SUCZKER: jo, já mám oblek z indie a je udělaný perfektně. u nás bys za něj dal 30. jsou neuvěřitelně zruční a maj přístup k zákazníkovi takovej, o jakým nikdo nikdy v evropě neslyšel. brzy tam pojedu znovu a vybavím si šatník.. :-)

SUCZKER:
Indie má jedny z nejlepších obleků. Pokud jde o obleky tak je teď na světové špičce a to z důvodu, že kontrolují naprosto vše, průměrný plat je tam 3 dolary na den a tak maj lidi který kontrolujou každej metr látky co jde dovnitř a každej steh co jde ven.
- čerpám z dokumentu jak se dělaj obleky pro USA.

ADAM: Muhaha, nosil ste nekdo ty thajsky/indicky obleky ?? Narazim na to, jak je to udelany a zfixlovany...

Podvádějí banky? Zamyšlení o špatných úvěrech, vzniku bankovek a malých rezervách bank
...
Někteří ekonomové (zejména část zástupců tzv. rakouské školy) jsou toho názoru, že banky tak vlastně své vkladatelé podvádějí. Jestli tomu tak je, či není, ponechám na vašem názoru, ale pojďme se spíše podívat, jaké to má důsledky. V době krize se díky existenci bankovnictví částečných rezerv objevují i v dnešní době runy na banky, které nebezpečně ohrožují celý bankovní systém, který tak má problémy se svou stabilitou. Politikové jsou tak při současné finanční krizi často ve snaze předejít krachům bank vedeni k tomu, že navyšují horní limity zákonného pojištění vkladů, jak se stalo i v ČR a okolních zemích, aby tak zvýšili jistotu vkladatelů. Co se týká ČR, tak prezident Klaus již podepsal zákon, který zvyšuje horní limit pojištění vkladů na 50 tis. EUR a míru pojištění na 100%. Tento fakt má však neblahé důsledky v podobě tzv. morálního hazardu. Když jsou vklady střadatelů pojištěny, tak ti se příliš nestarají o to, jaké je finanční zdraví banky, do které své prostředky dávají. To má za následek, že banky se nebojí útěku vkladatelů do jiných bank v důsledku svého špatného hospodaření a jsou v pokušení morálního hazardu půjčovat i na více rizikové projekty (k tomu je láká vyšší úroková sazba), na jaké by za normálních okolností nikdy nikomu nepůjčily.

DEMONOFANARCHY: k tomu bych měl pár poznámek. jednak ve vzdálenosti do 300m od baráku tady máme tři masny - takže je z čeho vybírat. (to asi dřív nebylo..?)

samozřejmě, že v lidlu aspol mají uzeniny špatné - je to dáno zejména logistikou, trvanlivostí. některé rychle se kazící komodity raději nevedou vůbec. ale je to levné, takže to jen přidává možnost volby (to asi dřív taky nebylo)

a v neposlední řadě - stěhuji se na vesnici na sev. moravu, kde jsou taky kvalitní místní masné výrobky velmi snadno dostupné (+ ty obligátní supermarketové z lidlu bily apod). - takže to není výsada hlavního města, ale lze kvalitní koupit kdekoli.

Chtěl bych se zeptat, nechystá mBanka pojištění karty proti zneužití ?

ZONICEK: ale houby, to si holt musis umet vybrat (a samozrejme mluvim o jejich vlastni produkci, ne pouze o tom, co tam prodavaji v regalech)

ENTENTYKY:
Když sem viděl ten test globus párků kde v něm neni ani gram masa :) teda dle zákona ano : Když se výrobek nazývá masný, musí obsahovat nejméně padesát procent masa. Potud logika věci i zákona. Jenže maso není jen kus svalu, jak se my laici naivně domníváme, ale v podstatě všechno, co se dá ze zvířete zužitkovat - sádlo, lůj, nechvalně známé separáty nebo třeba i kůže. Ale jinak je tam moučka, chrupavky a těch 50% jsou právě kosti, chrupavky, sádlo a hlavně kůže.

