MACHALIK: Ty hloupé poznámky o chlastačce a mrdačce i nesmysly o teslách v garáži - nepřipadá to tobě samotnému poněkud irelevantní ve vztahu k testování audio komponentů? Jako chápu, že ti nezbývá než útočit na oponenta, ale neměl bys to zas tak přehánět. Působí to trapně a jenom tím dáváš najevo, že nemáš nic, co by se dalo označit za argument.

Nebo snad víš o nějakých validních důvodech, proč by se technické prvky pro přenos zvuku měly testovat jinou metodikou, než která se používá všude tam, kde do hry vstupují lidské smysly?

MACHALIK: Onehdá jsem byl na degustaci a kupodivu jsme všichni věděli, co pijeme, a cokonce si mohli i přidat.
Předpokládám že vám bylo u prdele jestli jste objektivní a byli jste si prostě užít degustaci. A o tom ta debata je.

SVANC: Onehdá jsem byl na degustaci a kupodivu jsme všichni věděli, co pijeme, a cokonce si mohli i přidat. I při mrdačce mám radši přisvíceno. Holt jsme každý z jiného těsta, nedá se svítit. Taky máme každej jiný hifi - jeden samodomo tesly ve vypolstrované garáži, jinej, co se zrovna sejde.
Možná bych si měl osvěžit ty léta klavíru - pro případ, že bych se kdy stěhoval na venkov.

MACHALIK: A pro úplnost - kolík na nos při pití je pitomost. Vůně je jedním ze smyslů, kterými si dobrý nápoj vychutnáváme. Ale proč by měl člověk vědět, zda hraje zesilovač té či oné značky, aby dokázal říci, jak se mu daný zvuk jeví, to je fakt záhada.

MACHALIK: Nic lepšího, než tyhle tebou samým stokrát omleté kydy tam nemáš? Co takhle ještě nějaké přirovnání s vagínami a auty?
A zrovna nápojové soutěže jsou dobrý příklad, jak by se testovat mělo a jak se také skutečně testuje. Nejenom v této oblasti nikdo nevěří tomu, že neslepé testování může být objektivní. Vlastně nevím o žádném jiném oboru, kde by mělo být...

AKA_THE_A: To úsměvné srovnání GHz/kHz bylo v kontextu digitálu, např. koaxiálních versus optických kabelů na přenos digitálního audiosignálu. O tom, že použít signálový procesor na digitální bázi je jednodušší, než řešit úpravy signálu analogově, není žádný spor.

FURYAN: Nejde o laboratoř, ale o to, že pokud má být opravdu věrohodně doloženo, že dva komponenty hrají rozdílně, je nutné splnit určité základní podmínky. Navíc rozdíly mezi komponenty bývají často popisovány velmi dramaticky. Člověk by mohl právem očekávat, že ten, kdo takto silná slova používá, bude schopen tyto rozdíly poznat i naslepo.

SVANC: Kdo ma doma poslechovou laborator, necht udela carku

SVANC: nechci trolovat, ale srovnávat digitální a analog obvody je jak srovnávat jablka a hrušky :P
Digitální musí řešit jenom 2 stavy, analog celej rozsah, proč myslíš že je dneska levnější signál digitalizovat, prohnat skrz DSP a pak zase převést zpátky místo koplet analog zpracování? ;-)

FURYAN: Mluvím o porovnávání za kontrolovaných podmínek, tzn. hlasitosti srovnané s přesností lepší než 0,1 dB atd., protože jinak platí, že co je hlasitější, zní líp, viz např. FURYAN SVANC FURYAN :-). A oba zesilovače musí být v pořádku, což není vždy zcela samozřejmé. Pokud je rozdíl opravdu slyšitelný jasně, tak něco není OK, i kdyby to byla třeba jen záměrně upravená frekvenční charakteristika jednoho z nich. Každopádně několik tisíc lidí, kteří byli přesvědčeni, že poznat rozdíl mezi zesíky není problém, a mysleli si, že snadno vydělají deset tisíc dolarů, nakonec zjistili, že se mýlí :).

