• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    COMMANCHEDobyvani vesmiru a kosmonautika 🚀🛰️👩🏼‍🚀
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CYBERWOLF: vidím, že jsem rozjel hroznej flejm, dokonce jsem si musel přečíst odpověď od uživatele, kterého mám v ignore :-) Popravdě, nechtěl bych se ocitnout v situaci, kdy bude osud planety Země zachraňovat id REDGUY.. z mnoha důvodů...

    klíčová bude právě asi ta cílová rychlost, 100 m/s není nic moc - jen 360 km/h. neříkám, že je to triviální inženýrský problém, nicméně minimálně ve vakuu neřešíme brždění projektilu o atmosféru, rychlost zvuku a takové věci. jak tu správně zaznělo, při dosažení rychlosti odhazovaných šutráků 1000 m/s by pro delta-V 1 m/s stačilo odházet 1 promile hmoty asteroidu. Jenže i to je overkill - proč bychom měli asteroidem hýbat takhle moc, na odvárcení kolize která má nastat za 10 let by stačila nejspíš změna oběžné dráhy jen o 0.02 m/s (průměr Země je še-tři-se-osle, tedy 6378 km a během 10 let máme na provedení manévru 3600*24*365*10 = 315360000 sekund).

    i při pesismistické dosažené rychlosti odhazovaných šutrů jen 100 m/s tedy pro odchýlení asteoroidu o jeden poloměr Země za 10 let potřebujeme odházet nikoliv 1% hmoty asteroidu, ale 50x méně, pouhá 2 promile. a toto číslo lze dále zlepšit dosažení vyšší rychlosti odhazovaných šutrů... zase je pravda, že předpokládám čistou dobu kontinuální trvání odhazování, bez jakýchkoliv závad, tady by bylo kritické jak často a jak velké balvany by se podařilo katapultovat. Je to trochu metoda Wile E. Coyote, ale mohla by fungovat...

    odpálené šutry na dráhách blízých Zemi jsou skutečně potenciální problém, ne snad pro Zemi, ale jako kosmické smetí ohrožující budoucí kosmická tělesa blízko Země. ale samozřejmě, čím větší rychlost bychom "reakční hmotě" dokázali udělit, na tím odlišnější dráze od původního asteroidu se ocitne. Není zcela ze hry i to, že bychom se u asteroidu pokusili o "plane change" manévr, tedy o změnu roviny oběžné dráhy vúči Slunci. V tom případě by se reakční hmota mohla při troše přemýšlení a odstávek pohonu v kritických vzdálenostech od slunce navést na dráhu, která se fakticky s oběžnou dráhou Země neprotne nikdy...
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    XCHAOS: no to mi právě popiš - jak ten katapult bude fungovat.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CYBERWOLF: katapult?
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    XCHAOS: jak?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CYBERWOLF: velkou rychlost. Ve vakuu, při malém gravitačním zrychlení. Není to rozhodně lehké, ale je to jedna možnost.
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    CRUZ05: Na to peč, i samotné kosmo.cz má starý kabát, ale odpovědí tam dostaneš víc než na kosmonautixu...
    CRUZ05
    CRUZ05 --- ---
    ARCHIMEDES: to mě teda silně odradila grafika těch stránek :D
    ARCHIMEDES
    ARCHIMEDES --- ---
    CRUZ05: Jeď sem, tady je takových sběratelů vždycky nejmíň deset :)
    KOSMOS-NEWS PARTY 2019
    http://knp.kosmo.cz
    CRUZ05
    CRUZ05 --- ---
    Sbírá tu někdo podpisy kosmonautů?
    nebo sem uchylnej jen já? :D
    PER2
    PER2 --- ---
    DRAGON: jinak teda
    bennu
    vs
    apophis

    bennu me nechava chladnym (a to jeste ta hromada sutru o kterych ani nevime)



    BLACKHEAD
    BLACKHEAD --- ---
    DRAGON: Ppodle toho odhadovanyho prumeru by i ledova koule vazila nejakych 60Mt.
    Ale kdyz pocitame vahu planety bambilion kilometru vzdaleny, urcite se spokojime s vypoctem na stovky miliard tun.

