TEDDYBEDDY: Ne úplně, ale obecně mi hodně sedí bodové zdroje. Třeba starší (před oddělením Fyne audio) Tannoy Definition DC10, nebo KEF Blade jsou pro mě blízko ideálu - a tady se prásknu, že tyhle dvě na pohled velmi odlišné bedny mi překvapivě v běžných podmínkách (tj. mimo extrémní hlasitosti, v normální akustice) zněly velmi podobně. Mají podobnou frekvenční i směrovou charakteristiku a není na nich nic zpraseného, takže to není až tak divné, ale překvapilo mě to.

Vývoj jsem taky dělal v oblasti bodových zdrojů, ale zaměřoval jsem se ne na high end, ale na to, jak srazit cenu kvalitního mid-endu. Takže jsem třeba testoval způsoby jak vyrovnávat směrovou charakteristiku u širokopásmových měničů řízenou difrakcí nebo trochu obskurnějšími metodami, nebo potom hledal limity konstrukce typu synergy horn. Tam se jednak směrovost jednotlivých měničů vůbec nemusí řešit protože je nejdřív zrušena tím že je každý ve svojí vlastní bandpass ozvučnici a pak tvarována sdíleným zvukovodem, a jednak se velmi snižuje harmonické zkreslení protože ho potlačuje právě ten bandpass, a díky tomu se dá jít s cenou měničů výrazně dolů.

Ale Synergy horny jsou koncept vymyšlený pro ozvučovací aplikace, který sice v hifi funguje výborně (nízké zkreslení a výborná direktivita, a autor konceptu Tom Danley dneska už i studiové/hifi repro prodává), ale na high-end mu něco chybí, konkrétně lepší geometrie zvukovodů. Na to byl potřeba výzkum, který je matematicky daleko nad moje možnosti a tehdy ještě neexistoval. Dneska už existuje, tak se k té stavbě svého skutečného etalonu třeba dostanu, ale v posledních letech na to není čas. :)

Omg here we go again and again and again….

TEDDYBEDDY: To za co utrácejí zákazníci často s kvalitou nesouvisí, ale dejme tomu že tady jo. Kytaru nemusíš objektivně měřit ve smyslu frekvenční odezvy nebo dynamiky, ale pokud ti jde o zvuk a ne třeba o ergonomii, můžeš třeba vytvořit studiovou nahrávku vzorové kytary a studiovou nahrávku jiné kytary (nahranou stejným člověkem na stejném aparátu hned po sobě), která je konstrukčně co nejpodobnější až na jednu věc která je jinak - třeba pozice snímačů. Tím s přijatelnou jistotou (nějaká nejistota je způsobená vždycky tím že to musí člověk zahrát dvakrát co nejpodobněji) můžeš izolovat zvukový vliv té jedné konkrétní věci. A dokonce pak s těmi nahrávkami můžeš dělat... Slepé testy!

Doporučuju zrychlenou ukázku toho jak se přesně tohle dá dělat na úrovni DIY budgetu, bez rozpočtu vývojového oddělení které může jít do výrazně větších detailů:

Tested: Where Does The Tone Come From In An Electric Guitar?
https://www.youtube.com/watch?v=n02tImce3AE

mirnej OFFTOPIC - Vzdycky kdyz ctu debaty o vlivu kabelu na kvalitu hudby, tak si vzpomenu na vinne degustace, ktere jsem hromadu let delal. Kdyz lidi vidi lahve, tak se to hodnoti jedna radost. Kazdej hned vi, co je lepsi a drazsi. Kdyz jsem flasky zabalil do novin, tak to zacala byt ta spravna legrace. Hodnoceni uletavaji vsemi smery a fakt jen ty nejlepsi a nejpropitejsi meli obcas validni odhady na obsah sklenic. A kdyz si lidi zavrou oci, tak obcas nekdo nepozna ani bile od cerveneho :)

A uplna legrace byla, kdyz jsem vymenil obsah lahve a do drazsi nalil vino levne (a naopak) a schvalne je zabalil nedbale, aby slo poznat, jaka je to lahev/etiketa. V tu chvili lepsi etiketa zahadne vystreluje kvalitu vina a jeho cenu do nebes - a naopak :)

Jestli obcas pochlastavate doma s kamosi, tak si to zkuste :)

WADER23: K těm objektivním rozdílům je tu někde Machalíkův příspěvek na téma slepýho testování, šlo tam tuším o manželku, najmutou štětku a jejich pomrdávání na slepo.