SVANC: To je zajimavy, ze muj Sony STR-DB940QS ma zcela jasne slysitelne jiny zvuk, nez muj soucasny Rotel :) Asi jinej gang :D

THX_1138: Lidi jsou kolikrát přesvědčený, že to či ono zní jinak, často si dokonce myslí, že ty rozdíly jsou velké. Ve finále se pak ukáže, že to bylo dáno např. jinou hlasitostí, ale za kontrolovaných podmínek žádný rozdíl slyšet není. Vliv psychoakustiky lze odmítat, koneckonců celá machalíkova "argumentace" je na tom postavena, ale její vliv byl prokázán vědeckými metodami a nikdo vůči němu není zcela imunní. Pouze slepé testy jsou tedy validní a v nich už někdy od 90. let nikdo nepoznal dokonce ani rozdíl mezi dvěma zesilovači, takže řešit vliv kabelů mi fakt připadá jako úlet.
A pokud jde o galvanické oddělení optiky, tak o brumu se tu doufám nebavíme :)

MACHALIK: Víno je dobrý příklad. Když se posuzuje jeho kvalita, tak znalci nevědí, které zrovna pijí. Tak je to ostatně obvyklé všude, kde je nutné pracovat se smyslovým vnímáním a pouze takto získané výsledky mohou být považovány za průkazné. Jenom u hi-fi tyhle testy odmítáš, protože jejich výsledky neodpovídají tomu, čemu bys moc rád věřil.

Jinak mi připadá legrační, že milióny tranzistorů v procesoru tvého počítače kmitají v rytmu několika GHz, abys mohl vyjádřit své přesvědčení, že je problematické zpracovat a přenést signál o pár desítkách kHz :)

Sorry za OT, ale konečně se tu rozproudila trochu normální debata, než to stupidní urážení někoho.
Můžete nahodit nějaký studijní materiály? Zajímal by mě třeba ten rozdíl mezi digitálním koaxem a optikou, klidně i nějaký pojednání o kabelech, ať signálových nebo repro.

Ještě bych doporučoval změřit velikost, hmotnost, hustotu, barvu, pH a další faktory třeba u rajčete z obchodu a ze zahrady. Nebo víno. Vezměte si třeba víno.

THX_1138: 3µs by při periodickym signálu bylo 33(,333...)kHz, docela mi uniká proč by tohle měl bejt relevantní test pro audio....

MACHALIK: Technický rozdíl a slyšitelný rozdíl není totéž. Naopak mnohde - velmi dobře třeba u reprokabelů - lze ukázat, že změřené rozdíly jsou o nějaký ten řád pod rozlišovací schopností ucha. Ale je zjevně marné tohle vysvětlovat někomu, kdo se domnívá, že se liší výsledný zvuk podle toho, zda data např. mezi mechanikou a převodníkem byla přenesena koaxiálem nebo optikou.

THX_1138: Ono ani tak nejde o to, jakým způsobem je načítání dat z CD realizováno, ale k jakým vede výsledkům. A ty jsou takové, že u (správně) vypáleného CD jsou data identická s původními. Kdyby tomu bylo jinak, pak by vypalovaná CD nikdy nemohla sloužit jako paměť na programy apod., kde i změna jediného bitu může mít fatální následky.

Rozdíly v průbězích signálu na obrázku sice vypadají impozantně, ale i z takového průběhu, jako je u CD, lze jednoznačně detekovat jedničky a nuly, což postačuje, protože případné časové nepřesnosti okamžiků překlápění jsou irelevantní. Veškerá data jsou tak jako tak ukládána do bufferu (v podstatě posuvného registru), přičemž jejich načítání z bufferu je řízeno přesným hodinovým taktem (kolísání o několik řádů menší než u gramofonů). Hezky to je vidět u discmanů, jejichž buffer proti otřesům dokáže pojmout data třeba na 100 vteřin, během kterých normálně hraje hudba, i když se disk např. násilím zastaví.

Tohle všechno platí samozřejmě pouze pro správně vypálený disk a to nikoli v jednom z prvních typů vypalovaček, které trpěly problémy s jitterem. Sám jsem jednu z nich měl, to lupání bylo otravné a možná odtud pochází výhrady proti výpalkám, které se tradují dodnes. Pokud si to pamatuju dobře, tak první vypalovačka, která v tomto ohledu fungovala bezproblémově, byl Teac, někdy v polovině devadesátých let. Minulého století... :)

Nicmene kdo udelal domaci ukol vi, ze je technickej rozdil mezi koaxem a optikou, ze toslink je limitni prvek, a, ultimatne, ze nic jako digital neexistuje.
Pochopitelne ze je jednodussi se nezajimat, svancovat a vedet, ze od 70. let je vsechno vyreseny. Jde jen o miru pohodlnosti a z ni vyplyvajiciho zjednoduseni.

THX_1138: Myslíš to tak, že výpalka zní jinak než originál? Jitter a spol.?

MATT: Ja bych to vubec neresil, kdybych si toho nevsiml. Proste sedis u pc a dumas na ukolama. A poslouchas. A nic te neirituje. Podle me se to neda technicky popsat, ale shodli jsme se kamosem, ktery prisel o chvili pouzdeji na navstevu, ze i jemu se to cd zda technicky kvalitnejsi, ale poslechove ho taky irituje.

(dred hijacked, hlavne, ze jste dali pokoj s tema RJ45 za 30k :DDD)