VOYTEX: no asi do stejné míry, jako v simulaci :-) s těmi rozměry opatrně, hele. Třírozměrný prostor má zajímavé vlastnosti. V dvoj- ani čtyř- rozměrném by zřejmě fungovat nemohl, u dvojrozměrného to napadne každého - prostá trávicí soustava ti rozdělí organismu na dva nesouvisející ostrovy - u čtyřrozměrného to pro mě není intuitivní na pochopení, ale prý ne. Takže s rozměrama opatrně... to máš trochu jako že platónských těles je taky konečný počet a další neexistují.
Některé teorie měly až 11 rozměrů. Tuším teorie strun je úplně ze hry, protože nedokázala předpovědět jediné pozorování, jediný výsledek experimentu. Potom je to ale jen matematická hra a ne teorie, že jo... v tomhle klubu podle mě
#offtopicJá sem obecně psal o určitém optimismu, kterým mi výzkum kosmu navzdory té prázdnotě naplňuje. Pozorování vzdáleného kosmu je zajímavá věc. A už jen když trochu povystrčíme nos ze Země, můžeme pozorovat daleko zajímavější věci na daleko větší vzdálenosti. Některá pozorování by bylo zajímavé provádět po celé generace, to ale předpokládá, že nenastane úplný úpadek civilizace. Některé podstatné věci se dozvíme až analýzou dat, která se budou hromadit celá staletí... je to prostě výzva.