DEMONOFANARCHY: ot/ v globusu maji dobre uzeniny - to jen tak pro info, kdyby se nekomu hodilo .)

V CR si lidi navykly nakupovat za urcitou cenu parky z housek a tim padem parky z masa jsou o to drazsi protoze je to maloprodukce vesnickeho reznika a je to velmi drahe.... POvetsinou s nalepkou BIO nebo podobnym nesmyslem aby byl duvod to prodat jeste draz,...

ADAM: kuprikladu prave uzeniny....ano verim ze v mastne nekde zastrcene se daji koupti dobre domaci klobasy, bezna dostupnost v obchodech co se kvalitnich mastnych vyrobku tyce je docela zla..

DEMONOFANARCHY: které konkrétně potraviny mají ostudnou kvalitu? ja nakupuju u číňanů, v masně, v tescu a lidlu a jsem s kvalitou potravin velmi spokojen.

ADAM: nechci se zapojovat do ekonomicke debaty ale smutny fakt je ten ze kuprikladu potraviny jsou v Cechach velmi ostudne kvality a nikoho to nezajima...

Ano muzes ze si lze koupti kvalitni 3x drazsi potraviny, ale to o tom neni... jde o to ze zahranici si v tom samem supermarketu za stejnou cenu koupit potravinu kvalitnejsi, jelikoz tu shitku by si tam nedovolili prodat ani psoj...

Osobni zkusenost..

A v pripade potravin mi nenamluvis ze je to proto ze cesi je casto reklamuji a blaboly o nutnosti ceskeho manualu a maleho trhu jsou nesmysl i jinak takze na tom nesejde...

TMA: standard se možná posunuje směrem dolů, ale je potřeba si uvědomit tyto věci:

- nejspíše to souvisí s poptávkou - s tím, co lidé chtějí. To je velmi variabilní v závislosti na komoditě- vem si např. auta. tam i ty nejlvenšjší výrobky jsou nesmírně kvalitní a skutečný levný šunt tipu čínských aut, nebo indického auta za pár Kč téměř nemají šanci na úspěch - prostě poptávka vyžaduje určitý standard, a je možné připlatit si za luxus, ale samozřejmě by šlo koupit i ten šunt z číny jako hluboký podstandard.

- další věc je srovnání např. toho zemědělského stroje. kus železa je samozřejmě nepoměrně jednodušší věc, která se těžko pokazí, kdežto nějaký sofistikovaný stroj je samozřejmě potřeba udržovat a nastavovat. dá se celkem očekávat že v jzd se mu nikdo moc nebude věnovat, takže po 10ti letech potřebuje údržbu. to ještě nic nevypovídá o kvalitě. dál je potřeba si uvědomit, že cena surovin relativně roste, takže vyrobit tunový kus železa by dnes bylo dražší než před sto lety - proto je monžá snaha konstrukčně to vymyslet nějak jinak (lépe, ale potencionálně s možnými problémy a ntunou údržbou).

- co se obleků týče, tak kupní sílu trojské unce to ukazuje hezky. díky za příklad - já nad něčím podobným bádal (přemýšlel jem třeba nad kamnama), ale tak hezky to nevycházelo.
každopádně - za trojskou unci (cca 18tkč) pořídíš pěkný oblek a to nejspíše i na míru dělaný (asi ne v praze). v každém případě máš možnost zaleťet si do indie či thajska, kde ti za zlomek této ceny ušijí na míru luxusní oblek přesně na míru vysoké kvality.


