SVANC: Velmi logickou cestou jsme došli k tomu, že komponenty jsou krabice různého vzezření s různými nápisy, v nichž se skrývá něco, co nikdo neví, co je, a tyto dvě něca mezi sebou slepě porovnáváme.

Slepý test je slepý do té doby, do kdy neexistuje bias. To je jeho cílem. Takže hovořme o biasu. Když testuji zesilovače A a B, kde mám bias? Proč ten test není slepej?

Přiznám ti bias, kdyby někdo přinesl zesilovač a řekl, že ho chce porovnat s mým a že bude lepší - asi bych favorizoval ten svůj, ostatně v něm mám prachy. Ale přesto se to stalo tolikrát: přišel někdo se zesákem, kterej byl levnější a třeba i doma dělanej a ten přehrál Brystona 4B-SST nebo nějakou podobnou klasu. Všichni to slyšeli včetně (následně smutnýho) majitele Brystona. Proč tvůj bias neaplikoval?

Ale především, proč test není slepej, když víš, co je to za krabice? Přece hrajou ty součástky vevnitř. A těm nikdo nerozumí. Slepý je to z logiky věci furt.

MACHALIK: Takže (ne)logickou přesmyčkou jsme došli k tomu, že i když testující osoba ví, co testuje, je to slepý test. Super... :-D

Vůbec ti přitom nevadí, že u krabic vypadajících jako zesilovače je podmínkou sleposti testu vědomí testující osoby o tom, že se jedná pouze o krabice s neznámým obsahem. Osoba si tedy je vědoma toho, že neví, jaký zesilovač testuje.
Tato zcela zásadní podmínka samozřejmě není splněna, když testující osoba tuto informaci má.

Aniž by sis lámal hlavu s jasným logickým rozporem, tak vlastně říkáš, že žádný bias neexistuje. Tohle zjevně absurdní tvrzení je v přímém rozporu se vším, co o metodikách testování víme, co je prokázáno experimenty atd. atd.

Tohle byl zatím nejzoufalejší a ve finále i nejsměšnější pokus v rámci boje proti slepým testům. Až tam budeš mít něco dalšího, tak dej vědět :).

MACHALIK: Mlžíš krásně :). Nebudu zdržovat opakováním argumentace proti nesmyslům (100 % stejnost všech výsledků a další demagogické úvahy), to by jen odvádělo od podstaty věci.

Tou byla snaha odstranit stres při přepínacím testu. Tento cíl je splněn zavřením zesilovače do krabice, kdy jakýkoli bias odpadá a přesto je umožněno dlouhodobé testování. Nyní se ale stále jasněji ukazuje, že stres při testování byl pouhou záminkou, proč slepé testy odmítat. Proto jsi teď vyrukoval s "definováním metodiky".

Zkusím naznačit, kam by se imo měla debata ubírat podle tebe:
Postupným individualizováním krabic a opakovaným potvrzováním, že to stále ještě je slepý test, se dostaneme až do stavu, kdy i ty krabice vypadají jako zesilovače. Ale pořád jde o slepý test, tudíš se bias nemůže uplatnit.
Dojdeme-li ovšem k tomu, že bias se neuplatňuje ani při testování něčeho, co vypadá přesně jako zesilovač, nemusíme se žádnými krabicemi zabývat a můžeme rovnou testovat nezakryté zesilovače, bias se neuplatní ani v tomto případě.

Je tato úvaha správná? :)

MACHALIK: no vidíte pane kolego, stačilo tu trochu rozstříkat mentálního průjmu a jak jste si to krásně vše ujasnil. konec mlžení, přichází nová transformačně transformátorová vlna.

Tak Rega konečně dorazila. Po interesantní logistické křivce skrze Evropu :)

MACHALIK: Na ja, zde si musíme považovat i stabilizované přibržděnosti. To je mi tedy level pane kolego :o)

SVANC: Na definování metodiky ses vykašlal ty, proto jsi skončil se stress testem jedince a ne s testem komponentů, čehož důkazem je ti jednoznačnost a stejnost všech výsledků napříč všemi komponenty vyjma reprobeden, i když všechny ostatní testy, poslechové i měřené, tuto stejnost hluboce popírají. Mimochodem jen to, že máš 100 % stejnost všech výsledků, musí každýmu badateli napovědět, že něco je špatně v jeho měření, o rozporu se zbytkem metod nemluvě. Ne tak tobě. Ale to je jiná písnička.

