DIVER: zkus hodit petrželový stonky a jedno rajče k rýži, když ji vaříš ;)

DIVER: ano, nam nam nam

jo a ještě jednu věc vám musím říct. teprve vloni (!) jsem při návštěvě Gruzie zlomil jedno gastronomický prokletí komunistů z dětství: petržel kadeřavá vs. petržel hladkolistá. (klidně někdo udělejte anketu, to by mě zajímalo:)

tady za komárů ta hladkolistá skoro nebyla nebo ji skoro nikdo nepěstoval. z neznámých (nebo centrálně hospodářských) důvodů tady byla více méně jen ta kadeřavá, na který jsme jako děti vyrostli.

někdy od éry Pohlreicha jsem začal od skutečných kuchařů (ne Bohdalky) slyšet, že je to fakt rozdíl a že kudrnka je vlastně zparchantělá a na hovno. jenže já na ní vyrostl u babičky a vždycky byla v polívce a furt mi přes to kuchařský pyskování chutnala. dodnes jí mám na zahrádce, ale vedle ní i tu hladkolistou...

loni se mi v Gruzii ale dostalo v jediný okamžik dvojnásobnýho osvícení. oni si tam dělají něco na způsob domácího kečupu. dostali jsme ho tam k plnýmu stolu jiných dobrot, ale u mě to byl naprosto největší král stolu. čerstvá chuť rajčat a v nich jejich hodně tradiční koření - hladkolistá petržel. nedokážu to moc vysvětlit, ale teprve v tu chvíli jsem pochopil rozdíl mezi tou zparchantělou (imho hořkou) kudrnkou a normální petrželkou. úplně a navždycky se to zlomilo a fakt jsem to pochopil.

a to druhý osvícení: v tom "kečupu" byly nadrobno nakrájený i ty stonky petrželky, což babička ani matka nikdy nedělaly a vyhazovaly je. TYVOLE!!! to je něco!!! stejný nositel chuti jako listy, ale ta křehkost a prostě textura v tom jídle! křupne to! boží!

ta zkušenost není úplně sdělitelná, ale od tý doby fakt pozorně sbírám i petrželový stonky. a prokletí komárů s kudrnatou petrželkou je navždycky pryč :)

MAR_TINA: To není jen pocit.. Házet si to z regálu rovnou do tašky, to už je jiná liga :)

VON_GILOTINE: pokaždý, když si nákup strkám do tašky, na kase ho celý vyndám a pak zas vrátím, mám pocit, že ěm sleduje ochranka :D

Já si doteďka přijdu jako rebel, když si to v Kauflandu skládám do nějaký krabice, co tam popadnu.. Jít do sámošky bez košíku, to byl tenkrát fakt těžkej zločin..

NAGASAWA: jo, to znám :)
btw - byli jsme tam tehdy 14 dní, měli dokonce možnost 2x vyjet do švýcarska a dodnes si skoro vše pamatuju, jaký to byl zážitek. Mj. jsem si dovezla manšestrové lacláče, levisky a originál kazetu the wall od pink floydů. Ale - protože se nám všechen konzum nevlezl do kufrů, tak máti posílala nějaký balík a do něj mi dala asi 8 ks bravo, popcorn atd. Už když jsem to zjistila, tak jsem řvala, že mi to celníci zabaví, nicméně balík už byl zabalený. No a samozřejmě po návratu domů došel balík bez časopisů. Brečela jsem asi 2 hodiny a dělala hrozné scény, tak se děda uvolil zavolat na celníky, aby mi dovolili vyndat aspoň ty plakáty. Hrozná doba :)

NAGASAWA: cha! co ja vim, spis byl nekde dostan darem, ci zcizen. nemam sajnu, je mozne ze to byla naka uleva invalidum, nebot prarodice, jimz patril, byli oba dost tvrdi invalide.
slo o takovy ten zeleno cerveny "větší". v obchodech jich obcas par bylo, ale vetsinou byly jen ty "o kousek mensi".
jinak ano, napriklad tezka invalidita, zajistovala prednost ve fronte na auto, ale po pravde, nevim, zda ta totalni nemoznost hybat x koncetinami za to stala.. krcim bezmocne rameny, byl jsem jen dite a vse jsem bral jak bylo.