čili abych to shrnul. kvalitativní standard se možná u nějakého zboží posunuje směrem dolů, avšak je to dáno jen a pouze poptávkou, takže si na to nemůžeme stěžovat. (jaký chleba se nejvíc prodává? - nejlevnější...). luxusní zboží je k dispozici a troufám si tvridt, že jakýkoli druh zboží lze sehnat ve kvalitě jaká nikdy předtím v historii nebyla dosažena - je to jen otázka peněz.
je ale spousta zboží, které za BEZNOU cenu koupíš ve kvalitě lepší než kdykoli předtím a navíc je dnes mnohem větší možnost výběru všech možných variant
(oblek za 2k ze supermarketu, oblek za18 z butiku nebo ručně šitý vesnickou krejčovou, nebo oblek za 40 ručně šitý v salonu, nebo oblek za 7 na míru šitý indickým krejčím)

jenomže musíš si uvědomit další věc.

STEPNI_VLK: Nekde jsem cetl, v souvislosti s funkci zlata jsko ochrany proti inflaci, ze v prubehu zname historie je jedna trojska unce zlata priblizne ekvivalentni slusnemu, ne vsak luxuxnimu, panskemu odevu. Treba za Rima za to clovek udajne poridil togu.

Uvazujeme-li tento priklad tak vidime, ze drive rucne sity oblek byl standard "slusneho", zatimco dnes rucne sity oblek je "luxusni".

Tvrdim, ze kvalita utekla. Ne ze by zmizela, ale schovala se do oblasti luxusniho zbozi.

Samozrejme to zalezi na zpusobu pocitani realne hodnoty penez, inflace, CPI a kdovi ceho jeste.

Dalsi priklad: podivejte se schvalne do Ottova slovniku naucneho na heslo chleb. Pisou se tam ruzne veci, kuprikladu i to, ze pokud je pecivo, ktere obsahuje jiny pomer zita a psenice vydavano za chleb, jedna se vlastne o falsovani potravin, nebot misto kvalitniho (zitneho) chleba je nabizena horsi nahrazka z lacinejsich surovin.

Dneska uz se nad tim, ze je chleb z mouky, ktera obshuje mene nez polovinu zita, nikdo nepodivuje. Novy standardni chleba je 'horsi' nez ten stary standardni chleba. Opet kvalita standardu poklesla. Utekla do luxusniho zbozi.

NELDE: S tim se necha jen souhlasit. Lednicky vsak postihl technologicky pokrok, proto to neni ten samy typ zbozi. Proto jsem uvadel zemedelske stroje a nabytek, ve kterych ten pokrok neni takovy razantni.

NAVARA: Stavovska cest zmizela s anymymizaci. Dnes uz clovek za konkretnim vyrobkem nevidi konkretniho cloveka, na ktereho by clovk mohl nadavat, kdyz se mu vyrobek rozbije. Vidi jen nejakou anonymni tovarnu. Proc by se tedy nejaky konkretni clovek poradne snazil, kdyz by byl vlastne jediny, kdo by se mohl poklepat po rameni a rici si: "Delas to pekne, Lojziku."

Zmizeni stavovske cti nema s kapitalismem nic spolecneho. Je produktem te drave lhostejnosti. Snahy co nejvice vse osidit, nevycnivat a hlavne se nesnazit a nenamahat vic nez Pepek odvedle. Podezrival bych spis socialismus [z duvodu, ktere uvadi Aristoteles v Politice], ale ono se to deje celosvetove, tak za to nejspis taky nebude zcela zodpovedny.

TMA: I já si myslím, že kvalita nikam neutekla, toliko skrze ta kvanta nekvalitních věcí není až tak vidět. Jinými slovy, takřka všechno zboží se dělá v různých cenových hladinách tak, aby na něj mohla dosáhnout prakticky každá socioekonomická vrstva obyvatelstva (a peníze se točily). Že bude rozdíl mezi kupř. na první pohled stejnou židlí za tři tisíce a za pět set, je pak nasnadě. (Tím nechci říci, že dražší je za všech okolností automaticky kvalitnější.)