Já metodiku definovat chci. Chci vědět, kde končí slepej test. Ty mi s tím nepomůžeš, to je zjevné, ale v realitě ta hranice někde bude muset bejt. Bez její definice nelze popsat metodiku, dál se budeme bahnit v základech. Nápisy je potřeba zahrnout, stejně jako materiál krabice, s tím nejde nic dělat. Rád bych se dobral k tomu, že dokud nevíme, co je vevnitř, tak na těch krabicích může být úplně cokoli a pořád to bude slepej test. Pro mě je AGH vs. PMO nebo Xindak vs. Shanghai úplně to stejný jako jabka vs. hrušky. Pro tebe ne? Nebo třeba 1 a 2 nebo A a B. Nerozumím tomu, že zrovna na tomhle ses zasek. Ještě je tam hodně prostoru.

Ostatně by bylo asi třeba si zopakovat, co je cílem slepého testu v hifistově světě. Není to poznat, "který hraje" (ať už to znamená cokoli). Není to ani poznat značku podle zvuku. Ani který je dražší. Ani který je lepší. To jsou všechno nějaký vymyšlenosti, který se tam někdo, většinou ty, snaží vtlačit. Furt se oháníš cenou. Cena nehraje roli. Cílem je porovnat opakovaně a konzistentně A a B a na oba si ku konci porovnání udělat ucelený názor. Ten může být třeba že A i B hrají velmi podobně. Nebo že A je měkké a B je ostré. Nebo cokoli jiného. Není cílem zapnout _něco_ a říct "teď poznávám, že hraje A". To už je opět test jedince a toho my netestujeme. Nedejbože říct "teď poznávám zvuk značky Audio Alchemy". Jde o rozkrytí rozdílů mezi komponenty a jejich popsání. Pakliže je kterýkoli z komponentů ke koupi, tak se dají zaujmout i nějaké preference, třeba "já bych chtěl víc A než B". Ale to vůbec není nutné, třeba je testující spokojený s C.

Opravdu je třeba klást důraz na to, co přesně testujeme a proč. Testovat, jestli za (velmi špatných) podmínek osoba X rozezná ve statisticky významné míře A od B, je testem právě tohoto: jestli osoba něco rozezná. Test osoby. Už si to zapiš za uši.

MATT: Možná by ses měl zase odpojit, hele. Ale třeba to vymakáš. Nestresuj se.

MACHALIK: Ty něco vykládej o okecávání :). A na definování metodiky se vykašli, z hlediska tebou deklarovaného cíle nic takového není potřeba.

Opakovaně tu přece prohlašuješ, že cílem je metodika slepého testu bez stresu. To dává smysl, stejně jako dvě stejné krabice. Nápisy na nich jsou zbytečným prvkem navíc a naprosto není důvod se jimi zabývat. Je to nepotřebná komplikace, která v žádném ohledu funkčnost testu nezlepšuje.

Pokud stále platí, že ti jde o odstranění stresu při testování, jaký má tedy smysl komplikovat to nějakými nápisy?

MACHALIK: snažím se zjistit, co je cílem slepého testování. zda je test testovaného, jakási poznávačka zesíků nebo jen zjišťujem, jestli je zesík mrtvej nebo živej. případně se hodnotí subjektivní kritéria jako lepší horší, invalidní kritéria jako levnější nebo dražší...

MACHALIK: tady, pane kolego, děkuji za krásný příklad invalidy slepého testování. všichni samozřejmně víme, že jsem vtipný, ale tento Vaš slepý příjem nedovoluje onu vtipnost vnímat, či jednoznačně identifikovat. vy vtip znáte, čili jste jednoznačně schopný ho po-znat. zbývá jediná možnost, a to invalidita, čili neplatnost testování testované invalidity ivalidy.

