NELLAS: jste si jista, mladá damo?

ERRTU: Kámo vole :)

NELLAS: naše puberta občas v rozhovoru automaticky použíje anglické slovo a pak dumá jak je to česky když se zatvářím "jste si jista, mladá dámo?" :)
ale hodně mě baví jak "vole" nahradilo "kámo". ačkoliv pro mě, primitivní zkamenělinu, symbolizující dobu úpadku, na kterou už jsme díky bohu zapomněli, je drobet matoucí, že si tak mezi sebou říkají i holky...

PREKOTKA:

DRAGON: Tak tohle mě fakt upřímně rozesmalo 😂

PREKOTKA: DRABICZ: vaše komunikace mi teď připomněla mé oblíbené "Já jsem vlastně hrozně citový a nedovedu to překonat. Já když vidím včeličku, létat z květu na květ a zachovávat tak kontinuitu života, jsem k smrti dojat.“

DRABICZ: Ten můj i bez ptáčka :-D

PREKOTKA: ano, když vlétne ptáček k dětem do třídy, jsou dva druhy dětí. Jedni sedí v lavicích a ukazují, kde všude ten ptáček litá. A ti druzí (stejně jako můj trpaslík), lítají s ptáčkem.

MAR_TINA: ona už mi učitelka řekla, že z toho seznamu si máme vybírat a ne to přečíst celý🤣 A teď čtu tři měsíce jednu knihu...čumím na cestách do telefonu, čumím na filmy....tehdy jsem s tím čtením byla na tom podobně jako děti závislé na hrách.

MARKYSHA: to si dobrá

MAR_TINA: já mám úchylku, já když něco začnu číst, tak to prostě nedokážu donutit odložit, i když se mi to zoufale nelíbí. Třeba jsem si vzala strašně tlustou knihu od Viktora Huga, jmenovalo se to Devadesát tři a nebavilo mě to, ale dočetla to. Ale třeba se mi od něj z toho romantismu strašně líbil Muž, který se směje.

MARKYSHA: to jsme měli jako povinnou četbu a nedokázala jsem přečíst ani 20 %. I jsem to řekla otevřeně profesorce, že to nedočtu, nechala mě to před třídou zhonotit, tu část, co jsem četla, popsat důvody a uznala mi to :D

Jako, nepotěšilo, ale tyvole, žít v mojí hlavě je aktuálně fakt černohumorný.
Z čeho jsem poslední dobou měla zcela seriosní úzkostnou ataku:
- že ve výtahu zmáčknu špatný tlačítko a rozmáznu se o střechu.
- že kamarádka v PRÁZDNÉ PODZEMNÍ GARÁŽI mluví moc nahlas a někoho to bude rušit a tento imaginární cizí člověk se rozzlobí.
- že muj táta má rýmu.
- že plynaři uviděj, že nemám vyluxováno.
- že kamarádka nestíhá svůj vlastní deadline.
(o tom, že odpovědět na zcela neutrální email je pro moji nervovou soustavu aktuálně ekvivalentem přepadení smečkou vlků v temném podchodu, ani nemluvim).

Ale jako... aspoň je to nový, no, a ne ty obvyklý úzkosti z moc plný MHD... Yay?:D

MARKYSHA: jako klidně si to přečti znova, ale jakobys přesně popsala moje pocity.

DRABICZ: Náš mladej má taky kliku na třídní. On chvíli neposedí v klidu, je fakt šídlo. Na třídních schůzkách jsme se dozvěděli, že je jako čmeláček :-D

DRABICZ: no a potěšilo mne, že má vysvědčení s vyznamenáním ale mnohem víc to, že je ve třídě oblíbený a inspirativní i přes svou jinakost. Žeru ho! ❤️

MARKYSHA: je to o přístupu. My máme nevšedního trpaslíka a učitelka jej bere jako výzvu a nikoliv zátěž. Takže v momentě, kdy většina ve třídě čte Honzíkovu cestu, náš trpaslík dělá referát z publikace bitvy u Gettysburgu poté, co odevzdal třicetiletou válku.....

SCHWAB: Ono by jí nevadilo, kdybych mluvila slovensky. Ono ji trošku rozhazuje, když v rámci konverzace střídám jazyky podle toho, s kým mluvím. Ta dnešní mládež na takové věci asi není stavěná :)
Ale periodu jsem ještě nikdy s nikým neladila :))