni uplne spatna pozice tady) a resi jak utahnou barak kdyz se zvysuji uroky a zdrazuji energie. A to ziji velmi, velmi skromne, az asketicky, Z toho je mi nekdy fakt tezko.

A ty reci ze kdyz nekdo chce, tak ze moznosti jsou a je to kazdeho volba, to ja osobne moc nezeru. Kdyz se podivam zpet, vidim, ze kdybych nemel tak dobre zazemi a nestala se serie stastnych nahod, mohl jsem skoncit dost jinak a nemel bych nejmensi sanci.

TMA: z takovyho pohovoru bych taky odesel
- budto to vypovida o pojeti prace - dekuju nechci
- nebo je to bezucelna buzerace hned na uvod - dtto

HOLAKAC: Tohle neni obecne pravda. Jiste takovi lide budou, jsou i takove ustavy ci katedry universit - kde to tak je, ale ne obecne.
Tlak v akademii u life-science a technickych oboru je obecne (celosvetove) extremni a vyrazne vyssi nez ve firmach zapadniho managmentu (nebavime se o japonsku, jizni korei,..). Sam jsem na universite v Nemecku, ale vetsinu kamaradu akademiku mam z CR.
Znam lidi co odesli z akademickeho prostredi, uplne zniceny a najednou ve firmne uplne jineho oboru se za rok "vylecili" a jsou to spokojeni lide. Najednou tam byl funkcni managment, project managment, prace teamu nebyla nahrnuta na jednoho cloveka.

Pokavad se navic v akademickem svete dostanes na pozici sefa vedecke skupiny jses zahrnuty takovou porci administrativi a externalit, ze to samotne je v normalnim korporatu full-time pozice. Ta managerska, pedagogicka a vedecka cinnost je pak upozadena. Je to nemocne prostredi. Ja jsem nastesti jen vedec, takze delam primo pod sefovou co proste pracuje tech 75 hod./tyden a ja to mam lehci.

Ja sam se pristi rok chci vratit do Cech a pujdu do aplikovaneho vyzkumu (tj. ne akademie) a jeden z argumentu je, ze bych na dalsi akademicke pozici ktera se mi otevira na jine universite to uz s rodinou (2 deti) nedal. Ten problem neni jen v tom kolik je te prace a kolik zabere casu, ale i jak je distribuovana a ze tam neexistuji ty propojovaci mechanismy ze ten dela to a ten zas tohle - ze si musis vyresit uplne vsechno sam. Ze jenom managment dilcich tasku je pretekajici brutal co ma 200 polozek.
Jak obcas rikam nekde v diskuzi - 40 hod. pracovni tyden je pro me na urovni dovoleny.

Já teda opravdu nemám problém s tím, kolik beru, nikdy by mě nenapadlo, že to má někdo jinak. Spíše se snažím vymlátit z toho, co to jde. Asi to bude tím, že jako malej jsme toho neměli moc.
Beru to tak, že když mi někdo zaplatí za to co dělám, tak jsem s tím ok, nikomu nedržím pistoli u hlavy.
Určitě jsou pozice, kde by si lidé zasloužili mnohem víc, než mají (já bych třeba přidal násobně učitelům), ale pokud máš malej plat, ve většině případů to jde řešit (rozuměj - možnosti tu jsou).

Ad ta diskuze ohledně platů - mám pár známejch co dělá v AVČR, vesměs (bio)chemici - o mzdách se s nima nedá absolutně bavit, mají pokřivenej pohled na svět, podobně jako "my ajťáci", ale zcela jiným směrem. Jsou to vesměs Phd lidi, patrně dost velký bedny ve velice úzce zaměřeným oboru. Nicméně jejich "práce" je z mýho pohledu výsměch - jsou placený kombinací grantu a nějakýho základu od AVČR. V totálu směšná částka, kterou si korporát/lepší IČař vyfakturuje za jednotky dní. ALE - nulovej tlak na "výsledek", nulový deadliny, žádnej projekťák/zákazník za krkem.Párkrát za rok konference někde v zahraničí. A výsledek ? Žádnej, povětšinou něco, co se schová pod "základní výzkum", aneb závěr typu "za dva roky jsme přišli na to, že tudy cesta nevede".

Naprosto jinej svět, něco jako státní vs. soukromá sféra. Je to samozřejmě paušalizovaný, určitě tam jsou vyjímky, ale když jsem se těma lidma bavil, na jakejch jsou grantech, tak je to naprostej výsměch.

No a když už se jich člověk zeptá, proč teda nejdou třeba někam do farmacie apod., tak to je prej "pod jejich úroveň". Těžká diskuze :)

TMA: Na tom mi spíš připadá tragické, že vlastně hodnotíš lidi podle toho, jestli používají tvůj preferovaný postup, bez ohledu na to, jestli je ten postup dobrý nebo špatný.
Pokud je na první pohled vidět, že je na test málo času, tak bych určitě netrávil několik minut plánováním postupu, ale prostě bych začal odshora a zkusil udělat co nejvíc.

MLEKAR_STEIN: Hlavne co ja jako kandidat vim, jestli se nekdo nepodiva na muj vyplneny test, kde jsem sel nejdriv po jednoduchych otazkach za malo bodu a rekne, ze ma znalost neni dostatecne hluboka.

Kandidat nemuze vedet co je pro tebe pri vyhodnocovani priorita. Jsou to pouze body? Je to neco jineho, budes se divat taky na to co zodpovedel a co ne? Ve finale mi prijde, ze pokud se na zaklade tohohle jako hiring manager rozhodujes tak musis mit dost false positives i negatives. Ale to nakonec tak asi je u jakehokoli prijimaciho pohovoru.

DAVIDOWITCH: Ten treti bylo ASICentrum. Vyzkousel jsem dve z nich a v HW uz taky krasnych deset let nejedu.

JANFROG: Test na papir jsem na C delal pomerne nedavno a docela dobre uspel, protoze jsem ho hodne let pouzival. Tenhle test mel smysl, protoze nikdo neresil me schopnosti algoritmizace, ale jestli neco vim o ukazatelich, variable scope, vlivu kodu na pamet atd.

TMA: ještě mi přijde podstatný u testů, nikdy jsem nezačínal od nejtěžších věci, naopak, nekde od prostředka. protože tam jsem měl jistotu, že to udělám a nezasekám se na něčem. takže jsem míval vyřešeno docela dost a ty nějtěžší věci nen vždy, pokud se to nedalo stihnout.
chtít po lidech aby se snažili jet po věcech za nejvíc bodů, které jsou zároveň časově nejnáročnější, to nemusí každému dávat dobrý smysl, pokud se poččítá počet bodů.
pokud jsi důležitost měřil pouze počtem bodů, tak dává vždy smysl sekat jednodušší věci, na které je snadné odpovědět, pokud teda není bodový rozdíl řádový. když odpovím správně na pět otázek za jeden bod nebo na jednu otázku za pět bodů, tak si vyberu těch pět jednodušších otázek, protože výsledek je na body stejný. a u otázky za pět bodů se můžu zaseknout a pak neudělám vůbec nic.
ledaže by otázky za hodně bodů nebyly obtížné na vypracování, ale čím jiným by byly těžké?