SVANC: Protože se snažím definovat metodiku. Ano, dvě identické krabice slepý test jsou. Dvě neidentické taky - doposud, dokud nevidíme, co je vevnitř. Nějaké nápisy na nich (stejně tak jsem mohl zvolit barevné tečky nebo, jak jsi sám naznačil, zlaté a stříbrné knoflíky) - dokud nevidíme dovnitř - by též neměly hrát roli. Ve výsledku se snažím dobrat toho, co už roli hrát začne, aby se ze slepého testu stal neslepý. Dospěli jsme k bodu, že nevíš. To je ok! Ale to, že ty nevíš, kde se ze slepýho stává neslepý, nevypovídá nic o validitě otázek mířících na identifikaci této hranice. Prostě nevíš. Se stane.

MATT: Co to meleš?

BADHORSE: pokud to vyzadujes, tak si pro pripojeni mobilu koupis nejaky BT receiver za par korun...ale je to imho jen nouzovka, nevim, jestli existuji nejake opravdu "hifi" BT prevodniky.
Moje vize byla Notebook -> USB -> DAC -> AMP -> budky

MACHALIK: Ty otázky nesmyslné byly. Původně jsi přišel s tím, že zesíky se budou dlouhodobě testovat v zapečetěných krabicích, aby byl odstraněn stres. Tomu lze rozumět.

Ale postupně měnění podmínek (plech - plech, dřevo - plech, jablka a hrušky, různé nápisy) nedává smysl vůbec žádný. Pokud ti šlo jen o stres, tak proč ti nestačí plechové krabice?
Ty jsi ten, kdo by měl nějak logicky vysvětlit, proč potřebuješ mít krabice označené nějakými nápisy. Uděláš to konečně teď?

MATT: Kdybys byl aspoň vtipnej. To už je lepší si povídat se Svancem, minimálně z něj nepadaj náhodný pičoviny.

MACHALIK: já myslim, že z toho aspoň vyplyne, jestli ty brzdy vůbec brzděj, ne? a nebo zjistíš, že když to má aspoň posilovač, tak je to jedno a je důležitější jestli to přehraje mp3. a nebo taky zjistíš, že s trabantem jezdíš líp, protože na ten posilovač nejseš zvyklej. a teď nám to přelož do řeči zrzek a blondýn. prosím.

jarda má novou pračku, musel kuli ní stěhovat spoustu hifi, ale pere v ní prádlo a né signál.

SVANC: Tos jako vždy předpokládal špatně. Otázky nebyly nesmyslné, jen neměly nic společnýho s tím tvým stress testem osoby. Otázky měly za cíl nalézt paralelní, stále validní metodiku nestresového slepého testu komponentů. To se nepovedlo, protože - když pomineme onen stress test - ty nevíš, co je slepý test a co už ne. Takže jsme dospěli na konec cesty. Což je dobře, protože mi za chvilku letí letadlo, tak mě aspoň nebude mrzet, že se tu něco děje.

MACHALIK: Tak předpokládal jsem, že minimálně z tvého pohledu z toho něco vyplývat musí. Proč bys tu jinak několik dní prudil s otázkami, které by byly úplně nesmyslné.

SVANC: A to ti muselo trvat týden - říct, že to nevíš??? Mimochodem jsem na tebe měl větší očekávání.

Co z toho vyplývá pro stress test hifisty - samozřejmě nic, úplný hovno. Ten je standalone, kategorie sama pro sebe. Proč by z toho mělo něco vyplývat? Z dlouhodobýho ježdění a porovnávání dvou neznámých aut se zalepenejma značkama, zamaskovanou kastlí a obecně zkrátka anonymizovanejma taky nic nevyplývá pro test brzd parkováním do slotu. Proč by mělo?

MATT: Seš hlavička, díky za tvůj příspěvek. Co na to Jarda Krejca?

MACHALIK: máš pravdu, vůbec tomu nerozumim, budu rád, když mi to vysvětlíš ;) ja bych ti odpověděl ANO.

jednou jsem takhle porovnával teslu s technicsem a pořád mi vycházela líp tesla, kterou jsem měl dýl. prokazatelně jsem byl vystresovanej tim přepojovánim, protože když jsem si pak zapojil současně oba zesíky a jen šoupal s balancí, tak už mi přišel lepší technics.