TRVE KVLT

DOCKINEZ: Tak s kytarovejma kabelama je to dost jiná situace, pokud máš pasivní snímače - slabý signál s vysokou impedancí. Tam by to právě změřit a spočítat šlo, záleží na délce i na kvalitě kabelu. U aktivních snímačů se tenhle problém v normálních situacích eliminuje a nad slyšitelností bych dost pochyboval.

TEDDYBEDDY: Hele a co tím chceš říct? Jakože když ty nevíš proč dvě kytary znějí jinak, tak to musí být nějaká magie, kterou nelze odhalit a popsat?

TEDDYBEDDY: A nebo mezi kytarovejma kabelama, že jo? :) Taková téměř až bižuterie, a přitom to dělá takovej rozdíl.

Ale teda neměřil jsem je :)

nekvalitně nahraných CD je snad 90%, stejně jako bych většinou škrtil nějakou XLR šňůrou zvukaře na koncertě - tam taky snad platí jejich vnitřní mantra max. hlasitost těsně před limitací zesíků nezávisle na prostoru, akustice apod.

PLAYER: Máš pravdu že malá studia skoro všechna mají aktivní malá dvoupásma, ale já teď hovořil hlavně o velkých main monitorech, které většinou nemají umístěné jako B&W v Abbey Road, ale mají je vestavěné do zdi (soffit mounted), což pokud už stejně stavíš adekvátně akusticky upravený control room není až takový prostorový problém, stejně jako není problém někam dát zesilovače když máš stejně v control roomu hafo outboard gearu jako rackové kompresory a reverby a podobně. Ta dvě studia co jsem jmenoval, Westlake a Electric Lady Studios, takové velké aktivní monitory mají. Ale třeba Ocean Sound v Norsku mají velké samostatně stojící JBL M2.

NRG Recording Studios je "novější", funguje asi 30 let, nahrával tam třeba BB King, Earth, Wind & Fire, ale taky Slayer anebo Justin Bieber, a mají v hlavním studiu aktivní čtyřpásmová vestavěná Dynaudia.

O něco méně renomovaný "nový" příklad z ČR - nahrávací studio JAMU v Brně na Orlí podle mě není úplně malé nebo levné (myslím že to je jedno z nejlepších na jazz a klasiku v ČR) - nachází se v akusticky oddělených podzemních patrech (popisují to jako "dům v domě"), mají klavír se standardní cenovkou asi 200 000 dolarů, mikrofony za 100k+ Kč, SSL mixpult taky za asi 2 mega Kč... a k tomu velké třípásmové aktivní monitory od Dynaudia, vestavěné do zdi (a v separátní místnosti malé B&W 805 a zesilovač od Rotelu jako hifi referenci).

Jinak ono někdy z gear listu a fotek ani nepoznáš že jde o aktivy. Ty aktivní monitory Westlake nebo Augspurger vypadají navenek úplně nachlup stejně jako pasivy a mají i aktivní výhybky a zesilovače zvlášť v krabici, ne uvnitř (takže místo to nijak nešetří), a pokud neznáš podle obrázku ten konkrétní historický model (studia ho v gear listech bohužel často nepíší), tak ani nevíš jestli je to aktiv nebo pasiv. Třeba na monitory Larabee Studios jsem se díval a vyjma jedné jejich menší místnosti kde jde ten model poznat (a je to aktiv) fakt nevím, nepoznám jestli jsou to monitory z éry kdy už Augspurger vyráběl všechny svoje top modely jako aktivní nebo ne.

Nejdřív píšeš, že nejsou nutně ani levnější

Přesně tak, napsal jsem, že nejsou NUTNĚ levnější protože jsem pokračoval s příkladem Westlake, jejichž model HR-1 se i s jejich high-endovou aktivní výhybkou prodával asi za 250k dolarů. Ty výše zmiňované Augspurgery taky stojí nějaké vyšší desítky tisíc dolarů. Často ale levnější jsou, to je pravda.