KULA:
BRENMCGUIRE: pokud jde o čistě gravitační urychlení (bez motorického manévru v "peri-iovu"), tak na hmotnosti v podstatě nezáleží - pouze na geometrii, tzn. na největším přiblížení k planetě. prostě jakkoliv velké těleso získá příslušné delta-V (že to větší těleso o něco víc "pohne jupiterem", to nám může být celkem fuk :-)

další problém je, že průlet kolem Saturnu je oproti průletu kolem Jupiteru celkem zanedbatelný... sice Saturn nemá zdaleka tolik radiace, takže je možné letět těsně nad atmosférou, ale stejně se obávám, že gravitační urychlení od Saturnu bude něco jako 10% toho od Jupiteru (mj. proto, že oběžná rychlost Saturnu kolem Slunce je výrazně nižší, než oběžná rychlost Jupitera .. a gravitační manévry jsou i o tomhle - když se na kole chytneme náklaďáku, můžeme se tím urychlit na rychlost náklaďáku, ale ne víc)

Domnívám se, že kombinace gravity-assist manévrů s průlety kolem Země, Venuše a Jupiteru bude efektivnější, než letět zdánlivě "jednodušeji" kolem Jupiteru a Saturnu. Kromě toho, byla tu mise Ulysses, která použila průlet kolem Jupitera k něčemu jinému, než sondy do hlubokého kosmu:
Ulysses (spacecraft) - Wikipedia, the free encyclopedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Ulysses_(spacecraft)#Jupiter_swing-by

Teď nevím, jestli úplně nemlžím - ale možná by šlo manévrem podobným Ulyssesu zkonstruovat docela efektivní gravitační prak např. Země - Venuše - Země - Jupiter - Země - (Venuše) - Jupiter. Pravděpodobně by tak šlo sondu urychlit víc, než průletem kolem Saturnu (ale někdo by to musel samozřejmě nacpat do simulátorů - já používám intuitivně-magický přístup a zásadně nic nepočítám :-)

"Dual Jupiter assist" sice asi nedává smysl, zato:
I think the Jupiter-Sun dual gravity assist was suggested for some interstellar probe
Unmanned Spaceflight.com > Mission To Sedna
http://www.unmannedspaceflight.com/lofiversion/index.php/t4905.html

... což je ale optimální zkombinovat zase s nějakou solární plachtou, ještě, protože cca na úrovni dráhy Merkura už dávají slušný tah (a navíc, dokud se k Slunci blížíme, tak vyplatí sluneční plachtou naopak brzdit a tím ke Slunci spadnout co nejhlouběji - a teprve po průletu kolem něj zrychlovat se "Sluncem v zádech"). Každopádně, když už se jednou necháme od Jupitera katapultovat zpět ke Slunci, tak nemá smysl paběrkovat u kamenných planet a vyplatí se využít jako gravitační prak rovnou Slunce (pokud to všem konstrukce sondy umožní)

Extrémním případem který pamatuju ze sci-fi by gravitační manévr Clark "Rámy", který pro gravitační navedení se k dalšímu mezihvězdnému cíli použil přímo průlet horními vrstvami sluneční atmosféry :-) obávám se, že pozemské materiálové inženýrství ale zatím není tak daleko - viz
Gravity assist - Wikipedia, the free encyclopedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Gravity_assist#Limits_to_slingshot_use

základy jde skutečně pochytit i s KSP, když se budete (napoprvé marně :-)) snažit "spadnout" z dráhy kolem Munu zpět na Kerbal a zjistíte, že je to taky energeticky náročný manévr :-). no, a úplný prazáklad jde pochopit i z odletu ISRO Mangalyaana nebo dnes právě Exomarsu (sice jen trojí zvyšování elipsy a během jediného dne, ale princip v podstatě pořád stejný)

BRENMCGUIRE: stáhni si KSP a testuj...

CHEVALIER: je to raketa z radaru don-2n (anti-icbm system), ale neviem presne oznacenie.

BROUKOID ma asi pravdu

TOXYGEN: Ja bych rekl ABM (Anti-Ballistic-Missile) 51T6 (GORGON)

VIRGO:

VIRGO: не курить :))

Roscosmos announces manned mission to Mars, says most of the new rocket already built...

What’s Eating at Pluto?
http://www.nasa.gov/feature/what-s-eating-at-pluto

Far in the western hemisphere, scientists on NASA’s New Horizons mission have discovered what looks like a giant “bite mark” on Pluto’s surface. They suspect it may be caused by a process known as sublimation—the transition of a substance from a solid to a gas. The methane ice-rich surface on Pluto may be sublimating away into the atmosphere, exposing a layer of water-ice underneath.

BROUKOID: Ok, to pak ano. Ale že několik stovek až tisíc kg hmoty rotující jednou za tři sekundy "nerozhodí" ISS se mi nezdá - jednak všechny pohyby, co tam dělají, jsou o několik řádů pomalejší (důvod to mít asi bude) a jednak — hlavně — rotující část plavidla není žádná sranda. Mám o tom za poslední roky popsáno asi tisíc stran, tak se trochu rozepíšu :-)

V ložisku je vždycky tření a tak je potřeba neustále motorem ztráty vyrovnávat (udržovat otáčky). Díky Newtonovu 3. zákonu ale motor působí stejně jak na rotující sekci, tak na zbytek ISS (protože platí zákon zachování momentu hybnosti), a proto by stanice musela tento krut neustále kompenzovat činností gyrostatů (nejde) nebo motorů (stojí peníze). V odvážnější literatuře se tohle řeší dvěma stejnými proti sobě rotujícími oddíly, protože jejich celkový kroutící moment je roven 0 (ideálně).

Pořád je ale problém s praktičností. Když pominu gyroskopický jev a s ním spojenou nutnost zastavit rotaci před každým manévrem, asi největší překážkou jsou sítě. Propojit nekonečně rotující segment se zbytkem lodi prostě nejde (jsou to stovky elektrických vodičů, optika, vzduchotechnika, užitková voda, odpad, chlazení, ...). Rotující segmenty tak obvykle mají všechny sítě vlastní, jsou to prakticky samostatné stanice se vším všudy.

Proto se v současných plánech pracuje spíš s rotací celé stanice/lodi na kabelu k protiváze jako je třeba modul s pohonem. Tím se dosáhne většího poloměru (klidně kilometry) a nízkých otáček (pár desítek za hodinu), odpadnou problémy s technikou a hlavně je to výrazně levnější. U jaderných pohonů (styl NERVA) to navíc významně sníží dávku posádce.

https://www.youtube.com/watch?v=a18SN3uN8VI

THERIDANE: zije? melo se jednat o jeden maly pokusny modul. To je moje pointa. Absolutne souhlasim ze to neni "obyvatelne". Muj komentar na 20rpm jako "male otacky" byl v tom, ze to nerozhodi ISS - a vlezt dovnitr na par hodin muze i clovek. Nehlede na to ze by se tam klidne mohly par mesicu/let nechat zit nejaka pokusna zvirata.