MAR_TINA: ja nevim, jsme v praze druha polovina 80s, ne ze by obchody pretejkaly, ale uplne prazdno taky nebylo. mohl si obcasto mit jiz i pojizdny vozik a ne jen do ruky..
spis slo o jakousi prerekvizitu k nakupu, bez niz si byla zbuzerovana, ze jiste krades, ci co ja vim.

ono je to dodnes mozno v cesku sledovat, jak malo lidi dokaze vstoupit do obchodu bez kosiku. to je ta tvrda podprahova masirka, takle se to vštěpovalo.

VON_GILOTINE: vlastni kosik? Buržousti :D

NAGASAWA: meli jsme z toho duvodu vlastni kosik, nevim odkud, pravidelne se mi stavalo, ze me jako petiletyho stejne buzerovali, ze co ze co mam mit kosik odjinud, atd.

ta buzerace od zkurvenejch nymandu seroucich se do naprosto irelevantnich veci je neco co nikdy nezapomenu.

LEA1: nejhorsi bylo, kdyz se rodice snazili vzpominky ze zapadu reprodukovat a pretvorit do produktu ze socialistickych surovin, viz. zrovna ona mlecna ryze. Taky mam zafixovano, jak tata tvrdil, ze nam uvari uplne stejnou mleckou ryzi, jakou mel Dr. Oetker v zapadnim Nemecku. Jak to povetsinou dopadlo, netreba zminovat.

něco nebylo a něco naopak bylo, mně chybí krabička (snad modro žlutá) a v ní dvě konzervy šneků a v každé krabičce byla i malá "kuchařka" s asi 20 recepty. Děda někde v Receptáři zahlédl, jak se mají sbírat a zpracovávat a od tý doby jsme si je nakládali na zimu sami. Stálo to tehdá něco do dvacky, teď to jsou pálky, pokud teda nechcete vodní někde z asie, ty jsou celkem dostupné. Tudíž mi to připomíná, že sezóna je v plném proudu :)
A otec vzpomíná, že když nebylo moc peněz na maso, tak zašly do krámu a koupili Chatku (krabí maso v konzervě), teď ta konzerva stojí 500 kč :)

NAGASAWA: v r. 1980 jsme dostali výjezdní doložku k návštěvě dědova bráchy u bodamského jezera, takže jsem měla taky nějaké srovnání, např. jsem byla unešena z chuti mléčné rýže, výběru v sámoškách, a to mluvím jen o jídle :)

A po cuketovém období přišlo sójové, to už asi chvíli po revoluci nebo současně. Pamatujete sójové granuláty, sójové kostky na čínu, sójové řízky, sójové kafe a sójové sladkosti?

tady rebel, me ten obalovanej patizon teda chutna do ted:)) ale cuketovy gigantismus a s tim spojeny snad vsecko od cuketovyho kafe po cuketovej hajzpapir, to bylo temne obdobi:)))

DIVER: přesně, taky o tom svědčí písnička "parmazán na chleba je namazán", asi nikdo netušil, že je to tvrdej sejra

Triky a pověry-Ty jamo
https://www.youtube.com/watch?v=MC4JRiy6Va0

MAR_TINA: zelí k pečenýmu z kedluben dělala prababička a to byl recept od nepomuku-klatov. nikdy jsem nejedl tak dobrý zelí jako to kedlubnový

MAR_TINA: solidne jsem tu bilou hruzu vytesnil. pamatuju ze se u nas cca mesic podezrele casto objevovala a pak ten bizarni boom najednou zase utichl. Hlavne bylo super v casech, kdy bylo akorat par zakladnich surovin sledovat, jak se lavinovite siri "zarucene novy DIY recepty". Jednou mama prisla z prace s receptem na burizonovy chlebicek, kdy stacilo baleni bilych burizonu a medu. Z toho vseho se umatlala smes, vytvarovala siska, ktera se potom vychlazena nakrajela a socialistickej dezert byl na svete. Pak ho stacilo vzit o prestavce do skoly a behem tydne recept znala pulka republiky (pokud ovsem byly burizony, anebo med)

QUAACA: jo! to je kapusta, která má hmyzem zadělaný každý list, nejen ty vnější.