Tak tohle mi moc nemuseli prodávat :D jak jsem tu VHSku viděl, tak jsem po ji hned šmatal

Moc pěkná sbírka, já mám tohle za dva roky, i když většina byla ve dvou

REEN: Snad to nebude tapeta. V rámci rekonstrukce jsem si musel uklidit, takže jsem vyházel duplicitní a stejně jich tam hodně chybí např. od Gardelli a Jezevčíka. Doubleshoty jsou dárky nebo koupě z nouze ve Sklizenu, když nám náhodou došlo kafe před víkendem, ale jinak Kofio, když člověk asi neřeší cenu, že by to třeba sehnal někde levněji.

BRUKEV: Moka konev do detailu rozebral asi mesic zpatky James Hofman, najdi si na to tu pulhodku casu

MYBLAMAGE: zmineny Rocket, Profitec a ECM jsou vevnitr OK kavovary. Lelitu a La Pavoni bych se vyhnul. A vlastne i tomu ECM (kvuli konstrukci parnich ventilu - sice se hezky ovladaji, ale servis je k vzteku). Muzete jeste pouvazovat o nejake jednodussi Bezzere, nabizeji docela dost muziky za relativne malo penez.

MYBLAMAGE: Jinak ten rocket není dualboiler, ale HX
https://www.1st-line.com/customer-education/hx-vs-db/

DYSTOPIK: Teda musim říct, že po prvnim testu jsem měl značně rozpolcený pocity. Vrchní část byla osazená těsněnim, který bych asi musel nechat vyrobit. úzký a vysoký. Vzal jsem bavlněnej špagát, navíjel jsem ho na kulatej předmět odpovídajících rozměrů a následně to celý omotal teflonovou páskou. Jako musim říct, že jsem se hodně plácal po zádech, když jsem umotal naprosto perfektní těsnění, který přesně padne do zdířky a nepropustilo ani bublinku v tý části, kde se vytváří pára. Vzal jsem takovou velkou moka konvičku a vydloubnul z ní těsnění, který "přibližně odpovídá rozměru" toho, co jsem potřeboval do dolní části. No trochu to bublalo kolem..
Nicméně teda namlel jsem 25g kafe, nalil jsem nahoru vroucí vodu, připojil do elektřiny a odhadem po 5 minutách to začalo vcelku plynule dojit asi 250ml kafe značně nevalný chuti:/
No, kdo by to byl čekal, chuť se výrazně zlepšila, když jsem útroby kávovaru vyčistil líp, než ledabyle..
Dneska jsem koupil nový silikonový těsnění do tý spodní části, zapnul jsem to do elektřiny chvíli dopředu, aby se to nahřálo, pak jsem to zalil vroucí vodou, začalo se to dá se říct okamžitě vařit, tak jsem to zašrouboval a celej proces tak byl velice rychlej a na kafi jsem si vcelku pochutnal. Takže resume: čekal jsem větší průser. Nakonec jsem celkem spokojenej

Nemam žádný iluze o tom, jak z toho bude chutnat kafe, ale za ty prachy jsem to tam nemohl nechat (180Kč).
Vrchol elegance z podniku dynamo, zdelano v CCCP, gejzirovaja kofevarka.
Je to na 300ml. Nebyl k tomu kabel, ten se jim prej úpně rozpadnul v ruce, takže první otazník byl, jestli bude fungovat topný těleso. Připojuje se k tomu zezadu tak dost ledabyle kabel jako byl u starý remosky. Ten jsem našel. Když jsem to včera zkusmo zapojil, tak jsem měl na hlavě čelovku, pač jsem předpokládal výpadek pojistek. Kupodivu to začalo hřát. Chvíli jsem to nechal a pak vypnul, protože druhej problém je těsnění - tvrdý jak potravinový příděly ruskejch vojáků. Jedno je dole, jedno nahoře. Bál jsem se, aby mě to neopařilo. Pak ještě chybí páčka, která přes bajonet drží spodní hliníkovej díl, kterym se upíná portafiltr, kterej je normální hliníkovej, jak v mokka. To bude nejmenší problém vyřešit.

Nahoře se to odšroubuje a nalije se tam voda. Ve středu toho plastovýho upínání je ventilek, normálně s pružinkou a kuličkou. Topný těleso (ve středu nádoby) jí začne ohřejvat a podle všeho to přemisťuje až horký páry, který následně kondenzujou směrem dolu. No vypadá to fakt perverzně

tady je nějaký video, včetně chroptění kávy na konci. Předpokládám, že když se do toho aspoň nalije vroucí voda, tak se to trochu zefektivní. Docela trvalo, než to začalo hřát. Bylo to celkem napínavý.. Ale je to pořádnej kus hliníku, tak mě překvapilo, že to bylo dost teplý ještě po dlouhý době

Hliník je hlavně a především levnej a vhodné na výrobu odlevem do formy. Takhle jich Ital naseka za jednu smenu stovky.
Nerez je drahá, tvrdá, vyžaduje speciálni obráběcí nástroje... Taková konvička by stála mnohem víc peněz, obzvláště třeba 30-40 let zpátky.
A běžný Ital nema peněz na rozhazovani.
Proto jsou tak v oblibě ty hliníkové.