QUANTI: No jak říkám, s francouzštinou jsem začínala ještě někde v rámci základky tuším (na večerních kurzech), tam to nějak šlo, ale na něco pokročilejšího můj mozek odmítá reagovat. Ta výslovnost mi nejde, neslyším to, ač gramatický základ se nějaký uchytil (takže jsem schopná v nějaké základní míře číst a porozumět psanému textu, je-li jednoduchý).
Já začínala s angličtinou ve 3. třídě (tehdy to ještě byla výběrová třída a dělaly se testy a přijímačky) a v 5. s němčinou. Na základce němčina nic moc, ale na střední jsem měla fakt skvělou učitelku (taky jsem jí poděkovala za všechno, když jsem ji potkala na promoci mojí segry... a ona si mě pamatovala!).
A pak jsem v práci až někdy do pár let zpátky tu němčinu aktivně používala, takže jsem se docela rozmluvila. Teď bych zase potřebovala mluvit pro osvěžení, ten základ tam furt někde zasutý je a nezmizel, aspoň doufám :)

NELLAS: Upřímně mě fakt štve, že jsem se v dětství a na VŠ neučila víc jazyky "from scratch". Duolingo je super, ale ta teoretická základna mi chybí. Vím, že třeba francouzštinu bych se byla schopná naučit do praktickýho využití za pár měsíců, protože mám tu kostru, nadrcený tabulky slovesných časů a povědomí o různých slovesných časech a tvarech (subjonctif atd.). To mi v jakýmkoli jazyce, asi kromě tý polštiny, hrozně chybí. 🙈

QUANTI: Němčina je jako čeština. Jen ve chvíli, kdy má sloveso dvě části (typicky minulý čas), dáš tu druhou část na konec. Plus v některých vedlejších větách (ale tam tu teorii z paty nevytáhnu, musela bych vidět příklady).

Třeba teď mě v latině fascinuje slovo "num" na začátku věty jako vyjádření "to určitě ne, ne?" Ale stejně jako v němčině mám pocit, že nikdy nepochopím stavbu věty a kdy se sloveso dává na konec a kdy ne 😂

Jsem se schválně koukla do statistik a mám to poměrně vyrovnaný:

ZANNA: Kecá, nevěř mu :)

Jedno, co mne pobavilo :-)

Můžu se přidat? Zatím nudně jen s angličtinou.

Už umím říct, že mám mnoho kabelek a všechny je potřebuju.
To abych si nějaké pořídila.

TRISSIE: Já si z ruštiny nějaký základní okruh pamatuju ze školy, po invazi jsem se vydala do ukrajinštiny, původně jako průzkum "té jiné azbuky"

AETHER: pro mě naopak v tu chvíli začala být ruština důležitá, protože nemůžeš opravdu rozumět nepříteli, dokud nemluvíš jeho jazykem. A překladem se vždycky něco ztrácí. Chci být schopná číst ruské zprávy a rozumět ruským proslovům, sama za sebe, ne jak to vnímá překladatel.
Jasně, deepl a podobné je dobrý, ale třeba transaparent na fotce mi nepřeloží, pokud ani nepřepíšu bukvy.

AETHER: taky delam podle nalady a zkousim, jestli me chytne neco novyho

TRISSIE: Ehm… je to na preskacku, vzdycky me chvili bavi neco jineho. A teda rustinu jsem smazala, kdyz loni napadli Ukrajinu, a misto toho si dala zaklady ukrajinstiny.

Pak tam ještě bylo, že pokud potřebuješ pomoc, můžeš si se mnou promluvit.

TRISSIE: Včera jsme jeli sdíleným autem, kde někdo nastavil ovládání do ruštiny, a přestože jsem se azbuku naučila svépomocí, tak v těch dlouhých slovech a při jízdě jsem se absolutně nechytala, hláskuju to jako předškolák. Nakonec jsme se dostali do hlavní nabídky a tam mě zachránilo velmi zjevné язык, ale stejně mě štve, že plynně prostě absolutně číst nedokážu. No a rukopis, to už ani náhodou.