CLOJSTER: Ne jen dal nekřesťanské prachy do nesmyslu a kdyby si to přiznal, bude hlupák sám pro sebe. Podvědomý reflex na ochranu integrity osobnosti :D (ze stejného důvodu zůstávají voliči Babiše jeho voliči, ať udělá, nebo řekne cokoli - nedovedou si přiznat, že volili jako kokoti)

Lide se nechají strašně snadno ovlivnit svými předsudky, předpoklady, preferencemi a přáními. Proto, pokud chceš něco vyhodnotit spolehlivě, například vliv léků, tak bez double blind studií nemáš šanci získat žádné směrodatné výsledky, a nikdy nemůžeš dostat povolení k uvedeni na trh. Jinak bysme se pořád léčili otcenasem a hadím olejem. To jen jako diskutovat s homeopatikama ;-), nemá to reálnou oporu, double byl Blind testy to neprošlo, neprojde, mnohokrát dokázáno, tak se to prostě jako lék prodávat nesmí. Ale hádat se s tebou budou do krve. Blind testy audiotechniky nejsou nějaké fiktivní věci, těch testu bylo provedeno mnoho. Výhodu správně provedené studio je, že je opakovatelná. Takže pokud si nastavit stejné podmínky a stejnou metodiku, jako Clark (mimochodem studií dělat 15 let, takže deníček si asi psal), tak získas stejné výsledky. On si samozřejmě nastavil podmínky na kvalitu zesilovaču tak, aby rozdíly slyšitelné nebyly, takže když to zreplikujes na technice 21 století, tak to dopadne stejně. Proto u všech těch Blind testu nemusíme psát jako to dopadlo ;-). Jestli chceš vědět, jaké podmínky v testu byly, tak si to přečti
https://www.stevemeadedesigns.com/board/topic/193850-richard-clark-10000-amplifier-challenge/

Na tomhle tématu se mi líbí, že ve výsledku je to spravedlivé. Ti, kdo kdo třeba i díky slepým testům vědí, že utrácet velké peníze např. za kabeláž je nesmysl, tak ušetří - a když ušetřené peníze vloží tam, kde to opravdu velký smysl má, buď do reprosoustav nebo akustických úprav, tak lepší zvuk mít budou. Doopravdy.
Ale nakonec jsou spokojeni i ti, kteří si koupí drahé káble, protože snadno přesvědčí sami sebe, že to byla perfektní investice :D

PLAYER: Už jsem ti odpověděl. Několikrát.
Tisíce slepých testů bez jakýchkoli pochyb prokázaly, že rozdíl mezi dvěma zesilovači není slyšitelný.
Ale bez toho dodatku, který tě zřejmě irituje, to takto říci nejde. Protože do množiny "zesilovače" samozřejmě patří i čínský zesík za pár eur, nebo zesík, který sice hraje, ale odešel mu kondenzátor a má slyšitelně jinou frekvenční charakteristiku.
To, na co se ptáš v poslední větě, zodpověděl Richard Clark, když z tisíců lidí za tebou uvedených podmínek nebyl ani jeden schopen poznat rozdíl.

PLAYER: Když to vezmu absolutně, tak ne, všechny zesilovače nehrají stejně, dokonce by se s jistou mírou nadsázky dalo tvrdit, že hraje každý jinak.
Ale jsem přesvědčen, že pokud se nejedná o vadné nebo záměrně upravené typy popř. nějaký opravdu levný shit, tak i u běžných zesilovačů za dostupné peníze jsou vady, které vnáší do signálu a které jsou měřitelné, výrazně nižší, než je rozlišovací schopnost lidského ucha. Koneckonců přesně tohle potvrzují ty tisíce slepých testů, které se navíc odehrávaly již v 90. letech. Není důvod si myslet, že dnešní zesilovače na tom budou hůře, spíše naopak, jako ostatně vše v oblasti elektroniky.
Koneckonců slepý test je ověřená metoda, jak testovat cokoli, co je závislé na lidském vnímání. A funguje i v případě komponentů řetězce přenosu zvuku.

WADER23: Drobnost, ale je to naopak. U záznamů s velkou dynamikou (velkým rozdílem mezi průměrnou a maximální hlasitostí) 8 bit nestačí, u záznamů s nízkou dynamikou (loudness was mastering) 8 bit stačí. Též mě před lety zarazilo že u Gangnam style jsem ve slepém testu 8 bit verzi nepoznal ani omylem, u Neila Younga nakonec docela spolehlivě, ale vyžadovalo to nejdřív strávit chvíli hledáním nějakého konkrétního zvuku který je jinak a pak se na něj soustředit.


