RUDOLF: No s Havlem predevsim umrela idea, ze takovou spolecnost lze vybudovat v nasem state rychle, pouhou obrodou stavajicich generaci. Ve spolecnosti, jejiz generace byly poznamenany 40ti lety komunisticke diktatury - diktatury proletariatu a to predevsim v oblasti moralnich a spolecenskych hodnot v oblasti spolecenske sounalezitosti a angazovanosti, je predstava rychle obrody ci znovuvzkriseni obcanske spolecnosti a idealu demokracie, ktera bude vetsinove davana priorita pred naplnenim osobnich potreb konzumu, naivni a musela umrit. Tenhle proces potrva nekolik generaci a neni to obroda, je to nove narozeni.
Havlova predstava rychleho pretvoreni stavajici spolecnosti vychazela z myslenky Prvni republiky, ktera, pres vsechny chyby, byla v Evrope povazovana za jednu z nejdemokratictejsich. Jenze tam v podstate pri prechodu od Rakouska-Uherska nedoslo k zadnym velkym strukturalnim zmenam ve spolecnosti, ani ke zmene moralnich hodnot, na rozdil od roku 1948.
Mozna tato idea byla upozadena s umrtim Havla, je pravda, ze za nejvetsi moralni hodnotu je ted povazovan (niterne) majetek a ze spolecenske vedomi a angazovanost je na velmi nizke urovni, ale porad v ramci aspon zakladnich demokratickych idei a pravidel. A jde o to nepredat tuhle spolecnost ze strachu tem, kteri ty zbytky demokracie zmeni v totalitu.
A pokud se demokracie stane jen porozumenym pojmem jen pro filosofy a vzdelance jako tema pro akademicke debaty, toto nebezpeci hrozi.