    A kdyz to "relativne maly" teleso nahodou bude mit o million tun min, nebo vic, uz je to znat na pripadny zmene drahy diky jinymu gravitacnimu zrychleni...
    A kolik je rozdil prumeru pro 1Mt rozdil vahy u ledovy koule?
    Odpoved: cca 4m
    REDGUY
    REDGUY --- ---
    XCHAOS: Jo jo, mechanicky, autonomni zarizeni v hlubokym vesmiru, ktery musi spolehlive a samostatne fungovat desitky az stovky let. To je presne ta vec, ktery bych do manipulatoru sveril osud lidstva 8)
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    XCHAOS: takový robot bude mít k dispozici řádově stovky wattů na metr čtvereční solárních panelů, polovinu času bude po tmě a zřejmě by musel většinu energie věnovat na oddělení reakční hmoty. Nějakým katapulem by se možná dalo dosáhnout slušného impulsu, ale máme tu dlouhý čas mezi výstřely a netroufám si odhadovat životnost.

    Kdyby by byl schopen vystřelit jednou za rotaci, bylo by potřeba na změnu rychlosti o 1 m/s za sto let potřeba udělat každým výstřelem cca 400 kN, což už není legrace. Buď potřebujeme velkou rychlost, nebo velký šutr. V každém případě potřebujeme hodně energie. Mohli bychom to rozdělit na víc katapultů, ale i tak. Nemám moc představu, na jakou rychlost je možné takhle ve vzduchoprázdnu a téměř nulové gravitaci odpálit celkem nehomogenní hmotu.

    A bavíme se o změně o 1 m/s, nemám představu, kolik by bylo potřeba udělat, aby se drobek dosatečně vzdálil.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CYBERWOLF: na povrchu asteroidu nemáš problém s dostatkem reakční hmoty. teoreticky by mohl být dobré řešení nějaký solární poháněný robot, který by prostě házel šutry jedním směrem...
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    KAERO: aha, ok, pardon :) kazdopadne uz odpovedel Cyber, ten web je zajimavej, takze ja jsem nasycen, diky vsem :)
    KAERO
    KAERO --- ---
    DRAGON: nooo, neptas. ptal ses takhle: DRAGON: "to preci umime spocitat presne, ne?" a na mne slovo presne pusobi jak rudy hadr na byka :) a MADCAT odpovidal stejne. navic STRYX ti napsal ze ta pravdepodobnost je 1:3000, coz je vicemene dusledek nepresnosti mereni a tedy ti poskytuje jisty nahled jak dobre to jde spocitat.

    na te strance co daval CYBERWOLF je odkaz na pekny seznam clanku:
    https://newton.spacedys.com/neodys/index.php?pc=4.2
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    AVATAR: ja ho pochopil :) jen sem pozadal o nejaky zdroj, ktery se tim zabyva, docela me to tema fascinuje.
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    Jinak jsem trochu pátral a s Bennu se to má tak, že se k nám přiblíží v roce 2060 a 2135, přičemž ty blízké průlety mohou mít vliv na jeho pohyb (a dráhu) a předem se to blbě odhaduje. Šance že by to řachlo 2060 je nulová, 2135 skoro nulová, ale pak nějaká srážka nastat může a po těch blízkých průletech bychom měli vědět víc. Zatím se sleduje, podobně jako řada jiných šutrů: https://newton.spacedys.com/neodys/?pc=4.1

    Co se týká toho brždění solární plachtou, asi by se to dělalo blbě. Bennu se otočí kolem osy 5x za den, takže plachtu by asi nešlo nějak rozumně zavěsit a povrch je na to malý. Pokud jsem to dobře spočítal, tak na změnu rychlosti o 1 m/s by mělo stačit cca 25 N po dobu 100 let, což by dala čtvercová plachta o straně kolem 2 km (+/- nedokážu moc odhadnout, kolik slunečního světla Bennu dostává po celé své dráze).
    AVATAR
    AVATAR --- ---
    DRAGON: nikdo ti neodpovi nez kaero, ale zkusim to jednoduseji: nezname presne vsechny vstupni hodnoty pro vypocet drahy. Tudiz zatim nemuzeme predpovedet kudy presne teleso poleti. Cim delsi predikce, tim vetsi odchylka.
    CYBERWOLF
    CYBERWOLF --- ---
    Mám zato, že je snažší změnit dráhu, než rozbít na neškodné kousky. Snažší tedy neznamená snadné, ale v principu by mělo stačit posadit na asteroid solární placthu nebo pár iontových motorů a dostatek času.
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    KAERO: "jak moc se vypocet sekne ve vypoctu drahy asteroidu po 100 letech" ehm, na to se tu prave ptam, ze jo ;)

    zajimalo by me jak je tomu ve skutecnosti, znate nekdo nejaky clanek/web, ktery se tim zabyva?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam