KAERO: takže abych to z rekapituloval: tvrdíš, že se ten pohon dá nahradit něčím jiným, ale to je pouze na základě úvahy "dáme víc xeononu", což tak zřejmě nefunguje. Pokud řešení existuje, já ho neznám (a pokud ho znáš ty, úspěšně to tajíš). Vyčítáš mi, že jsem ti nedodal řadu čísel, co sis vymyslel že bych ti měl dodat. Sám jsi nedodal nic, jen dokola opakuješ, že každá rtuť je špatná. Reálný případ s konkrétnám zdrojem znečištění (elektrárna Počerady) ti buď nestačí, nebo ho ostentativně ignoruješ. Následně oponuješ výpočtem spadu z družic, který jsem ti dal včera (viz. CYBERWOLF a ještě máš tu drzost tvrdit, že jsem to neudělal), ale roztaženým na 50 let, kde říkáš že nevíš jestli je to málo nebo hodně, ale TY to hledat nebudeš, protože já ODMÍTL najít to za tebe.

Pro představu, tebou spočítané množství na km2 odpovídá koncentraci rtuti vyskytující se ve 13 000 m3 vzduchu (viz.: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/15groc/gr15cz/tab/tabIV9-3-2_CZ.html ). Takže abysme na tom kilometru čtverečním zvedli koncentraci o 1%, museli bychom se postarat, aby ta kontaminovaná vrstva vzduchu nebyla tlustší než 130 centimetrů. Jelikož ale nevíš, jestli toho náhodou už tak ve vzduchu není moc, tak ti to stejně nic neřekne.

TL;DR: jdi do prdele

KAERO: ty jsi nejdřív tvrdil, že je tý rtuti moc, tak jsem ti to dal do kontextu a tys pak přišel s tím, že jakékoliv množství je moc. To celkem hezky ukázalo, jaký smysl by mělo pokoušet se bavit na úrovni. Ale dobře, zkusíme to znova.

Jedná se o satelity na nízké oběžné dráze, které potřebují překonávat odpor atmosféry. Proto třeba ISS potřebuje čas od času postrčit. Tady se počítá s dráhami až 340 km (viz. ten linkovaný twitter), tj. nějakých 60km pod ISS. Problém je, že stávající motory nemají dostatečný výkon a tak se začlaly vyvíjet ty na rtuť. Aby tam ty satelity mohly obíhat dlouho. Rtuť je na to dobrá, protože je těžká, má vysokou hustotu a při nízkém tlaku se snadno odpařuje, takže je jako palivo pro iontový motor dost super. Pro tuhle aplikaci je dost dobrá zrovna vysoká hustota, protože malý objem, takže menší satelit, takže menší odpor, takže menší nároky na pohon.

S rtutí v přírodě je to složitý. Ono se totiž v přírodě normálně vyskytuje, jinak bysme jí neměli odkud brát. Podstatné je, v jaké formě se vyskytuje. Sama o sobě (jakože čistá) je rtuť poměrně neškodná. Třeba i amalgamové plomby obsahují rtuť. Problematické jsou různé organické sloučeniny, kde najdeme i chuťovky co projdou gumovými rukavicemi a když se tím poleješ, tak prostě umřeš.

Co se týká imisních limitů, tak se v čase mění a dohledávat je nebudu (jestli chceš, můžeš se do toho pustit). Jako referenční bod bych použil tu elektrárnu v Počeradech, která chrlí asi půl tuny ročně, aktuálně jede na výjimku (protože se limity zpřísnily) a jede 45 let (přičemž v minulosti chrlila víc - byla i větší a tak), během kterých se ta zátěž kumulovala. Přesto tam žijí lidé a pěstují se plodiny (ergo obsah rtuti v nich nepřekračuje hygienické limity, jinak by je nemohli prodat).

A tady bych se vrátil zpátky k linkovanému vesmírnému právníkovi, který přišel a řekl "big tech - rtuť - jak to že to není nelegální - to se musí zakázat". Týpek se nezabýval tím, jestli se ta rtuť vůbec někdy vrátí (prostě suše předpokládá, že spadne), neřeší zdravotní rizika (pouze - rtuť je biokumulativní neurotoxin - protože to zní hrozně hustě) natož nějaké množství (je to dávka co dělá jed). Ale prostě preventivně zakročí, aby se to nesmělo. A ještě ostentativně prohlašuje, že není vědec, takže tomu nerozumí, ale prostě ví že je to hrozně dobrá věc a jakej je to heroj. Já bych spíš řek kazisvět, co si postavil kariéru na hledání problémů a šikanování institucí, aby dosáhl něčeho co může prohlásit za řešení, bez ohledu na to jestli to něčemu pomůže, nebo co tím posere. Jako nemám přehled o jeho ostatních případech, ale jestli jede v tomhle duchu, tak asi není moc způsobů, jak by mohl nadělat víc škody.