Jak řešíte překlady názvů společností, škol apod.? Překládám knihu, ve které jsou jmenovány různé skutečně existující instituce, třeba Veterans’ Administration Hospital, Cypress College, Massachusetts Institute of Technology, National Funeral Directors Association. Vyhovovalo by mi něco spíš překládat (veteránská nemocnice) a něco ne (názvy škol například), už proto, aby si čtenář tu instituci mohl případně dohledat, ale zase se mi nelíbí, že to nemám sjednocené :/

MORMEGIL: děkuju, je fakt, že jsem automaticky brala jako originál angličtinu, protože jí teď víc používám, takže překlad z aj mi přijde snažší. a tenhle blbý úhel pohledu mi zastřel zrak.
sice to ještě pořád nevidím úplně jasně, ale smysl to dává...dvojitý posuzování kočky.

ENKATT: Jen trochu Google-Fu bez znalosti věci: To C-number bude patrně „certificate number“ a to D-number bude patrně odvozeno z „double judgment“, ať už to na kočičích výstavách znamená cokoli… (A jinak se mi zdá, že ta organizace je původně německá, takže bych si směrem překladu en↔de nebyl tak jist.)

překládám výstavní řád pro kočičí výstavy a najednou na mě vyskočí něco o C-numbers a následně D-numbers
ten kdo dělal německou verzi, se tím nezatěžoval a přeložil to jako C-Nummern a D-Nummern
google však celkem mlčí o tom, co by to mělo znamenat
C-number je teoreticky komplexní číslo, ale tohle je přece jen kočičí výstava, pochybuju, že tam někdo ví, co je komplexní číslo (já teda ne, ale měla jsem z matiky skoro pětku)
další věc je, že ten překlad je celkově velmi primitivní, tohle tam dost vyčnívá
halp pls :-)

The double judgement may be awarded for 1 or for 2 days. The half license fee (allocation of D-numbers) must be paid additionally per day.
The application for the license must be sent at least 2 months prior to
the show, two C numbers must be used

VANEK: chvíli jsem zkoušel napasovat tam ne zcela dokonalý rým "vítězí - v příbězích", ale nebudu předstírat, že se mi to podařilo

VANEK: Nad variantou "v knihách láska vyhrává" tady už chvíli dumám, protože mi přijde, že by se na to rýmovat dalo, ale zatím jsem skončila u "život je saň kousavá" a to má do údernosti daleko. :)

VANEK: Pro případné zájemce, řešilo se to na https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10212451193102534&set=a.3940486558262.2165940.1462873827 a přišli ještě s "Život je, jakým se zdá./ V knihách láska vyhrává,/ jinde ne." a mě pak napadlo "Je to, jak to vypadá: v pohádkách se vyhrát dá". Ale to jsme fakt už někde ve slam poetry, mělo by to být co nejzpěvnější a nejogrovštější.

CNV: Jestli to je ten funus, tak myslím stačí česky dát j místo y, rogjapa. Ale to jen neuměle čerpám z tibetské moudrosti, kterou mne u jedné knížky se spoustou tibetštiny zahrnul můj laskavý konzultant, zde id DZAMLING, který by věděl více a lépe.

Nevěděl byste někdo, jak se do češtiny transkribuje tibetské slovo, které se v anglické transkripci? píše "rogyapa"? NEbo je to stejné?

MAGUMI: Díky (i ostatním).

VANEK: příliv česky znamená oboje, fázi zvyšování hladiny i bod její kulminace. podle výkladových slovníků častěji (a patrně primárně) znamená fázi zvyšování hladiny. příliv jako bod kulminace hladiny je patrně lexikalizace původního významu v novém.

Tak; na vyplutí je potřeba hodně vody, aby naložená loď nedrhla. Jistý problém je v té české suchozemské nejednoznačnosti, jestli příliv znamená bod kulminace (a nějaké okolí), nebo předchozí vzestupnou větev et vice versa.
https://google.cz/...bm=bks&q=vyplout+%28%22s+p%C5%99%C3%ADlivem%22+OR+%22za+p%C5%99%C3%ADlivu%22%29

MICANA: Znám to jen teoreticky, ale jelikož mi moji kluci věří, že jsem se za mlada, než jsem potkal jejich maminku (mořskou pannu), plavil po mořích jako pirát s kapitánem Morganem, něco jsem si k tomu načetl. :) Pokud vím, ideální čas nastává ve chvíli, kdy končí příliv a začíná odliv, takže v přístavu je dost vody a zároveň nemusíš tolik bojovat s proudy. Záleží ale i na lokálních podmínkách. Bez vody se nicméně pluje hůř než v mírném protiproudu, takže odplout s přílivem se mi v překladu zdá bezpečnější.

Mám tu takovou situaci: město u ústí řeky, přístav nacházející se v tomto ústí, kousíček do vnitrozemí (ale ne moc, spíš stovky než tisíce metrů, řekněme). Pokud nějaká loď vyplouvá "on the evening tide", je správná má představa, že jde o večerní přiliv, kdy se v přístavu zvedne voda, zvedne se i loď a může vesele plachtit či veslovat pryč? Nebo je to naopak odliv, kdy moře ty lodě z přístavu "vytáhne" ven? Na tyhlety slapové jevy jsem nikdy nebyla moc dobrá.