TMA: Tehda ten jeden vyrobce mel porad co delat - nemel tak vysokou produktivitu, aby behem roka uspokojil veskere odberatele. Take mu nemohli konkurovat sousedi, protoze to proste meli prilis daleko. Takze uz jen samotnou obmenou velmi starych/nepohodlnych zidli se bez problemu cely zivot uzivil. Dnes kdy jich automatizovana linka vyrabi tisice a je mozne je dorucit na druhou pulku zemekoule, to uz nejde.

ale taky mne to sere, stavovska cest je mrtva a kapitalismus takovy pojem vubec nezna.

TMA: Ono to není jenom o větším prodeji, ale také o nižších nákladech na výrobu. Ty výrobky jsou dneska prostě navržené na krátkou životnost. Zejména ty nejlacinější. Prostě platí, že Nejsme tak bohatí, abychom si kupovali laciné věci (Sinclair Lewis).

Na druhou stranu je tam technologický pokrok. Třeba lednice z roku 1960 možná stále funguje, ale žere hodně proudu a obsahuje freony. Tak si vyber. Obecně ale platí, že nejlacinější auto (lednice, pračka) je tak, kterou si nekoupíš.

Ja si pamatuju, ze deda mel vyoravac brambor. Byl to takovy stroj, zaprahalo se to za kone, pozdeji, v dobe traktoru, za traktor. Z masivniho zeleza, celkem bezudrzbovy, pouzivaji ho myslim dodnes. Pak, uz po revoluci si koupil obracec sena, vyrazeny z JZD. Cely ho musel rozebrat seridit a opravit, aby to fungovalo. Pritom ten obracec nebyl stary, maximalne deset let.

Vypravim to proto, ze mi tak nekde prijde, ze driv ti vyrobci vyrabeli zbozi kvalitni. Podle mne to bylo neco jako otazka cti, ze ten stroj vydrzi pracovat padesat let i dele. Dnes naopak. Pokud se vyrobek nerozbije nejpozdeji do tri let, tak je spatny. logika je jasna. Chces sedet v kancelari na zidli? Kup si nasi. Kdyz se nerozbije, tak zadnou dalsi zidli neprodame. Musime ji navrhnou tak, aby se rozbila. Pokud mozno ne uplne brzo, abychom nevypadali jako uplny smejd, ale ne zase za moc dlouho, penize se musi tocit.

K tomu se prida to, ze v Cine udelaji nekvalitni (a pravdepodobne nelegalni) kopii a uplny smejd je na svete.

Cim dal tim vic veci navic zacina byt "spotrebni zbozi." Kuprikladu kancelarske stoly. V praci mame stoly asi deset let stare (odhaduju podle stari budovy). Nektere z nich drzi pohromade nejspis jen na dobre slovo. Druhy deda mel stul z prvni republiky, ktery dodneska spolehlive slouzi a nerozpada se.

ADAM: Mas pravdu. Jenze pokud se vyrobci nebude nic vracet, vyrobce bude delat vetsi a vetsi smejdy, nebo ne? Nekde musi byt hranice a 2 roky jsou podle me (obecne) rozumna mira.

PINCHE_GRINGO: z enviromentálního hlediska naprosto souhlasím.

jenže
- faktická větší míra reklamovanosti v čr se prostě musí odrazit v ceně (někdo to musí zaplatit vždy)
- většina těch reklamací se stejně ale pošle zpět výrobci, kterej to hodí na skládku (záleží na druhu zboží samozřejmě) - zejména u elektroniky kde oprava bývá dražší než nový kus..

ADAM: S tim vracenim - me je mnohem sympatictejci oprava opravitelneho zarizeni, nez proste vyhozeni. Kam to vede mi vypravel kamarad z australie. Pracoval v mistni nemocnici a zazil to, ze lekar vyhodil tiskarnu, ktera byla zcela v poradku, pouze se v ni zasekl papir. Takove chovani produkuje silene mnozstvi odpadu. Ja se nesnazim zneuzivat zaruky, ale klidne si necham i v zarucni dobe zarizeni opravit za penize (pokud to neni moc), nez ho vyhodit a koupit dalsi