PLAYER: Ta otázka je hodně teoretická, nejspolehlivější je udělat plnohodnotný abx test, ale to je překvapivě náročné na přepínací hardware, i proto se tady s tím "udělej si slepý test" těžko někam posuneme. Ale odpověď na otázku podle mě existuje a já bych ji hledal následovně:

- Lze přesně změřit, jak kabel ovlivní nelineární zkreslení (vznik nových harmonických nebo neharmonických frekvencí) a šum. Výsledek u "normálních" kabelů (bez dalších pasivních nebo aktivních prvků, zkorodovaných konektorů a tak) víme dopředu, bude to pod rozlišovací schopnost měřícího zařízení, tj. řekněme pod -150 dB, to z psychoakustiky víme že je hluboko pod hranicí slyšitelnosti těch nejlepších trénovaných posluchačů, nijak to nezmění ani měřitelné zkreslení celého řetězce a nemá smysl to řešit.

- Zbývá lineární zkreslení, tj. změna frekvenční charakteristiky a fázové charakteristiky (tedy i potenciální zpoždění). To lze opět dostatečně přesně změřit, klidně i v souhře s výhybkou. Z toho můžeš konkrétně zjistit informaci typu "na 20 kHz bude útlum o 0,03 dB a fázový posun o 1° což odpovídá zpoždění x us (čísla vymyšlena, a nechce se mi pouštět kalkulačku).

- Potom, pokud máš u počítače kvalitní DAC, si můžeš se softwarovým ekvalizérem sám vyzkoušet, jaká je hranice útlumu kterou okolo dané frekvence ještě slyšíš (na srovnatelně široké části spektra jako to dělá ten kabel - širší je slyšet mnohem víc). Odpovídající fázový posun bude z ekvalizéru cca stejný (to lze opět změřit a ověřit). Z toho celkem s jistotou zjistíš jestli to slyšet můžeš nebo ne. Za sebe říkám, že pokud je rozdíl pod 0,1 dB (a on většinou s rezervou bude), tak to nebude slyšet a bude obtížné to na zvuku z beden i změřit - zejména pokud to bude na začátku nebo konci pásma (což bude) a ne v kritickém středovém pásmu.

---

Pokud ti tohle jako dostatečné hledání rozdílu mezi kabely nestačí, tak je otázkou, co vlastně chceš hledat. Kabely nejsou reprosoustavy, kabely přenáší jednorozměrný signál který se s odpovídajícím vybavením dá objektivně měřit a podle mě platí, že pokud u nich nenaměříš rozdíly ve fázové a amplitudové charakteristice ani frekvence které tam nemají být, tak jsou rozdíly v signálu menší než je kolik zachytí přesnost měřícího zařízení, a pokud je ta přesnost i jen třeba -100 dB, lze s jistotou říct, že budou neslyšitelné.

Omezením je, že k měření pořád používáš jen syntetické signály. Lze jít o krok dál, poslat po kabelu hudební signál, nahrát výsledek a zkontrolovat, jestli a jak se liší od toho zdrojového. Případně jednodušeji, udělat null-test - poslat výstup do dvou různých signálových- či reprokabelů v protifázi, sečíst je a změřit, jak hluboké "ticho" tím vznikne. Problém je, že tohle měření je omezené přesností DACu (či v první varianctě i ADC, a tam a je i třeba aby měly synchronizovaný clock), na druhou stranu pokud by k měření byl použitý state of the art hardware, tak to je pořád vypovídající: pokud by výsledek byl identický, znamenalo by to, že jakékoliv rozdíly v signálu jsou menší než co dokáže DAC přenést, a tedy taky celkem spolehlivě neslyšitelné.

---

Tady je pár měření reprokabelů a (analogových) signálových kabelů včetně informací o tom, jak měření probíhalo:
Audio Science Review (ASR) Forum
https://www.audiosciencereview.com/forum/index.php?threads%2Fmorrow-sp3-review-speaker-cable.22834%2F=
https://www.audiosciencereview.com/forum/index.php?threads%2Faudioquest-go-4-speaker-cable-review.37308%2F=
Audio Science Review (ASR) Forum
https://www.audiosciencereview.com/forum/index.php?threads%2Faudioquest-victoria-audio-cable-with-dbs-review.14683%2F=

Výsledky jsou dle očekávání.

PLAYER: Všechny zesilovače nehrajou stejně, ale od určité kvality, řádově nižní stovky 100$, a při zachování stejného řetezce, a stejné hlasitosti, už žádný člověk na světě není schopen mezi nimi rozpoznat rozdíl.

Stejně tam od určitého průřezu kabelu nebude žádný člověk na světe schopen rozpoznat rozdíl mezi dvěma kabelama, i když jeden bude lepší a druhý horší.

Prostě lidské schopnosti mají svoje limity, jakmile se s kvalitou dostaneš za limity, tak už kvalitu za těmi limity nedokážeš rozpoznat.